Jak už jsem tu psal, nepovažuji se za žádného extra sběratele, leč mám rád staré věci. Možná to bude věkovou kategorií, do níž se, ač nerad, postupně přesouvám. A rád čichám vůni papíru, osahávám hřbety knih a tak vůbec. Byl jsem poslední dobou v Liberci několikrát, jenže i když jsem byl přímo v místě, které k tomu vybízí, neměl jsem čas se prolistovat, prohrabat a prozkoumat tím, co by mě zajímalo. Jenže ve čtvrtek 18. října 2013 jsem byl tentokrát vlastním pánem a i když primárním cílem byla zcela jiná akce, z níž už druhý den třídím fotky (a zatím stále marně), nakonec jsem neodolal, a ač nerad, oželel část zajímavého celodenního programu a vyrazil do Knihkupectví a antikvariátu Jaroslava Fryče na lov.
První kniha, která mi padne do oka, jsou Hrady a zámky Libereckého kraje. S povzdechem ji beru do rukou, že by se hodilo, kdyby to bylo o kousek vedle. Jenže jenže – stačí otevřít a můžu jásat. Je totiž z roku 1956, kdy správní dělení naší vlasti vypadalo poněkud jinak, takže pevně doufám, že mám v ruce další zdroj inspirace pro náš Výběžkopis. Mimochodem, kdyby měl někdo taky zájem, nemusí kvůli této knize ani jezdit do Liberce…
A pak se konečně dostanu k tomu, abych se alespoň částečně a chvíli probral místní pohlednicovou nabídkou. Novější kusy jsou po dvoukoruně v nespočetných bednách, tříděny alespoň orientačně podle míst, ale věčné přehrabování zákazníku z nich udělalo záležitost, ve které člověk trefí na něco spíš jen s velkou dávkou štěstí. Starší pohlednice jsou v albech u pokladny. Neodolám. Takže místní znalci – poznávejte, odkud tyhle dvě jsou?
