- Vodárenská věž ve Františkově nad Ploučnicí
- Vodárenská věž Obřího pramene v Lahošti
- Bývalá vodárna u zámku Lemberk
- Vodárenská věž Cítoliby
- Vodárenská věž Louny
- Vodojem v areálu dětské léčebny ve Cvikově
- Vodojem na Nové Vsi u Teplic
- Bývalý vodojem v Evani
- Vodojem jižně od Martiněvsi
- Vodárenská věž u zámku Lemberk
U Pivovarského rybníka pod zámkem Lemberk zvolna zarůstá náletovými dřevinami budova bývalé vodárny.
O účelu budovy informuje (alespoň částečně, většina textu je o zcela jiné problematice) místní tabule:
Budova vodárny pochází z počátku 18. století a sloužila jako jedna z mnoha budov v celkovém vodovodním řádu, jehož účelem bylo přivést na Bredovský letohrádek a zámek Lemberk vodu. O kousek dál ve stráni stála druhá budova tzv. strojovna a pomocí trkače byla voda poháněna do vodárenské věže na kopci. V ní byly patrně umístěny velké vodní nádrže a voda samospádem tekla vodovodním potrubím na oba zámky, ale hlavně do kašen a fontán v Bredovské zahradě. Přepad vody z kašen byl řešen malým rybníčkem za zahradou, který byl využíván pro chov ptactva a domácí drůbeže.
Vodní trkač vynalezl Josef Montgolfiér, který byl mnohem více proslulý svými vzduchoplaveckými pokusy. Princip trkače je jednoduchý. Voda přímo z potoka je vedena potrubím zakončeným záklopkou. Tlak v potrubí stoupá, až otevře další záklopku, otevírající malou nádrž tzv. větrník. Voda tedy proudí do nádržky a odtud potrubím do další výše položené nádrže (v našem případě do vodárenské věže proti Bredovské zahradě). Tlak v potrubí klesá a v určitém okamžiku se záklopka větrníku vlastní hmotností uzavře. A takto se celý proces neustále opakuje.
Místo za vodárnou, které nápadně připomíná skalní výpustní zařízení rybníka, je zajímavostí tohoto kraje, neboť se jedná o vodní štolu s pramenem. Skutečné důlní dílo se nachází u cesty ze Lvové na Lemberk a jeho vstup je zajištěn mříží. Jedná se o štolu na železnou rudu, která je dlouhá 35 metrů. Dobývání limonitových rud provázejících vulkanické žíly v pískovcích bylo na Českolipsku dosti běžné až do 18. století. Většinou šlo pouze o povrchové dobývání. Hlubinná díla jsou vzácná, většinou byla ražena v případech, kdy k cestě povrchovému dobývání stál nějaký objekt, jak tomu je na Lemberku. Ve štole dnes našel útočiště vzácný druh netopýra a proto je štola uzamčená.
Budova vodárny se nachází v lemberském podzámčí pod skalním masívem u Pivovarského rybníka v obci Lvová. Vodárna s trkačem je součástí technického zařízení dopravujícího vodu z rybníka do areálu Bredovského letohrádku. K vodárně patřila opodál ve svahu stojící budova strojovny, tzv. větrník, který se do dnešního dne nedochoval a vodárenská věž s nádrží na vodu, která stojí na návrší kopce u Bredovského letohrádku. Vodárna byla umístěna do místa bývalé vodní štoly, která dnes připomíná spíše výpustní zařízení Pivovarského rybníka. Datum stavby vodárny se v písemných pramenech nezachovalo, ale patrně je shodné či přibližné s výstavbou vodárenské věže, tedy s rokem 1734.
FB skupina Jablonné v Podještědí historie i současnost 16. ledna 2026:
Ještě jedno pozvání… tentokrát do bývalé vodárny pod Lemberkem, třeba jste uvnitř ještě nebyli, tohle je aktuální stav…
V 80. letech byla vodárna zrekonstruována a zprovozněna jako vodní elektrárna, byla funkční s napojením do el. sítě.
Budova vodárny se nachází v lemberském podzámčí pod skalním masívem u Pivovarského rybníka v obci Lvová. Vodárna s trkačem je součástí technického zařízení dopravujícího vodu z rybníka
do areálu Bredovského letohrádku. K vodárně patřila opodál ve svahu stojící budova strojovny, tzv. větrník, který se do dnešního dne nedochoval a vodárenská věž s nádrží na vodu, která stojí
na návrší kopce naproti Bredovskému letohrádku. Vodárna byla umístěna do místa bývalé vodní štoly, která dnes připomíná spíše výpustní zařízení Pivovarského rybníka. Datum stavby vodárny se v písemných pramenech nezachovalo, ale patrně je shodné či přibližné s výstavbou vodárenské věže, tedy s rokem 1734.














