- Radnice v Českých Budějovicích
- Radnice ve Velešíně
- Bývalá radnice ve Chřibské
- Nová radnice v Chebu
- Budova Městského úřadu (radnice) ve Štětí
- Radnice v Jáchymově
- Radnice v Klášterci nad Ohří
- Radnice v Železném Brodě
- Radnice v Semilech
- Radnice v Michalových Horách
- Radnice na náměstí Míru v Bochově
- Radnice na Velkém náměstí ve Žluticích
- Bývalá radnice v Levíně (hospoda U Levínského kocoura)
- Radnice ve Frýdlantu
- Radnice v Novém Boru
- Radnice v Mnichově Hradišti
- Radnice na náměstí v Hostinném
- Stará radnice na Krakonošově náměstí v Trutnově
- Radnice na Masarykově náměstí v Polici nad Metují
- Budova Magistrátu města Teplice zvaná Nová radnice
- Radnice v Žatci
- Budova radnice na Mírovém náměstí v Bílině
- Radnice v Dubé
- Budova nové radnice v Postoloprtech
- Radnice na náměstí Míru v Mělníku
V centru obce Michalovy Hory u silnice stojí budova tzv. bergamtu, též bývalé radnice.
Historie objektu je tak trochu záhada – leckteré prameny tvrdí, že se jedná o budovu horního úřadu, jiné to popírají…
Objekt je kulturní památkou:
Zděná nárožní budova s valbovou střechou vystavěná ve svažitém terénu. Doklad historické správní budovy v prostředí menšího městečka, původně se jednalo o radnici, později zde byla pošta.
Z konce 18. století, upraveno v 2. polovině 19. století, znovu podstatně kolem roku 1966 (průčelí)
Nárožní, do svahu vestavěná jednopatrová budova, krytá valbovou střechou s eternitovými šablonami, s příčným křídlem umístěným v ose průčelí a obráceným do ulice, krytým sedlovou střechou. Průčelí nečleněná, s okny ve vpadlých pravoúhlých rámech s podokenními římsami. V bočním průčelí k silnici je půlkruhový portál. Přízemí příčného křídla opatřeno půlkruhovým vstupem ve štítové stěně a 2 dvojicemi půlkruhových arkád v bočních stěnách. Nad bočními arkádami jsou z každé strany 2 okna, dvoukřídlá s podokenní profilovanou římsou a štukovým rámem s klenákem ve vrcholu. Ve štítu kruhový otvor. Vstupní dveře v dřevěném rámu, nad nimi malé obdélné okénko. Hlavní průčelí levého křídla se 3 dvoukřídlými okny s podokenní římsou a štukovým rámem s klenákem. Na kraji dvoukřídlá dřevěná vrata. Na hlavním průčelí 2 stejná okna, pod nimi 2 sklepní okénka. Průčelí ke komunikaci má 3 okenní osy, fasáda je lemována vystupujícím lisénovým rámem. Okna dvoukřídlá s podokenní římsou a štukovým rámem s klenákem. V přízemí dvoukřídlé dveře se štukovým rámem a okno se štukovým rámem s ušima a s mříží. Hlavní vstup v přízemí příčného křídla po krátkém schodišti. Od roku 1998 bez využití.
Původní evidenční list památky:
Nárožní, do svahu vestavěná jednopatrová budova o 6×3 oken. osách, krytá valbovou eternitovou střechou, s příčným křídlem, umístěným v ose průčelí a obráceným do ulice, krytým střechou sedlovou. Průčelí jsou nečleněná, nově omítaná s okny ve vpadlých pravoúhlých rámech s podokenními římsami; v bočním průčelí k silnici je půlkruhový portál. Přízemí příčného křídla je opatřeno půlkruhovým vstupem a otevřeno 4 půlkruhovými arkádami, patro stejně členěno, ve hladkém štítě umístěno kruhové okénko. Hlavní vstup do budovy je přízemím příčného křídla po krátkém schodišti, ústícím do otevřené, 2 poli pruských kleneb sklenuté předsíně. Jednoduchý portál vede odtud do vlastní síně domu, zaklenuté 1 polem křížové a velenou klenbou s lunetami. Prostory domu zčásti klenuté, sklepy přístupné bočním portálem, patro plochostropé.
Infotabule na místě:
Budova zdejšího „Bergamtu“ je do jisté míry zahalena tajemstvím. Někteří pováleční autoři ji spojují se sídlem „horního hejtmanství“, či „báňského úřadu“. Zpráva hormistra v Michalových Horách z r. 1555 dokládá existenci zdejší horní správy před rokem 1620. Do roku 1772 podléhalo dolování rudy v Michalových Horách Vrchnímu hornímu úřadu v Horním Slavkově, který podléhal Hornímu soudu v Jáchymově. Od r. 1801 spravoval zdejší záležitosti horní úřad ve Stříbře. Již v roce 1814 byl zřízen vrchní horní úřad v Příbrami, kterému podléhaly dílčí úřady. Lze se tedy domnívat, že zde sídlila tzv. vrchnostenská „substituce horního soudu“ a provozní ředitelství, tzv. „šichtamt“ pro zdejší doly a hutě. V letech 1841-53 zde měla sídlo těžební společnost Michaela Rosama, rodáka z Michalových Hor. Podstatné je, že tato budova se stává v r. 1850 sídlem obecního, později městského úřadu. Krátce nato byla Substituce horního soudu v Michalových Horách zrušena.










