Muzeum umění Olomouc otevře 6. května 2026 výstavu věnovanou jedné z nejvýraznějších a zároveň dlouho nedoceněných sochařek střední Evropy – Marii Bartuszové. Projekt s poetickým názvem Malé prázdno plné malého nekonečného vesmíru navazuje na mezinárodní úspěchy její tvorby, které v posledních letech potvrdily například prestižní instituce jako Tate Modern v Londýně nebo Museum der Moderne v Salcburku.
Výstava Maria Bartuszová: Malé prázdno plné malého nekonečného vesmíru
- Termín: 6. 5. – 13. 9. 2026
- Vernisáž: 6. 5. 2026 od 18:30
- Místo: Muzeum moderního umění, Trojlodí, Olomouc
- Kurátorky: Gabriela Garlatyová, Gina Renotière
Pražská rodačka Maria Bartuszová, která většinu svého života a tvorby spojila s Košicemi, vytvořila originální sochařský jazyk založený na vztahu hmoty, prostoru a dotyku. Její práce se vyznačují mimořádnou citlivostí, organickými tvary a zkoumáním fyzikálních principů, jako jsou gravitace, tlak nebo nafukování forem.
„Výchozím významovým prvkem pro ni byla nádoba, předmět vytvářející dutý tvar. Nádoba-váza, tvarem podobná ženskému tělu, je archetypálním symbolem mateřství, plodnosti, kreativity, života a rodičovství,“ vysvětluje kurátorka Gabriela Garlatyová.
Křehkost, hmota a nekonečno
Návštěvníci výstavy uvidí zásadní okruhy autorčiny tvorby – od raných biomorfních plastik až po experimentální práce vznikající pomocí gravistimulovaného a pneumatického odlévání. Právě díky těmto technikám vznikaly charakteristické tenké skořápky a vejčité tvary připomínající živé organismy.
„Kolem roku 1981 začala experimentovat s dutými formami balonů. Ve stavu tuhnutí do sebe vkládala tenké skořápky vejčitých tvarů a vrstvila z nich Nekonečná vejce,“ doplňuje Gabriela Garlatyová.
Tvorba Marie Bartuszové bývá často srovnávána s dílem Louise Bourgeois nebo Evy Hesse. Přesto si zachovává zcela jedinečnou polohu – tiché a soustředěné zkoumání vztahů mezi člověkem, přírodou a prostorem.
Mezinárodní uznání československé umělkyně
Výstava vznikla ve spolupráci Muzea umění Olomouc, Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou a Archivu Marie Bartuszové v Košicích.
„Je součástí řady výstav, jimiž MUO zpřístupňuje autorky a autory s kořeny v Československu, jejichž význam pro domácí prostředí často potvrdilo až výrazné zahraniční ocenění,“ uvádí kurátorka Gina Renotière.
Dílo Marie Bartuszové bylo v letech 2022–2024 představeno na samostatných výstavách v londýnské Tate Modern a salcburském Museum der Moderne. Její práce byly rovněž součástí documenta 12 v Kasselu nebo Benátského bienále 2022. Dnes jsou zastoupeny ve sbírkách institucí jako Tate, Centre Pompidou či Kontakt ve Vídni.
O autorce
Maria Bartuszová (1936–1996) se narodila v Praze a studovala na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. V roce 1961 se přestěhovala do Košic spolu se svým manželem, sochařem Jurajem Bartuszem. Právě zde vznikla většina jejího díla, které si navzdory izolaci získalo postupně mezinárodní uznání.
Její tvorba představuje autentickou a mimořádně citlivou stopu evropského sochařství druhé poloviny 20. století.
