weby pro nejsevernější čechy

Výhledy v Jizerských horách (Kopanina, Císařský kámen)

V mnoha pramenech se uvádí, že k našim národním obsesím patří snaha být výš než je normální, kterou realizujeme stavbou rozhleden v počtu větším, než je kdekoli obvyklé. Proto téměř kamkoli vyrazíte, najdete nějaké místo s vyvýšeným místem k rozhlížení.

Možná si někdo ještě vzpomenete, že jsme měli vloni před Vánoci soutěžili o knihu o rozhlednách, konkrétně těch z Lužických hor. To ale byla už druhá kniha autorů, jako první se věnovali těm z hor Jizerských. Dvě z nich jsem měl možnost o víkendu vyzkoušet.

Když jsme ráno vyráželi, počasí moc nadějí nedávalo – mlha, že na Šébru takřka nebyla vidět krajnice. Jenže když jsme nakonec dorazili do Rychnova u Jablonce, jako mávnutím čarovného proutku se nakonec ukázala i modrá obloha…

Nejprve jsem vyrazil na jih. Trochu komplikace, navigace obec Kopanina nechce znát. Podle dostupných údajů má jen sedm chalup a pět stálých obyvatel. Nakonec to řeším tím, že se nechám směřovat na Frýdštejn a před ním uhnu vlevo. Cestička chvílemi připomíná stezku Chřibská-Jetřichovice-Srbská Kamenice, modlím se, abych nepotkal auto v protisměru.

Do Kopaniny nakonec dorazím, naproti autobusové zastávce se nechá zaparkovat. Je třeba nevyrazit hned na rozhlednu – po cestičce kolem zmíněné zastávky je třeba dojít pár metrů ke stavení, schovanému vpravo dole ve svahu. Nevěřil jsem, že by něco takového mohlo fungovat, ale tady v čísle popisném 2 opravdu půjčují oproti stokorunové záloze klíče od rozhledny (plus dvacka vstupné), taky tu můžete koupit pohledy a turistickou známku. Pak už zpět a krátká cesta lesem po modré turistické značce k cihlové krásce, české to hlásce.

Rozhledna pochází z roku 1894 a postavili ji čeští turisté z Turnova. Válcová cihlová věž měří 18 metrů a v době výstavby byla zakončena cimbuřím opatřeným litinovou předprsní. Dnešní podoba pochází z roku 1936, kdy byl vyhlídkový ochoz zastřešen a opatřen prosklenou nástavbou. Nahoru vede 94 schodů, z toho 79 točitých kovových. O jejím významu nejen turistickém se lze dočíst buď v již zmíněné knize Příběhy jizerských rozhleden (str.124-129) nebo na specializovaných webech. K neuvěření je skutečnost, že okolí rozhledny bývalo zemědělsky využíváno, lesní porost vypadá, jako kdyby tu byl odjakživa…

Výhled shora je perfektní (Trosky, nedaleký Frýdštejn, Černá Studnice, Ještěd), i když při vracení klíčů mi pán říká, že na jaře při čirém vzduchu je to daleko lepší a je vidět třeba i vodní páry chladicích věží elektrárny u Hradce Králové. Já jsem ale spokojen s tím, co jsem viděl – jen škoda, že nahoře nejsou info tabule, přece jen nepoznám úplně všechno.

Sedám do auta a vyrážím na opačnou světovou stranu, do obce Milíře, patřící pod Rádlo, u níž se nachází další rozhledna. Ostrý kontrast snad ve všech ohledech. Dřevo proti cihle, slavnostní otevření 2009 oproti roku 1894 v Kopanině, volný přístup, nezakrytá plošina, působící zdola dojmem, že přes okolní stromy z ní nemůže být nic vidět.

Ale nejprve zpět do obce – ne že bych s tím chtěl pořád otravovat, ale i tudy prochází čtenářům snad již známá hřebenovka. Největší atrakcí je tu zjevně právě rozhledna, kvůli ní je tu obří parkoviště (zdarma), na němž i dnes stojí poměrně hodně aut. Než se vydám udávaného tři čtvrtě kilometru do lesa, vracím se kousek zpět k na internetu vychvalovanému kiosku, kde má být občerstvení a prodej suvenýrů. Objekt je sice přístupný, otvírací doba vypsaná, leč pusto, prázdno, mrtvo, takže tady bez úspěchu.

Jdu podle směrovek k rozhledně – nejprve se ale zastavuji na loučce pod lesem u hřbitůvku, odkud výhled na Jablonec nad Nisou dává tušit, že rozhledna tu není jen tak pro nic za nic.

Dalších pár metrů a je tady. Stoupání nahoru po schodech v klidu a pohodě, ale jakmile člověk stane na samotné plošině, najednou si uvědomí, že se celá pohybuje ze stranu na stranu. Nic příjemného, ale stojí už dlouho, proč by měla padat zrovna teď… Informační panely s popisem nechybí, obhlížím věže v Jablonci, nahlížím do Liberce, nad kterým hlídá Ještěd, na opačné straně dominují Trosky. A až sestoupáte dolů, nezapomeňte udělat ještě pár kroků k pamětnímu kameni, deska s nápisem o návštěvě císaře Josefa II je odvrácena na opačnou stranu a od rozhledny není vidět.

O této rozhledně se v knize píše na stranách 130-135, pokud knihu ještě nevlastníte, podrobnosti o ní najdete na webu.

Aktualizace 2018: Z popisu se stává archivní materiál, rozhledna v této podobě půjde k zemi. Místo ní nastoupí ocel ->.

Tagy