Součástí poutního areálu v Římově je Loretánská kaple, obklopená ambity s přilehlým kostelem svatého Ducha.
Uprostřed arkádových (otevřených) ambitů stojí stavba, v níž by někteří Loretu úplně nehledali – zvenčí hladce omítnutá stavba originál nepřipomíná. Vnitřek je ale klasika.
Wiki:
Loretánská kaple v Římově na Českobudějovicku se nachází v poutním areálu uprostřed obce, obklopena ambity a kostelem svatého Ducha. Poutní areál je chráněn jako nemovitá kulturní památka a v roce 2018 byl areál prohlášen národní kulturní památkou České republiky.
Loretánské poutní místo, jehož centrem je Loretánská kaple (Santa Casa), založil koadjuktor jezuitské koleje v Českém Krumlově P. Jan Gurre roku 1650. Krumlovští jezuité získali roku 1626 pro stavbu a vedení chlapeckého semináře statek bývalé tvrze na hřebeni nad řekou Malší.
Loretánská kaple stojí uprostřed poutního místa, na nádvoří, obklopena ambity. Jedná se o nečleněnou, prostou hranolovou stavbu o vnějších rozměrech 11,90 × 7,36 metru, vysokou přibližně 6,6 metru. Její konstrukční řešení půdorysu čtvrtplášťového typu umožňuje chodbu na části podélné a závěrové straně se schodištěm do patra. Kaple má po obou delších stranách po dvou vchodech a malé okénko na kratší straně. Uvnitř je kaple vyzdobena napodobeninami starých loretánských fresek. Zde je též vystavena socha Panny Marie, řezba ze 17. století. Kolem hranolovité, nečleněné Loretánské kaple vyrostl roku 1658 přízemní ambit, vyzdobený roku 1685 nástropními malbami.
Kaple je součástí památkově chráněného poutního areálu.
Loretánská jednoduchá obdélná kaple byla postavena v letech 1648 – 1653 a kolem ní byl v letech 1652 – 1658 přistavěn ambit s freskovou výzdobou. K založení poutního místa došlo dle návrhu českokrumlovského jezuitského lékárníka Jana Gurreho. Loretánská kaple byla vysvěcena r. 1658.
Jednoduchá stavba na obdélném půdorysu, na fasádě dvě rozměrné fresky Zvěstování a Loučení Panny Marie z 18. století. Kapli uzavírá valbová střecha krytá taškami. Do kaple se vchází vchodem na severní straně, ke kterému vede dvoupatrová spojovací chodba. Klenby této chodby v přízemí zdobí nástěnné malby s motivy andílků, kteří drží nástroje Kristova umučení, dále je zde umístěn obraz Svaté Rodiny v Nazaretu.
Původní evidenční list památky:
Santa Casa uprostřed čtvercového, ambity obklopeného nádvoří, s ambity spojena dvoupatrovou otevřenou arkádou. Na vých. straně ambitů kostel sv. Ducha.
Santa Casa obdélná, valeně sklenutá, s typickou vnitřní výzdobou a úplně prostou fasádou.
Období přípravy na příchod Mesiáše je reprezentováno kaplí Panny Marie, která je kopií domku Panny Marie z Loreta, potažmo z Nazareta. Její život v Nazaretě vyvrcholil vtělením Božího Syna. Tento okamžik je zachycen i v obraze na stěně této kaple, kde archanděl Gabriel zvěstuje Marii, že bude matkou Božího Syna. Nápis „Et Verbum caro factum est – A Slovo se stalo tělem“ (Jan 1, 14) také připomíná tuto nejdůležitější událost, k níž došlo v nazaretském domku. Jako další krok v přechodu do Nového zákona je vyobrazen všední život Svaté rodiny, kde malý Ježíš pomáhá Josefovi v tesařské práci.
Vyfotit tuto stavbu zvenčí není jednoduchý úkol, místo na nádvoří je velmi stísněné a Santa Casa poměrně mohutná.
O kapli, evidované jako Dolní Římov, v knize Jana Bukovského Loretánské kaple v Čechách a na Moravě (Praha, nakladatelství Libri, 2000):
Loretánské poutní místo, jehož jádrem je Santa Casa, založil koadjuktor jezuitské koleje v Českém Krumlově P. Jan Gurre v roce 1650. Statek získali krumlovští jezuité v roce 1626 pro vydržování chlapeckého semináře a později přestavěnou tvrz používali jako letní rezidenci. Dnes je zde umístěn farní úřad.
Santa Casa v Dolním Římově z let 1648-50 má sokl vyjádřený jen v malbě omítky. Do plochy mezi dva boční vstupy byla v roce 1732 umístěna olejomalba Zvěstování Panny Marie, přímo proti hlavnímu přístupu ke kapli, na protější straně Loučení Panny Marie s Kristem u jeruzalémských hradeb. Malby ve žlutých rámech trpěly povětrnostními vlivy, a proto byly přemalovány. Ojedinělý je přístup připojení kaple k ambitům. Od vstupu do ambitu, na konci 19. století zdůrazněného věží, vede kolmo na střed podélní strany otevřená patrová arkádová přípojka. Míří přímo na výjev Zvěstování, který míjíme, když vstupujeme dřevěným přístřeškem do kaple. Patro tvoří spojovací článek mezi půdním prostorem kolem obíhajícího přízemního ambitu a valbou zastřešené Santa Casy.
… Na počátku 18. století prošel oltář v Římově rokokovými úpravami …
… Výzdoba závěrové stěny v Římově pochází z konce 17. století …
… Souvislá klenební plocha české placky ambitů se nejlépe hodila pro provedení nástropních maleb s mariánskou tematikou dle loretánské litanie. V Římově použili živého, monumentálněji chápaného rostlinného ornamentu i k barevnému oživení arkádových pasů a římsových hlavic …
… V Římově najdeme kombinaci dvou hlavních typů poutních míst – kaplového s ambitovým. Větší i menší kaple s pašijovými scénami se rozeběhly po krajině, tak jako na nejstarších svatých horách …
… Loretánská kaple v Dolním Římově stojí při staré tvrzi – letní rezidenci krumlovských jezuitů, na hřebeni nad řekou Malší. Kolem hranolovité, nečleněné loretánské kaple vyrostl roku 1658 o něco mladší přízemní ambit, vyzdobený roku 1685 nástropními malbami. K oblibě poutního místa přispěla velká křížová cesta o dvaceti pěti zastaveních, rozsazených v romantické skalní krajině; ve vsi, v polích, v lesíku i při řece Malši. Velkou osu uzavřel roku 1697 kostelík sv. Ducha – ploše zastropená barokní rotunda s apsidou. Obrací se do arkádového nádvoří patrovou nástavbou kruchty, ukončenou rozložitým trojúhelníkovým frontonem. V roce 1685 spojila poutní místo s rezidencí společná ochranná zeď. Její hlavní brána vedla z návsi do předdvoří, odkud se vystupovalo po schodech ke vstupu do ambitu. Tato nástupní příčná osa pokračovala k Santa Case patrovou arkádovou spojkou. V roce 1891 byla doplněn vstupní věž do ambitů…
… Hlubokým, ale nepříliš širokým údolím Malše vede cesta z Budějovic k Římovu. Otevírá se odtud hlavní dálkový pohled na římovské objekty. Nad zalesněný, prudce klesající svah vystupuje prostý kubus rezidence, doplněný roku 1691 věží a stanová střecha kostela sv. Ducha, přistavěného k ambitům. Ostatní objekty, včetně vstupní věže do ambitů, zanikají dnes ve vzrostlé zeleni …
V knize Michala Bařinky Poutní místa Česka – 2. díl na stranách 161 až 166:
Interiér kaple se nijak významně neodlišuje od tradiční podoby Santa Casy. Za dřevěnou mříží je vystavena soška Černé Matky Boží Loretánské a stěny z neomítnutých cihel jsou tu a tam pokryty fragmenty nástěnných maleb. Římovská kultovní socha Madony s dítětem pochází z roku 1679 a byla vyrobena z hruškového dřeva. Zajímavostí je, že u této černé Madony našel v roce 1680 místo svého posledního odpočinku zakladatel poutního místa Jan Gurre.
Leckteré návštěvníky ovšem víc nežli loretánská kaple zaujmou okolní ambity. Po rozsáhlé rekonstrukci, dokončení v roce 2023, zdejší bohatá malířská výzdoba úžasně vynikla a dnes doslova hýří barvami.
