Nová radnice v Chebu

Na východní straně náměstí Krále Jiřího z Poděbrad v Chebu stojí „polovičatá“ budova tzv. Nové radnice.

Wiki:

Radnice v Chebu (též Nová radnice) je barokní budova z 1. poloviny 18. století situovaná na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad v Chebu. V objektu sídlí galerie výtvarného umění. Radnice v Chebu stojí dvě – vedle Nové radnice i gotická Stará radnice, dnes využívaná městským úřadem Cheb.

V 18. století se stávající gotická radnice v Chebu stala příliš stísněnou a málo reprezentativní. Italský stavitel Giovanni Battista Alliprandi tedy v letech 1721–1722 navrhl novou barokní budovu. V letech 1723–1728 bylo na vykoupených pozemcích dvou domů na náměstí postaveno pravé křídlo budovy, a to pod vedením pevnostních stavitelů Angela Pfeffera a Johanna Christopha Fabera. Vzhledem k tíživé finanční situaci města nebyl zbytek projektu nikdy dokončen (a nadále byla využívána i stará radnice).

Stará radnice se do současnosti nezachovala. Mobiliář byl poztrácen v průběhu 19. století a většina předmětů z období gotiky a renesance byla převezena na zámek Laxenburg poblíž Vídně.

Po roce 1950 byla v budově umístěna obrazová expozice pražské Národní galerie, kterou spravovali historička umění Mira Mladějovská a malíř Bojmír Hutta. Od roku 1958 je budova památkově chráněna. Od roku 1962 zde sídlí chebská galerie výtvarného umění.

Budova je dvoupatrová a jejím dominantním prvkem je hodinová věž (ta byla ale přistavěna až v 19. století). Průčelí budovy je členěno mělkým rizalitem, v přízemí se nacházejí dva kamenné portály. Okna mají typické barokní rámy s ušima. Střecha budovy má 3 řady vikýřů. 

Prostory v přízemí jsou klenuté, patra jsou plochostropá. V interiéru je zajímavá především dochovaná štuková a sochařská výzdoba (například sochy Herkula a svatého Josefa s Ježíškem v nejvyšším patře budovy).

Nová radnice je společně s kostelem svaté Kláry považována za nejzdařilejší ukázku barokní architektury v Chebu.

Památkový katalog:

Barokní stavba z let 1722–1729 vystavěná dle projektu J. B. Alliprandiho, která je situována v řadové zástavbě náměstí. Dominantním prvkem dvoupatrového objektu je hodinová věž. Krov domu je datován do let 1724-1725.

Dvoupatrová budova o 7 okenních osách s asymetricky umístěnou věží. Barokní stavba z let 1722–1729 od J. B. Alliprandiho, přičemž byla zrealizována jen část projektu pro nedostatek peněz. Průčelí je členěno mělkým rizalitem v ose, přízemí je bosované ś dvěma kamennými portály. Okna mají rámy s ušima. Patra jsou hladká, okna s geometrickými výplněmi v parapetech. Věž má vysoký pilastrový řád a ukončuje ji hodinový nástavec, krytý nízkou střechou. Věž byla nastavena v 19. století. Střecha budovy má 3 řady vikýřů. Budova má zachovány původní mříže a vrata ke schodišti. Zadní fasády jsou členěny římsami a lizénovými rámy v části přízemní jsou slepé arkády s klenákem. Okna v plastických šambránách s uchy, parapetními poli a v 1. patře nadokenními římsami. Dvorní trakt má sedlovou střechu.

Původní evidenční list památky (část textu poškozena):

Dvoupatrová řadová budova o 7 okenních osách s asymetricky umístěnou věží. Barokní stavba 1722-29 od J. B. Alliprandiho (torzo projektu). Prostory přízemí klenuté, patra plochostropá se zachovanou výzdobou. Schodiště s kamenným zábradlím a nástropní freskou. Průčelí členěno mělkým risalitem v ose, přízemí bosované, dva profilované kamenné portály. Okna mají rámy s ušima. Patra hladká, okna s geometrickými výplněmi v parapetech, bohatě profilované nadokenní římsy. Průčelí věže v přízemí bosované, v patrech vysoký pilastrový řád a ukončuje ji hodinový nástavec, krytý nízkou střechou. Věž nastavena v 19. století.

Střecha budovy o 3 řadách vikýřů. Budova má zachovány pův. mříže a vrata. Sklepy mají klenby bez žeber na hranolové pilíře.

Web místního hradu:

Barokní budova radnice nebo také tzv. Nová radnice, dominanta východní strany náměstí, je sídlem městského úřadu a také Galerie výtvarného umění v Chebu. Spolu s kostelem sv. Kláry je považována za nejzdařilejší ukázku barokní architektury v Chebu.

Barokní budova radnice vznikla v letech 1723 – 1728 na základě projektu pražského dvorního architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho. I přesto, že původní budova byla přivedena prakticky až na pokraj zkázy, byla obnovena a dnes platí za jednu z nejvýznamnějších barokních staveb ve městě. Obdivuhodná je především její štuková i sochařská výzdoba interiérů.

Od roku 1962 sídlí v budově radnice Galerie výtvarného umění, která zde umístila část svých sbírek.

V přízemí radnice najdete “Malou galerii”, zaměřenou na díla umělců nejmladší a střední generace, videoroom a museum café s prostorem pro výstavy na papíře a přednáškovým sálem.

1. patro je vyhrazeno pro stálou expozici českého umění 19. a 20. století.

2. patru se říká Velká galerie. Je zaměřena na velké výstavní projekty, a výstavní formát Opus magnum, v jehož rámci jsou představována mimořádná díla českého i zahraničního umění.

Informační středisko Cheb:

Původní gotická radnice, přestože byla v polovině 14. století rozšířena o jižní sousedící měšťanský dům, se stala pro rostoucí městskou správu přiliš stísněnou, malou a málo reprezentativní.

Proto byla v letech 1721 až 1722 navržena budova nové barokní radnice, a to stavitelem Giovannim Batistou Alliprandim z Verony, který mimo jiné působil v Praze a podílel se na stavbě tamního opevnění.

V letech 1723 až 1728 bylo postaveno první pravé křídlo na pozemku dvou domů vykoupených radnicí.

Stavbu vedli chebští pevnostní stavitelé Angelus Pfeffer a Johann Christoph Faber.

Pro nedostatek peněz nebyl celý stavební projekt uskutečněn a stará radnice byla dále užívána.

V roce 1805 byla zbořena do náměstí vysunutá gotická věžice této staré radnice a v roce 1850 městská správa trvale přesídlila do Městského domu v dolní části náměstí.

Galerie výtvarného umění Cheb:

Barokní stavba z 1723 – 1727 podle projektu italského architekta Giovanniho Batisty Alliprandiho (1665 – 1720), trvale činného v Čechách od roku 1696. Projekt patrně vznikl kolem roku 1712, tedy v době, kdy Alliprandi vedl práce na barokním opevnění Chebu. Nová radnice byla navržena jako monumentální dvoupatrová budova se středním traktem a dvěma postranními křídly s portály a věžemi, s fasádou členěnou vysokým pilastrovým řádem. Z původního návrhu postavilo město pro nedostatek financí do roku 1727 pouze jižní křídlo s dvorním traktem, stavebně završené až dokončením věže v roce 1849. Interiéru budovy dominuje centrální slavnostní schodiště vedoucí do obou pater budovy. Schodiště lemuje kamenné balustrové zábradlí, ve 2. patře se sochou sv. Josefa z dílny chebského sochaře Johannna Carla Stilpa (1668 – 1735) a sochou Herkula, nazývaného také „Divým mužem“, z dílny rovněž chebského umělce sochaře Petra Antona Felsnera (činný v letech 1710 – 1745), kterému je přičítána i druhá figura „Divého muže“ na dolní kašně na náměstí. Strop schodiště je zdoben bohatou štukovou výzdobou s erby čtyř chebských purkmistrů, alegorickými postavami ctností, zemskými znaky Čech, Rakouska, Maďarska a rodovým erbem Habsburků.