weby pro nejsevernější čechy

Loreta Podhradí

This entry is part 1 of 3 in the series Loretánské kaple

V lesích nedaleko Jičína, zhruba kilometr od obce Podhradí na trase žluté turistické značky, stojí jedna z dochovaných loretánských kaplí.

Z dnešního pohledu absolutně nepochopitelné umístění. V širém okolí nic zajímavého, cesta lesem k místu, kde by člověk takovou stavbu nehledal. Při obchůzce kolem stavby překvapivé zjištění, že pod jednou stěnou zeje hluboká rokle, která nebyla z příchozí cesty vůbec vidět – kaple totiž stojí na čedičovém suku (415 m n. m.), který je součástí Velišského hřbetu. To ale člověk zjistí až na místě, z pěšiny lesem nic takového postřehnout nejde – stavba se najednou zjeví bokem cesty mezi stromy.

Nám zmlsaným věrnou kopií italského originálu se jeví tahle kaple jako poněkud chudý příbuzný. Holé pískovcové stěny jen s náznaky pilastrů, z nichž vybočuje jen ta čelní, s oknem a erbem stavitelů. Plochá střecha, na balustrádě vázy, oltáře dva, čtvero železných dveří, na jednom místě vývod vnitřních okapových svodů. A to je tak nějak všechno. Už jen překvapení z letáčku, že se tu jednou do měsíce konají mše. Ovšem formulace „Bohoslužby na Loretě“ neposkytují jasnou představu zda jde o mše venkovní, nebo se konají uvnitř – nepodařilo se mi totiž přes veškerou snahu nikde objevit jeden jediný záběr z interiéru zdejší kaple. Těžko hádat, zda proto, že není co ukazovat, nebo jde o bezpečnostní opatření. Ani není nikde jasně řečeno, zda i tady jde o „dvouplášť“ – ale lze to předpokládáat, už jen kvůli faktu, že střecha kdysi sloužila jako vyhlídka a někde tak musí být skryto schodiště.

Něco málo historie a vysvětlení, co a jak (z netu a knih):

Barokní kaple z roku 1694 stojí na zalesněném stejnojmenném čedičovém suku. Jedná se sice o území katastru Hlásná Lhota, nejblíže k ní je však ze Křeliny. Je chráněna jako kulturní památka České republiky. Podle novodobých výzkumů věnovaných Mariánské zahradě jde o průsečík krajinných os a zřejmě centrální bod schlikovské barokní kompozice.

Autor stavebních plánů Jan Baptista Mathey potlačil vnější zdobnost kaple, ale umístil ji na zalesněný vrch, z něhož je možnost přehlédnout panorama celých severovýchodních Čech. Proto její střechu opatřil vyhlídkovou terasou, z níž lze navíc přehlédnout i dvě části schlikovského panství na Jičínsku, které Velišský hřbet odděluje.(To bohužel aktuálně nelze posoudit – celé okolí je zalesněné, výhled žádný, a na střechu kaple se dostat nelze).

Loreta je tak považována i za jakousi sponu schlikovské krajiny, neboť v minulosti od ní vedly do okolí čtyři lesní průseky ve tvaru kříže a směřovaly k dalším bodům této kompozice: ke kapli sv. Anny u Dolního Lochova, ke kapli sv. Anděla Strážného nad Hlásnou Lhotou, k schlikovskému zámku ve Vokšicích a na opačné, jižní straně hřbetu k Holému vrchu pod Křelinou a dále na jihovýchod ke kosteleckému kostelu Nanebevzetí Panny Marie a zámku rodu Schliků v Jičíněvsi.(Ani to dnes nelze posoudit – po průsecích ani stopy).

Na Loretu chodívala procesí ze širokého okolí. V současné době se tu od května do října vždy první sobotu v měsíci slouží mše svatá a svazek obcí Mariánská zahrada pořádá každoročně procesí.

Loretánskou kapli založil František Josef hrabě Šlik (1656-1740).

Dalším zdrojem je Památkový katalog:

Podélná stavba budovaná z pravidelných velkých pískovcových kvádrů je postavena na čedičovém vrchu, západně od obce Podhradí. Hranolovitá stavba s kratšími průčelími na severu a jihu. Celá stavba je provedena z kvádrů, neomítaná. Jednotlivé průčelí zdi jsou členěny toskánskými pilastry, po čtyřech na severní a jižní straně, po šesti na stranách východní a západní. Pilastry jsou posazeny na vysoké trnoži a jejich hlavice nesou vylamovaná kladí s římsou. Na římse vysoká atika členěná lisénami. Na atice kamenné vázy.

Reprezentačním průčelím je jižní. Nad jeho středním čtvercovým oknem rámovaným šambránou s linkou je v oválené kartuši vytesán znak Šliků, mezi znakem a oknem nápis: „Illac ExeLL D.D. Fran. Jose Schlik SRI Comesis u Bassanet Weiskirchen D.in Copitlno Altenburg Bartavscow Wokschitz Gitschinowes Bilsko Hohenaugest et Roblin SCR, M Actuaus Intimus Con Came Suplumdicu Prov. As et Er Regin Boemia Praesec Saocllum Hoc. BVM Lav. Devotum Extrui Curavit/ arch. D.I. B. Mathey 1694“. Pod oknem kamenná mensa. Severní průčelí je obdobné, bez kartuše a nápisu, pouze s představenou mensou. Východní průčelí má dva vstupy s dvěma pravoúhlými mělce profilovanými ostěními. V portálech železným plechem pobité barokní dveře se soudobým kováním. Západní průčelí je stejné, z nich jižní vchod vede do hlavního prostoru, severní ke schodišti. K tomuto průčelí byla uprostřed přistavěna půlkruhová kamenná kazatelna se schodištěm, dnes odstraněná. Střecha plochá z kamenných desek a plechu.

A samozřejmě je o kapli (je připsána Hlásné Lhotě) několikrát zmínka v knize Jana Bukovského Loretánské kaple v Čechách a na Moravě (Praha, nakladatelství Libri, 2000).

Kaple je tu připodobňována svým řešením českolipské kolegyni. Co se týče interiéru, je na straně 69 stručná zmínka, že i v ní by měla být oltářní stěna s představenou mensou po pražském vzoru. Na straně 72 pak čteme „chudobným oltářním stěnám kaple v Kosmonosích a v Hlásné Lhotě…“. Na straně 74 „z 19. století pochází nekvalitní výzdoba v Týnci a v Hlásné Lhotě“.

A to je asi vše, co se dá najít.

Series NavigationLoreta Česká Lípa >>
Tagy