V oblouku řeky Střely jižně od Rabštejna nad Střelou se nacházejí pozůstatky bývalého Horova mlýna.
Odborná databáze vodních mlýnů:
Horův, Hejrův, Hejrovský mlýn: Zbytky mlýna starého založení stojí v zátočině Střely asi 1,5 km pod Rabštejnem. Mlýn ve své historii změnil nejen majitele, ale i jméno. Jmenoval se Hejrův, Hejrovský, Panský, Heren-mühle, Höramühle, Horamühle. Český název je Horův mlýn, přestože žádný z jeho majitelů ani mlynářů se nejmenoval Hora.
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Mlýn údajně pochází ze 13. století.
1330 – nejstarší zmínka o mlýnu, vlastníkem Oldřich Pluh z Rabštejna. Mlýn a pole zvané Dražkov, z něhož se dávala jedna hřivna úroku, směnil s Plaským klášterem cisterciáků za 4 lány královského lesa u Kožlan. Řeholníci pak nechali les vykácet a založili zde ves Hubenov.
husitské války – vypálen
Mlýn byl v majetku Jáchyma Šlika (vrchnostenský)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1557 mlýn Horův zmíněn v žádosti Jáchyma Šlika o dědičné postoupení panství rabštejnského, Jáchym Šlik tento mlýn údajně vystavěl
1595 dělení pozůstalosti Jaroslava Libštejnského, zboží ranbštejnské získal syn Jáchym, připomínán mlýn Hejrovský o pěti kolech moučných a šestém krupném a pila, mlynář je povinen odvádět 110 strychů žita vejmelného, tolikéž věrtelů otrub a vykrmit pánovi ročně 12 vepřů na slaninu.
1595 „Řeka Rabštejnská (Střela) začíná u Nučického mlýna, jde k Hejrovu mlýnu a odtud dále na půl míle k Čoubovu mlýnu. Jest velmi rybná, parem, štik a jiných ryb je v ní dostatek.“
Vrchnostenský mlýn
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Třicetiletá válka – vypálen
1730 Tereziánský katastr – panský mlýn o 3 kolech na nestálé vodě
1839 při jarním tání podemlet jez
1841 Josef Plitz
1. června 1848 mlynář Vojtěch Plitz spolu s dalšími mlynáři z Plzeňska a Loketska žádají o snížení činží
Vrchnostenský mlýn
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
1872 mlynář Karel Schöniger, mlýn má 3 složení a pilu, odhadnut na 10.000 zl., dluhy 6.000 zl., k mlýnu náleží 57 strychů polí, velká voda vzala půlku jezu, pomocí nouzového náhonu mele jen na 2 složření, pila zůstala v provozu, škoda komisionálně vyčíslena na 3870 zl. nebyla ale přiznána žádná podpora
1876-1890 mlynář Vojtěch Plitz
1903 majitel hrabě Jan Lažanský nechal mlýn přestavět na válcový
1904 nájemce Josef Veit uzavřel sňatek s Cecilií Wirschalovou z čp. 61
První republika (1919–1938)
po smrti Josefa Veita vede mlýn jeho vdova Cecílie
1930 – majitelka Cecílie Veitová, tehdejší č. 70
1932 – 1954 – nájemce Jaroslav Wébr, poslední mlynář, dříve na mlýně U Kozičků
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
do r. 1945 – poslední majitel Johann Graf Lažanský
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Mlýn mlel do r. 1954 – mlynář Jaroslav Vébr
do r. 1957 – mlýn šrotoval, dále byl opuštěn a pustl, Jaroslav Wébr se odtěhoval do Žihle
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
do r. 1330 – plaský klášter
od r. 1330 Oldřich Pluh z Rabštejna
1557 Jáchym Šlik
-1595 Jaroslav Libštejnský
1595- Jáchym Libštejnský
1896 hrabě Johann Lažanský
nájemci:
1841 Josef Plitz
1848 Vojtěch Plitz
1872 Karel Schöniger
1876-1890 Vojtěch Plitz
1903. Josef Veit
1930 Cecílie Veitová
1932-1954 Jaroslav Webr (po 1945 Vébr)
