weby pro nejsevernější čechy

Skanzen Přerov nad Labem

This entry is part 1 of 2 in the series Skanzeny

Pohledem na mapu lze zjistit, že z Lysé nad Labem je to vlastně všude hrozně blízko, bylo tedy nemyslitelné, že bych po celou dobu tvrdnul na výstavišti a nepodíval se také někam jinam. Jako první cíl jsem si vybral Přerov nad Labem. Než vyrazíme, ještě něco málo o tom, jak je ten svět malý. Kousek od stánku České Krajky bylo možno vidět něco velmi povědomého:

A když jsme se první den ubytovali v nedaleké Ostré, byla nám doporučena hospoda Na křižovatce. No, je to spíš na podívání, dančí guláš sice nezklamal, ovšem dva knedlíky za 150,- nenadchly. Ale ta výzdoba! Po stěnách před- i válečné reklamy a noviny, gramofony, rádia, pod stropem sáňky, bandasky na mléko, kafemlejnky, hmoždíře, váhy a když si vybereme stůl, zvednu oči a co nevidím? Jestlipak něco takového mají u nás v muzeu?

Ale zpátky k Přerovu nad Labem. Hnízdo je to malé, žije tu jen něco přes tisícovku obyvatel, ale provoz tu neutichá. Hned kousek vedle silnice stojí na jedné straně barokní kostel sv. Vojtěcha, na straně opačné renesanční zámek a u něho gloriet (na něm se místní trochu „podepsali“).

Kostel sv. Vojtěcha v Přerově nad Labem
Gloriet u zámku v Přerově nad Labem

Místa je tu plno, dá se pohodlně zaparkovat. Ze zámku sice při přestavbách zbyla jen dvě křídla, ale je nač se dívat. Bohužel jen zvenčí, je nepřístupný. Na zamčené bráně, střežící na pohled minimálně užívanou cestu, visí cedule Českého rozhlasu (který tu má archiv – zatím).

No a pak stačí udělat jen pár kroků a jste u vstupu do skanzenu. Pokud nemáte dost času, vzdejte to. I jen zběžná procházka po areálu ho chce dost a dost. I když se to na první pohled nezdá, chalup a stavení je tu plno, je nač se dívat a hlavně co číst. Nejdřív ale k pokladně, která je vpravo od vstupu a kde začíná prohlídková trasa. Spousta suvenýrů i nejrůznějších tištěných materiálů – nejen místopisných, ale i národopisných nebo třeba i staré recepty.

Plánek areálu pro jistotu do ruky (i když směrovky jsou všude) a z expozice do expozice – každý interiér je věnován nějaké oblasti denního života. Praní, včelaření, chleba, zpracování mléka, svatba, porod, oblékání, svátky, práce na poli, včely… Informační tabule jsou výživné a plné překvapujících informací (jak zatraceně má člověk zkreslenou představu o minulosti), zpočátku se je pokouším číst důsledně všechny, ale po cca třetině prohlídky to vzdávám, asi by mi praskla hlava. Při pohledu na všechny ty exponáty, z nichž leckteré pamatuji ještě v činnosti, mě jen napadá, kolik toho skončilo na smetištích či kontejnerech jako nepotřebné krámy. A když ze chlívku vylétnou vlaštovky, jihnu při vzpomínkách na podřipské zabijačky… Takže pokud nepatříte k těm, kterým stačí jen se dívat na fotky na netu, někdy se tu stavte – fotek sice plno, ale ještě víc jsem jich musel vynechat…

S využitím jednoho z titulů řady Průvodce nakladatelství Academia Skanzeny České a Slovenské republiky pár odborných informací:

Jeden z nejstarších skanzenů v ČR. Jeho základem byla bývalá rychta a kovárna, vykoupená majitelem panství a upravená podle vzoru populární „české chalupy“ na Zemské jubilejní výstavě roku 1891. Otevřena pro veřejnost byla v roce 1900 a byly v ní vystaveny národopisné a archeologické exponáty a přírodniny. Za okupace byly sbírky rozvezeny do sousedních muzeí. Po generální opravě celého objektu roku 1967 bylo v těchto prostorách znovu otevřeno národopisné muzeum jako záchranný skanzen lidového stavitelství z oblasti středního Polabí.

Postupně zde bylo soustředěno 31 objektů a další drobné  doplňky jako včelín a staré dřevěné úly, sloupový holubník, zvonička, sbírka hřbitovních plastik, pískovcová skruž studny, brány s brankami, milník od staré císařské silnice, socha sv. Jana Nepomuckého z Budiměřic atd.

Interiéry jsou vybaveny malovaným polabským nábytkem a zahrnují expozice tradičního polabského zemědělství, lidového oděvu, lidového umění a stavitelství a další. V celém areálu jsou pěstovány staré druhy ovoce a okrasných stromů, květiny, léčivé byliny a koření.

Objekty skanzenu

– kopie vjezdu z usedlosti č.p. 65 v Oskořínku (hlavní vchod)
– roubená chalupa z Chvalovic č.p. 9 (1875)
– roubený dvouprostorový špýchar z Mcel č.p. 46 (přelom 18. a 19. století)
– roubená chalupa z osady Draho u Chleb č.p. 7 (1766)
– roubený špýchar z Vlkavy č.p. 9 (konec 18. století)
– roubená sušárna na ovoce z Bříství u Rožďalovic č.p. 24 (počátek 19. století)
– roubená rumpálová studna z Nymburka č.p. 243 (19. století)
– staročeská chalupa z Přerova č.p. 19 (počátek 18. století)
– roubené chlívky z Nouzova č.p. 6 (konec 19. století)
– bývalá panská myslivna z Přerova č.p. 64 (1840)
– roubený špýchar z Křince (druhá polovina 18. století)
– patrový špýchar z Mrzek č.p. 1 (1782)
– bednárna se starou školou z Přerova č.p. 243 (druhá polovina 16. století)
– chalupa z Dymokur č.p. 57 (1770)
– roubený špýchar z Vinic č.p. 8 (polovina 19. století)
– roubená chalupa z Kovanic č.p. 29 (1800)
– malá chalupa z Pojed č.p. 4 (počátek 19. století)
– celodřevěná stodola z Jabkenic č.p. 50 (počátek 19. století)

Series NavigationSkanzen Doubrava >>
Tagy