weby pro nejsevernější čechy

Za cípem mýtu z Verony (terzo)

This entry is part 3 of 4 in the series Verona

Italské jezero Lago di Garda je v polovině května ještě zasněné. Ještě na ulicích městeček na pobřeží potkáte Italy v civilu, a ne jen jako prodejce čehokoliv, ještě zaparkujete své auto kdekoliv si usmyslíte, ještě si vyfotíte zákoutí a scenérie, aniž by vám před objektivem špacíroval barevný dav…. Ještě to nevypuklo.

Ke břehu toho malého sladkovodního moře pod Alpami jsme se dostali v jeho nejjižnějším bodě, v městečku Peschiera del Garda. To místo dýchalo tichou lázeňskou atmosférou a fakt, že leží na deltě vlévající se řeky Mincio do jezera, dal některými svými výjevy vzpomenout na vzdálené Benátky (samosebou bez gondol). Většina mladých párů, které tu potkáte, šveholí plynulou ruštinou a penzisté bavorským dialektem. To místo je jako stvořené pro procházky po dlouhých molech s výhledem na vodní hladinu, pro sezení v přístavních restauracích, pro výlety na pronajatých lodích a pro mlsání italských zmrzlin…. no. V našem případě bylo na jídlo ještě trochu brzy, šedesát euro za svezení po hladině, na které se válel opar mi taky nepřišlo dost atraktivní a ta zmrzlina, Itálie ví, že na ní nedám dopustit, byla asi to nejhorší, co jsem si tam kdy koupil. V duchu jsem přemýšlel nad tím „želátem“ jaká chemická barviva mu pomohla na svět. Ale to místo samo své kouzlo má, to se nedá popřít.

Z jednoho místa si ale člověk pořádný dojem neudělá, a tak jsme vozem vyrazili kousek na sever, podle pobřeží, k nedalekému Lazise. A teprve tahle zkušenost vám naznačí, co se tady asi odehrává v plném létě. Tou cestou totiž míjíte prakticky nekonečnou matějskou pouť, v těch dnech ještě bizarně ztichlou. Střídající se tobogány, aquaparky a další atrakce tu tiše čněly k nebi jako zakletá monstra a čekaly na svou letní dětskou potravu. Samotné Lazise nás ovšem překvapilo příjemně. Malý přístav, naprosto sloužící svému účelu letoviska, je pro pěší nesmírně přátelský. Veliké odstavné parkoviště vás osvobodí od benzínových ořů a celá oblast u pobřeží je pro dopravu nedostupná. Jako další filtr působí pak velká zahrada s jednoduchými atrakcemi, kde mohou rodiny odložit své děti a jít si užít trochu klidu. Břeh jezera je totiž jedna velká dlážděná kolonáda, kde číšníci jsou nevtíraví, voda šplouchá a rozbíjí se o kamenná schodiště a čas tady nemá kam spěchat. Tady se dá dlouho koukat, jak se slunce leskne ve vodní hladině, sedět v poloprázdné kavárně a popíjet zatraceně dobré aperitivy. Přesně tak jsme to udělali.

Verona 155

Series Navigation<< Za cípem mýtu z Verony (secondo)Za cípem mýtu z Verony (quarto) >>