weby pro nejsevernější čechy

Sloni s borovicovou oblohou

To se tak stane, že řízením osudu pořád jezdíte po „třináctce“ mezi Děčínem a Libercem a nikdy nezastavíte. A pokaždé když projíždíte kolem benzínky mezi Rynolticemi a Chrastavou, ano, tam kde se odbočuje k Jítravě, tak přesně tam v těch místech vám vždycky cukne pohled na sever od silnice, na něco bílého, co svítí z kraje borovicového lesa. Jenže na tachometru je málem stovka a času nikdy není nazbyt… že.

Taky jsem to tak až do Velikonoc měl. Ale právě tehdy jsem si řekl … prdlajz! Mám čas a je krásně – jedu se podívat právě přímo tam. A tak na Velikonoční pondělí, kdy je část řidičů vyfaulovaná z provozu, jsem jel. Bez dalšího cíle, beze spěchu, na pohodu.

V těch místech u zmíněné pumpy křižuje hlavní silnici červená turistická trasa. Je to část té páteřní mezinárodní E3, a shodou okolností vede přesně k těm bílým útvarům. Kromě parkoviště u čerpací stanice vzniklo ještě jedno, improvizovanější, na severní straně cesty, jako důkaz, že o to místo je vážně zájem. A taky že jo.

O tu trasu ale tentokrát moc nejde, jelikož cíl mého výpadu je celou dobu na dohled. Jde jenom o to, přejít dvě pole po cestě a je to před vámi. Co? Říká se tomu Bílé, nebo Sloní kameny. Je to skalní pískovcový útvar, který svými oblinami a nápadně světlou barvou připomíná někomu odcházející sloní stádo, někomu snad něco jiného, inu jak už to pěkné obliny dovedou.

Je to pěkná, nenáročná, inspirativní zastávka, zvlášť když máte dlouhou cestu za volantem za sebou i před sebou, Člověk se protáhne, oči si odpočinou a je to rozhodně něco jiného, než stát venku u pumpy s cigárem a kafem, jak už to řidiči běžně dělávají.

PS: Nevím, jak je to v jiných dnech, ale tentokrát kdo neměl s sebou alespoň jednoho psa na osobu, řadil se k podivné lidské menšině. Výsledkem bylo, že všichni (psi) uprostřed jarních polí zůstali na řemenech, aby se neservali a záměr se asi minul účinkem. Dobrý je také nápad uvázat svého mazlíčka dole u stromu a vylézt na skálu a kochat se výhledy tak, aby pejsánek majitele neviděl. Nervózní psí kňučení dodává těm skalám divokou atmosféru kanadských hor….

A ještě ze září 2013 –>