Uprostřed nicoty v lese na trase modré turistické značky poblíž viklanu Dominik jsou k vidění sporé zbytky Dolního Rábůva mlýna.
Odborná databáze vodních mlýnů:
Rábův mlýn; Rabenmühl (Javorná u Toužimi) – Vodní mlýn, nazývaný Rábův mlýn (Raben Mühle), stával v údolí potoka Javorná asi 1,7 km jižně od vsi Javorná (Gabhorn). Areál tvořily dva samostatné mlýnské provozy později doplněné pilou. Zadní část areálu přestala být využívána již na počátku 20. století, po roce 1945 byl mlýn opuštěn zcela a postupně se proměnil ve zříceniny. Ve 2. polovině 20. století byly ruiny budov v přední části areálu využity jako podesty pro výstavbu rekreačních chatek.
Vodní mlýn, nazývaný Rábův mlýn (Raben Mühle), byl vystavěn v neznámé době v údolí na levém břehu potoka Javorná (Schwarzwasser Bach) na jihozápadním úpatí vrchu Vogelherd (652 m n. m.) asi 1,7 kilometru jižně od vsi Javorná (Gabhorn). Areál Rábova mlýna tvořily dva mlýnské provozy vzdálené za sebou zhruba 200 metrů. Ač ležely již na katastru Javorné, náležely původně oba mlýnské objekty čp. 38 a 39 ke vsi Rybničná (Teichhäuseln).
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Georg (40 let), žena Margareta (36), syn Michael (16), dcery Markéta (13) a Alžběta (9), všichni poddaní katolíci
Rábův mlýn je prvně zachycen na mapě 1. vojenského josefského mapování z let 1764-1768.
Koncem 18. století vlastnil Rábův mlýn Josef Grössler a k roku 1804 převzal provoz Winzenz Grössler.
V první polovině 19. století vznikla nad zadním areálem na oblíbeném výletním místě u přírodní památky samota Viklan (Wackelstein).
K roku 1842 je krátce jako vlastník připomínán Josef Grund.
Podle vepsané poznámky na mapě stabilního katastru z roku 1842 je však již ve vlastnictví mlýna čp. 38 uveden Eduard Syha.
V roce 1846 pak přešel mlýn do vlastnictví manželů Engelbarta a Ludmilly Syhových.
V polovině 19. století byla v areálu Rábova mlýna provozována také pila na prkna.
Poddanský mlýn
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
K roku 1856 držel Rábův mlýn s pilou mlynářský mistr Engelbert Syha spolu s manželkou Ludmilou, rozenou Riedl z Dlouhé čp. 1.
V roce 1870 zdědil mlýn syn Eduard Syha spolu s novomanželkou Annou, rozenou Rott, z Javorné čp. 33.
Na konci 19. století byl nedaleko Rábova mlýna na protilehlém břehu potoka při cestě do Německého Chloumku vystavěn později velice oblíbený výletní hostinec „Ruhestein“ s lesní kaplí Panny Marie.
Námezdní mlýn
První světová válka (1914–1918)
Roku 1914 provozoval zdejší mlýnský provoz s pilou Eduard Syha a po něm manželé Edwin a Maria Syhovi.
Pravděpodobně v této době byly oba provozy Rábová mlýna připojeny ke katastru vsi Javorná a získaly nové čp. 65 a 66.
Zadní část provozu již však tehdy nebyla patrně využívána a byla opuštěna.
Námezdní mlýn
První republika (1919–1938)
1930 mlýn a pila, Edvín Syha
Již na snímku vojenského leteckého mapování z roku 1938 je zadní mlýnský objekt se sousední hospodářskou budovou zachyceny ve zříceninách.
Námezdní mlýn
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války byl však provoz mlýnu patrně ukončen.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Již na počátku padesátých let 20. století je uváděn v rozvalinách.
Roku 1952 byla již hlavní mlýnská budova přední části areálu bez zastřešení, sousední hospodářské budovy stály bez poškození.
Podle dalšího leteckého snímku z roku 1961 zůstávalo ze všech objektů areálu bývalého mlýna pouze obvodové zdivo, které postupně zarůstalo náletovými dřevinami.
V průběhu druhé poloviny 20. století byly ruiny budov v přední části areálu využity jako podesty pro výstavbu dvou rekreačních chatek.
Vývoj po roce 1989
Dnes je celý areál opuštěný, chatky vyrabované a nevyužívané.
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1651 Jiří
1795 Josef Grössler
1804 Winzenz Grössler.
1842 Josef Grund.
1842 Eduard Syha.
1846-1870 Engelbert Syha
1870 Eduard Syha
1920-1930 Edwin Syha
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.: Z Rabenmühle jako takového zbyli dnes jen zříceniny. Dříve zde v 19.století býval ještě jeden mlýn – pila. Nedaleko u přírodní památky – viklanu, stávala samota Wackelsteine. Nad Rabenmühle stával hostinec a malá kaplička, ale to už bylo na katastru Německého Chloumku. Dnes jsou na katastru Havraního mlýna evidovány dva rekreační objekty. U Chytila je uvedeno nepřesné pojmenování Rábův mlýn, původní význam „rabe“ bylo „havraní“.
Areál vodního mlýnu tvořily dva samostatné provozy s vodními koly. Přední část areálu tvořila hlavní velká mlýnská budova na obdélném půdorysu, zděná z lomového kamene a krytá sedlovou střechou. Na východní straně areálu byly situované další dvě velké obdélné hospodářské budovy z lomového kamene kryté sedlovými střechami. Na severní straně pak stával menší čtvercový objekt. Zadní část areálu v prudkém svahu nad levým břehem potoka tvořily dvě budovy z lomového kamene.
Přední část: Voda byla přiváděna mlýnským náhonem z původně panského Mlýnského rybníka (Mühlteich), napájeného z potoka Javorná (Schwarzwasser Bach), na vodní kolo na svrchní vodu v lednici na severní straně objektu.
Zadní část: Voda byla přiváděna mlýnským náhonem zleva do lednice na severní straně hlavního severního mlýnského objektu s kolem na svrchní vodu a následně spádem odtékala do potoka.
Po něčem jako jsou v textu zmiňované chatičky jsem nezaznamenal ani stopy…
Památky a příroda Karlovarska:
Vodní mlýn, nazývaný Rábův mlýn (Raben Mühle), byl vystavěn v neznámé době v údolí na levém břehu potoka Javorná (Schwarzwasser Bach) na jihozápadním úpatí vrchu Vogelherd (652 m n. m.) asi 1,7 kilometru jižně od vsi Javorná (Gabhorn). Areál Rábova mlýna tvořily dva mlýnské provozy vzdálené za sebou zhruba 200 metrů. Ač ležely již na katastru Javorné, náležely původně oba mlýnské objekty čp. 38 a 39 ke vsi Rybničná (Teichhäuseln). Rábův mlýn je prvně zachycen na mapě 1. vojenského josefského mapování z let 1764-1768.
Koncem 18. století vlastnil Rábův mlýn Josef Grössler a k roku 1804 převzal provoz Winzenz Grössler. V první polovině 19. století vznikla nad zadním areálem na oblíbeném výletním místě u přírodní památky samota Viklan (Wackelstein). K roku 1842 je krátce jako vlastník připomínán Josef Grund. Podle vepsané poznámky na mapě stabilního katastru z roku 1842 je však již ve vlastnictví mlýna čp. 38 uveden Eduard Syha. V roce 1846 pak přešel mlýn do vlastnictví manželů Engelbarta a Ludmilly Syhových. V polovině 19. století byla v areálu Rábova mlýna provozována také pila na prkna.
K roku 1856 držel Rábův mlýn s pilou mlynářský mistr Engelbert Syha spolu s manželkou Ludmilou, rozenou Riedl z Dlouhé čp. 1. V roce 1870 zdědil mlýn syn Eduard Syha spolu s novomanželkou Annou, rozenou Rott, z Javorné čp. 33. Na konci 19. století byl nedaleko Rábova mlýna na protilehlém břehu potoka při cestě do Německého Chloumku vystavěn později velice oblíbený výletní hostinec „Ruhestein“ s lesní kaplí Panny Marie.
Roku 1914 provozoval zdejší mlýnský provoz s pilou Eduard Syha a po něm manželé Edwin a Maria Syhovi. Pravděpodobně v této době byly oba provozy Rábová mlýna připojeny ke katastru vsi Javorná a získaly nové čp. 65 a 66. Zadní část provozu již však tehdy nebyla patrně využívána a byla opuštěna. Již na snímku vojenského leteckého mapování z roku 1938 je zadní mlýnský objekt se sousední hospodářskou budovou zachyceny ve zříceninách.
Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války byl však provoz mlýnu patrně ukončen. Již na počátku padesátých let 20. století je uváděn v rozvalinách. Roku 1952 byla již hlavní mlýnská budova přední části areálu bez zastřešení, sousední hospodářské budovy stály bez poškození. Podle dalšího leteckého snímku z roku 1961 zůstávalo ze všech objektů areálu bývalého mlýna pouze obvodové zdivo, které postupně zarůstalo náletovými dřevinami. V průběhu druhé poloviny 20. století byly ruiny budov v přední části areálu využity jako podesty pro výstavbu dvou rekreačních chatek. Dnes je celý areál opuštěný, chatky vyrabované a nevyužívané.
Areál vodního mlýnu tvořily dva samostatné provozy s vodními koly. Přední část areálu tvořila hlavní velká mlýnská budova na obdélném půdorysu, zděná z lomového kamene a krytá sedlovou střechou. Voda byla přiváděna mlýnským náhonem z původně panského Mlýnského rybníka (Mühlteich), napájeného z potoka Javorná (Schwarzwasser Bach), na vodní kolo na svrchní vodu v lednici na severní straně objektu. Na východní straně areálu byly situované další dvě velké obdélné hospodářské budovy z lomového kamene kryté sedlovými střechami. Na severní straně pak stával menší čtvercový objekt.
Zadní část areálu v prudkém svahu nad levým břehem potoka tvořily dvě budovy z lomového kamene. Voda byla přiváděna mlýnským náhonem zleva do lednice na severní straně hlavního severního mlýnského objektu s kolem na svrchní vodu a následně spádem odtékala do potoka.
