weby pro nejsevernější čechy

Tip na výlet: Luž – nejvyšší vrchol Lužických hor

Za nádherným výhledem se lze vypravit do Lužických hor. Výšlap na jejich nejvyšší vrchol Luž je oblíbeným cílem mnoha turistů, přesto i v této oblasti lze navštívit místa, kde si turisté mohou vychutnat klid a samotu.

„Lužické hory jsou neprávem tak trochu turisticky opomíjené, ale o to zajímavější jsou pro ty návštěvníky, kteří hledají klidná místa. Netýká se to sice přímo Luže, která je hojně navštěvovaná, ale kdo sejde dolů, má spoustu možností, kam se vydat a být skoro sám,“ uvedla Květa Vinklátová, radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Východiskem výletů po hraničním hřebeni hor nebo na zmíněnou horu Luž je malá rekreační osada Myslivny. Leží na jihovýchodním úpatí Luže asi kilometr severně od Horní Světlé, spolu s ní je dnes součástí Mařenic. Původně se osada jmenovala Jägerdörfel a vznikla patrně jako osada dřevařů a lovců soustředěná kolem výstavné hájovny.

Kolem roku 1880 tu stálo 23 domů a s rozvojem turistiky na konci 19. století se osada stala oblíbeným letoviskem s horským hostincem, který navštěvovali nejen letní hosté, ale i lyžaři.

Samotná hora Luž je nejvyšší vrchol Lužických hor v nadmořské výšce 793 metrů s vynikajícím kruhovým rozhledem. Vypíná se na východním okraji Jedlovského hřbetu ve vzdálenosti kilometr
a půl od obce Horní Světlá. Vrchol zdolali například rakouský císař Ferdinand Dobrotivý, saský král Bedřich August nebo spisovatel J. K. Tyl. V době morové epidemie tudy prchal císař Matyáš II.

Od roku 1823 stála na vrcholku hory dřevěná hospoda, kterou vlastnil Karel Bedřich Matthes z Waltersdorfu. K ní přistavoval postupně další objekty – kapli, druhý hostinec, hospodářské budovy. Nejdříve byla hospoda vyhlášeným cílem pašeráků a pytláků, takže hora byla celkem nebezpečným místem. Ale po roce 1848 přišel obrat a hostinec začal sloužit rozmáhající se turistice.

Pozdější výstavná turistická horská chata, která na vrcholku vyrostla roku 1879, se nalézala na území dvou států. Měla dokonce dvě popisná čísla, dvě poštovní schránky a hostinec přijímal rakouské i německé peníze. V roce 1946 však vyhořela.

 

Tagy