Jedna z dochovaných loretánských kaplí na našem území se nachází na křižovatce ulic Plzeňská a Strážská naproti zámku Bor na Tachovsku.
Roky jsem kolem téhle stavby jezdil, ať už hromadnou dopravou nebo služebním autem. Jenže to byly doby, kdy v zámku byla jen knihovna a na své lepší časy čekal. Tehdy jsem neměl ani tušení, co se skrývá za pojmem loretánská kaple a areál, pokud mne paměť neklame, nebyl veřejnosti přístupný. Takže jen holé venkovní stěny a zavřená vrata. Teď, když je situace zcela jiná, se už dostanu dovnitř jen těžko (i když bych rád) a musím si vystačit s pradávnou dokumentací (před rokem 1989 asi fotku nemám žádnou, bohužel). Takže jaký je aktuální stav a interiér, to se podívejte na fotky v dále citovaných zdrojích nebo na mapy.cz.
Wiki (pozor, dnes již nikoli Bor u Tachova, ale jen a pouze Bor!):
Loretánská kaple v Boru u Tachova se nachází v obci východně od zámku. Je chráněna jako nemovitá kulturní památka.
Loretánská kaple (Santa Casa) byla postavena roku 1668. Jejími zakladateli byli Zikmund Bedřich hrabě z Kočova a Isabela Marie, rozená Trčková z Lípy. O toto poutní místo pečoval zvláštní loretánský kaplan. Kaple stála na kraji zástavby, původně před hradbami v rovinatém terénu a byla tak zdaleka viditelná. Byla postavena na místě starší kaple – od roku 1588 zde stávala malá mariánská kaple, založená Buškem a Bohuslavem ze Švamberka.
Roku 1685 byla Santa Casa obestavěna přízemním ambitem, který je na severovýchodní straně doplněn patrovým, čelným dvoutraktovým křídlem. Toto křídlo obsahuje kromě ambitu také dvě boční kaple, vyzdobené štukami a procházející do patra. Mezi oběma kaplemi se nachází kruchta, na kterou vede šnekové schodiště po pravé straně průjezdu. Patrové křídlo má valbovou střechu se sanktusovou vížkou. Výklenky v ambitu jsou doplněny deskovými olejomalbami z let 1687. Freskové nástropní malby pocházejí z třetí čtvrtiny 18. století a byly provedeny za působení loretánských kaplanů Ondřeje Stettnera (1754-71) a Josefa Dobnera (1771-77). Vyznačují se motivy mariánské legendy, výjevů ze životů světců, evangelistů, proroků a českých patronů. Součástí ambitů jsou též malé kaple Vězení Kristova, Panny Marie Čenstochovské a Panny Marie Klatovské.
Samotná Loretánská kaple má průčelí blokového typu, které odpovídá představě o prostotě a chudobě legendárního příbytku. Na hladce omítnuté ploše Santa Casy vynikají jednoduše profilovaná ostění otvorů a silně vyložená ukončující římsa jako jediný plastický prvek. Tradiční je i uspořádání otvorů, čtvercové okno v čelní zdi a dvojice obdélníkových vstupů po stranách. Stavba je hranolová, nečleněná, bez podezdění. Pouze před západní stěnou kaple byla zhotovena kamenná mensa, která sloužila o poutích při bohoslužbách. Nepatrná atika zakrývá střechu, která má spád do středního žlabu. Odpad vody vychází ven atikovým otvorem ve středu západní stěny kaple.
V kapli se dochovaly poslední dřevěné fakule (pochodně), sloužící k osvětlení vnitřních prostor. Jsou ve dvou velikostech a zdobí je rozvilina s obrázkem Panny Marie Loretánské a s nápisem „Renovatum Anno 1867“.
Koncem 18. století poutě k Černé Madoně borské zanikaly. Kolem poloviny 19. století je Loreta uváděna jako pustá. Ještě v 19. století byly poutě obnoveny z iniciativy kněze Andrease Riedla. 2. května 1945 byla Loreta poškozena při ostřelování Boru a jeho okolí americkou armádou. K obnovení poutí došlo 8. září 1991.
Roku 1994 byla Loreta opravována. Má novou střechu, sanktusník na dvoutraktovém křídle má pokrytí měděné. Opravena byla statika a byla vyměněna okna. K zadní části ambitu bylo dostavěno křídlo zbořené po roce 1948.
Raně barokní architektura Lorety patří do nepočetné skupiny celistvě dochovaných podobných staveb v Čechách (zejména prostor svaté chýše). Hodnotná je i přestavba z 18. století, kdy byly upraveny kaple ve východním křídle a klenby pokryty freskami.
Založeno v r. 1668, v r. 1685 přistavěny ambity s V křídlem. Další úpravy kol. pol. 18. stol.: fresky v ambitu, vložení empor kaple a otevření do ambitu.
Loreta byla založena v roce 1668 majitelkou panství hraběnkou Isabelou Marií z Götzu. Z této doby pochází svatá chýše (původní klenba, portály, okna, okna i výklenky v interiéru. V roce 1685 byly přistavěny ambity se vstupním křídlem (základní kámen položený 25. května); soudobé klenby, vstupy a okna. Kaple při okrajích východního křídla byly zřejmě oddělené od ambitu. Spolu s ambity pravděpodobně vzniklo stavení při západním křídle později zbourané. K dalším úpravám došlo někdy kolem poloviny 18. století; klenby vyzdobeny freskami, kaple upraveny vložením empor a otevřením do ambitu. Podle popisu z roku 1799 byl objekt ve špatném stavu. V 1. polovině 19. století máme archivně doložené opravy, které však měly charakter nezbytných oprav (opravy šindelových krytin, zasklení oken a podlah aj.). K dílčímu poškození areálu došlo v roce 1945. V 1. polovině 20. století (?) bylo zbouráno stavení u západního křídla. V roce 1954 započata oprava. V 90. letech 20. století provedený nový krov nad východním křídlem.
1) kaple, Svatá chýše
2) ambity
Loreta je situovaná zhruba 300 m JV směrem od náměstí na větším prostranství v sousedství zámeckého areálu. Po obvodu obdélného dvora s orientovanou hranolovou svatou chýší uprostřed tři přízemní křídla arkádových ambitů a na čtvrté čelní stěně patrové vstupní křídlo, rizalitově vystupující před vnější fasádu ambitu, s oplechovanou cibulovou věžičkou na hřebeni valbové střechy. Ostatní střechy sedlové, kryté taškami bobrovkami, na části západního křídla alukryt, u svaté chýše střecha skrytá za atikou, klopená dovnitř s úžlabím v podélné ose. Střecha jižního křídla na západě ukončena zděným štítem, v ploše obdélný vstup s pískovcovým ostěním, uzavřený plechovými dveřmi.
Původní evidenční list památky (bez záruky první část, kvalita je víc než mizerná, část nedokážu přečíst):
Loreta u státní silnice z Boru do Stříbra a Plzně.
Zákl. kámen položen r. 1680, dokončena do r. 1687, opravena kolem 1750 (malby ambitu). Renovováno kol 1850. V kapli P. Marie Klatovské letopočet renovace MDCCCLXI.
Po obvodu obdélného dvora s hranolovou svatou chýší uprostřed tři pole akrádových ambitů a na čtvrté straně vystupující patrové stavení s cibulovou věžičkou na hřebeni valbové střechy. Ostatní střechy sedlové, kryté taškami bobrovkami, u svaté chýše střecha klopená dovnitř s úžlabím v podélné ose.
Vnější fasáda hladká, kromě hlavní římsy pouze se štukovýmí nárožními kvádry (z boku u silnice vrata se ? a obloukem záklanku). Průčelí vystouplé přední patrové budovy (k níž z boku přiléhají přízemní ambity o poloviční hloubce) členěno kordonovou římsou. Pod ní v přízemí v obdélném orámování vrata se stlačeným zíklenkem a po jejich stranách po 1 ležatém oválném okénku, v patře tři obdélné vpadliny s odsazeným půlkruhovým zakončením. Vstup je na ? o jednom poli křížové klenby, které navazuje již na klenuté ambity. Vlevo od vstupní prostory je válcová ? s kupolí
Má novou střechu, sanktusník měděnou. Opravena statika, k zadní části ambitu dostavěno křídlo zbořené po roce 1948. Má nová okna.
ThDr. Jaroslav Baštář, který v letech 1948 – 1959 působil jako farář ve Stráži a okolních farnostech, vzpomínal ve své knize „Byl jsem 12 let v pohraničí (1948 – 1959)“ na osudy Lorety po skončení 2. světové války: „Mezi těžce válkou poškozené svatyně náležela Borská Loreta. Krásná, historicky cenná stavba. Kolem ústřední kaple ambity s nástropními obrazy. Dělostřelba dne 2.5.1945 těžce poškodila zdivo ambitů a celou krytinu kaple i ochozu. Na prvý pohled demolice. Na pomoc úřadů nebylo možno spolehnout. A přece byla zkáza odvrácena. Štědrá finanční pomoc arciděkana A. Černého z Plzně a dovedné a ochotné ruce několika dobrovolníků z Boru vykonaly v několika měsících div. Zedníci obnovili zdivo ambitů , pokrývači spravili střechy. Pak jen generální úklid celého objektu a v Loretě se mohla slavit po dlouhých letech opět výroční pouť. A byla slavná. Přijeli věřící z dalekého okolí, Němci ze Stříbra, Tachova a Plané. Nemohu si odpustit poznámku o jediné „pomoci“ Památkového ústavu. Dr. Kotrba, který náhodou přišel do Boru se podívat (dlel na dovolené na faře ve Sv. Kateřině), upozornil, že je nutné dát na střechu původní krytinu. Kde však ji vzít a za co koupit i kdyby byla? Na střechu se dala proto normální krytina. Když po čase zavítal do Boru tentýž návštěvník, projevil velké uspokojení. Zapomněl na „původní krytinu“. Kdybychom nejednali rychle a nedali krytinu, která byla po ruce – opakovala by se tragédie jadružská.“
K obnovení poutí po přerušení v době komunismu došlo dne 8.9.1991.
Pozemek s kaplí patří římskokatolické církvi, která zorganizovala opravu kaple.
O kapli v knize Jana Bukovského Loretánské kaple v Čechách a na Moravě (Praha, nakladatelství Libri, 2000):
Haid bei Tachau – Vzniklo jako loretánské poutní místo roku 1668. Santa Casa je jeho jádrem. Jako zakladatelé jsou uváděni Zikmund Bedřich hrabě z Kočova a Isabella Marie, rozená Trčková z Lípy. O toto nepříliš navštěvované poutní místo pečoval zvláštní loretánský kaplan. (Ve farní kronice borské z roku 1728 zaznamenal J. Schmidt že 17. 5. 1668 byla zřízena fundace při loretě na hmotné zabezpečení loretánského kaplana).
Přestože v 19. století na čas ještě oživly pouti v některých poutních místech tak jako v Boru, loretánský kult v českých zemích trvale upadal.
Hranolový blok kaple má čtveřici otvorů v obvodových stěnách. Vyrůstá ze země bez jakéhokoli přechodového článku. O poutích sloužívala bohoslužbám v ambitech kamenná mensa před západní stěnou kaple.
Navenek nevyjádřená atika zakrývá střechu, která má spád do středního žlabu. Odpad vody vychází ven atikovým otvorem, ve středu západní stěny kaple. Stejné řešení odpadu mají blokové objekty o vysokých obvodových zdech.
Oltář prošel barokními úpravami na počátku 18. století. Úprava závěrové stěny spadá do doby výstavby kaple.
U mnohých poutních míst desítky let trvalo, než se uskutečnila výstavba ambitů kolem kaple. Chudobně vyhlížející Santa Casa byla až po sedmnácti letech roku 1685 ohrazena přízemním ambitem. Od té doby se vstupuje do loretánského nádvoří patrovým čelným dvoutraktovým křídlem. Kromě ambitu obsahuje dvě boční, do patra procházející, štukami vyzdobené kaple. Na kruchtu, vklíněnou v patře mezi obě prostupující kaple, vystupuje šnekové schodiště po pravé straně průjezdu.
Valbovou střechou prostupující sanktusová vížka představuje jedinou vertikální dominantu loretánského celku. Interiér ambitu zdobí olejomalby ve výklencích z let 1687 a freskové nástropní malby z třetí čtvrtiny 18. století. Byly provedeny za posledních loretánských kaplanů Ondřeje Stettnera (1754-71) a Josefa Dobnera (1771-77). Na místě lorety stávala od roku 1588 malá mariánská kaple, založená Buškem a Bohuslavem ze Švamberka.
Loreta v Boru byla založena před hradbami, v cípu dvou hlavních komunikací od Stráže a od Plně, v těsném sousedství panského sídla.
V knize Průvodce – Baroko v Plzeňském kraji (Starý most 2016):
Jihovýchodně od náměstí a zámku stojí borská Loreta. Byla vystavěna v letech 1685-1684 z popudu Isabely von Götzen, rozené Trčkové z Lípy, a jejího manžela. Na konci 18. století zájem o zdejší poutní místo upadal, až se objekt dostal do špatného technického stavu. Zašlo slávu obnovil v druhé polovině 19. století kněz Andreas Riedl. Loreta byla poškozena na sklonku druhé světové války dělostřeleckou palbou. Po válce byla stavba opravena, poutě ke zdejší Loretě po roce 1948 ustaly, obnoveny byly až na počátku devadesátých let 20. století. Čtyři křídla ambitů obklopují nevelké obdélné nádvoří, v jehož prostoru stojí Loretánská kaple, zvaná též Svatá chyše. Vstupní křídlo ambitů je patrové, kryté valbovou střechou se sanktusníkem, ostatní jsou přízemní, opatřené sedlovými střechami. Východní průčelí východního křídla je trojosé, vstup i okna jsou sklenuty polokruhem. Uvnitř ambitů jsou segmentové arkády na pilířích, stropy jsou vybavené barokními malbami s přemalbou z šedesátých let 19. století, klenuté valeně s lunetami. Interiér kaple, prosté zděné stavby dosahující výše dvou nadzemních podlaží,, je zaklenut valenou klenbou.
Ve farních kronikách Boru je uváděno, že borských poutí se na počátku 18. století zúčastňovalo kolem padesáti procesí s více jak 15 tisíci poutníky. Na konci 18. století však zájem o poutní místo opadl a kolem poloviny 19. století je loreta uváděna jako pustá.
Nový život do areálu lorety vnesl v průběhu 50. let 19. století kněz Andreas Riedl, který nechal loretu zrekonstruovat a obnovil poutě k borské Černé Madoně. Bor se opět stal vyhledávaným místem, v některých poutních dnech přicházelo okolo 30 procesí. Navíc poutníci zvyšovali příjmy borským měšťanům, což knězi Riedlovi vyneslo ocenění čestného občana města, v dějinách vůbec první takové jmenování.
Poutě se konaly ještě v první polovině 20. století. V květnu 1945 byla loreta poničena při ostřelování Boru a úplný zánik poutí přinesl poválečný odsun původního obyvatelstva. Neudržovaný objekt přivedl zpět k životu v roce 1979 nový borský farář Mons. Vladimír Born. V 80. letech byla loreta udržována, ale zásadní změna přišla až po roce 1989. Byla zahájena celková rekostrukce objektu a také došlo k obnovení tradičních poutí. Práce na loretě probíhaly dlouhá léta, k jejich dokončení došlo v roce 2018. V tomto roce se v rámci Loretánských slavností uskutečnilo požehnání obnovené lorety a byla také odhalena pamětní deska faráře Mons. Vladimíra Borna, který zemřel krátce před dokončením posledních restaurátorských prací v roce 2016. Od roku 2020 probíhají v loretě pravidelné turistické prohlídky, které v rámci rozšířeného prohlídkového okruhu zajišťuje Správa zámku Bor.
Loreta se nachází v blízkosti borského zámku, kde si lze zakoupit vstupenku na prohlídku. Prohlídka lorety je buď samostatná (dle předchozí domluvy v pokladně zámku) nebo je součástí rozšířených prohlídek zámku, které se konají v období červen – září vždy v pátek a v sobotu od 10, 13 a 15 hodin., v dubnu, květnu a v říjnu pouze v sobotu ve stejných časech.
Desetiletí komunistické nadvlády nebyla vůle svatostánek opravovat a budova bezútěšně chátrala. Navíc bylo pořádání poutí na Loretu přímo zakázáno.
První pouť po 2. světové válce se mohla uskutečnit až 8. září 1991. Loreta však není zcela opravena ani dnes. Přes veškeré úsilí místní fary i občanského sdružení Borská Loreta se nedaří získat tolik potřebné finanční prostředky a tak dochází jen k průběžné rekonstrukci.
Obnovená tradice církevních poutí je dnes známá jako Loretánské slavnosti. Tato třídenní událost je každoročně navštěvována rodáky a jejich potomky z Německa a Rakouska. Cestu si sem najdou lidé z celé republiky. Mimo bohoslužeb v Loretě a v kostele můžete navštívit také bohatý program na náměstí. Nechybí zde řada stánků s občerstvením ani bohatý zábavní program s hudebními kapelami nejrůznějších žánrů.
Zajděte za borským farářem a požádejte o vstup do Lorety, kde můžete v klidu rozjímat, nebo navštivte tradiční Loretánské slavnosti, které se konají každoročně na začátku září.
Tachovský Deník
7. 6. 2007 – O obnovu jedné z nejcennějších borských památek se chce postarat nově vznikající občanské sdružení.
Přední fasáda se v současné době opravuje na objektu Lorety v Boru. Farnost, která památku spravuje, obdržela milionovou dotaci, dalších sto tisíc přidala radnice. „Vítám každý příspěvek, každou iniciativu, ale Loreta by potřebovala na dokončení rekonstrukce mnohem víc,“ řekl nám borský farář Vladimír Born. Nejstarší část Lorety, kaple, byla založena v roce 1668. Fasáda, která se v současnosti opravuje, je o dvacet let mladší. „Zbývá toho k rekonstrukci ještě mnoho. Například v ambitu je potřeba udělat nové dlažby, štuky, úpravu potřebuje i okolí,“ dodal farář.
Pomoci v záchraně Lorety chce nově vznikající občanské sdružení Borská Loreta. To bude mít ustavující shromáždění příští úterý od 19 hodin v jídelně u borského kostela. „Chceme propagací památky přispět k jejímu oživení. Rádi bychom se podíleli na organizaci tradičních zářijových Loretánských slavností a chceme pokračovat v pořádání seminářů k výročím podpisu Borských tezí,“ informoval nás Petr Havlík, jeden z iniciátorů vzniku občanského sdružení. Borské teze je dokument, který v roce 1883 podepsalo v Boru 14 evropských šlechticů a který řeší vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. „Příští rok bude mít Loreta výročí, takže její stavební záchrana je pro nás velmi důležitá,“ dodal Havlík.
S opravou historického objektu pomáhá také radnice. „Letos jsme přispěli sto tisíci korunami. Pokud je to v našich silách, snažíme se určitou částku na opravu církevních staveb ve městě uvolňovat každý rok,“ řekl nám místostarosta Boru Petr Myslivec. „Loreta je součástí města a pro nás je důležité, že se občané o její osudy zajímají, že jim není lhostejný její stav a využití,“ vyjádřil se farář Vladimír Born.
21. 11. 2014 – Loreta v Boru patří k nejzajímavějším církevním památkám regionu. Borská farnost postupně usiluje, aby se kdysi chátrající objekt proměnil v kompletně rekonstruovanou plně funkční památku. Letos postupná rekonstrukce opět pokročila.
„I v letošním roce můžeme zaznamenat značný pokrok pro záchranu této památky. Bylo dokončeno restaurování druhého oltáře ve frontiscipiu, a to Čenstochovského oltáře,“ uvedl Deníku borský farář Vladimír Born. „Byla celkově obnovená vnější fasáda ambitů a konečně dokončena i nutná přístavba k Loretě. Původní přístavba byla zbourána v roce 1972. Domek obsahoval byt pro kaplana nebo kostelníka, dále sociální zařízení se sakristií,“ dodal.
S obnovenou přístavbou byla podle dalších informací z borské farnosti zároveň dokončena i oprava jižní části krovu a střechy ambitů. Dělníci rovněž dokončili sociální zázemí Lorety, tedy místnost pro správce, úklidovou místnost, WC pro muže a ženy a bezbariérové WC pro invalidy. Tím získal celý poutní areál možnost úplného zprovoznění a zpřístupnění.
„Díky podpoře Ministerstva kultury ČR čerpáme již několik let dotaci z Programu architektonického dědictví. K dostavbě přístavby nám velice pomáhá dotace SZIF zprostředkovaná přes MAS Český Les a význačný je příspěvek Česko-německého fondu budoucnosti i stálá podpora města,“ doplnil Born. „Všem, i dalším soukromým dárcům, kteří nám pomáhají při obnově této krásné památky, upřímně děkujeme,“ dodal.
V roce 2018 uplyne 350 let od vzniku borské Lorety. Jak farář Born Deníku řekl, věří, že obnovená Loreta bude důstojným protějškem borského zámku, který spolu s chrámem sv. Mikuláše přispějí podle jeho slov nejen ke kráse celého města, ale i ke zkulturnění života.
Borský zámek (info uvedené na více místech na jedné stránce si tak nějak vzájemně odporuje, kdo ví, jak je to ve skutečnosti):
Od května do září můžete zámek navštívit každý den kromě pondělí. Rozšířený prohlídkový okruh o poutní místo loretu je přístupný vždy v pátek a sobotu.
Prohlídky rozšířené o Loretánskou kapli probíhají ve stanovených časech od dubna do října. V dubnu a říjnu je možné si Loretu prohlédnout vždy v sobotu, od května do září je přístupná i v pátek.
Na místě dnešní Lorety můžeme úctu k Panně Marii zaznamenat již od 14. století. První zmínka o mariánské kapli je z roku 1388.
Současná Loretánská kaple Panny Marie (Svatá chýše) byla postavena v roce 1668 hrabětem Zikmundem Bedřichem z Götzen a jeho manželkou Isabelou Marií, rozenou z Lípy, pánů na Boru a Nekmíři.
Základní kámen k ambitům byl položen 25. 5. 1685 a jejich stavba byla ukončena během tří let, kdy čtyři křídla uzavřela obdélníkové nádvoří, jehož střed tvořila Svatá chýše.
Již o sto let později se však celá stavba nacházela ve velmi špatném stavu. O obnovu celého areálu a také o vzkříšení tohoto mariánského poutního místa, jak dokládá kronika borské farnosti, se kolem roku 1850 postaral borský kaplan P. Andreas Riedl. V duchu pozdně barokního cítění byly tehdy architektonicky nově vyřešeny obě kaple v objektu frontispicia.
V nich pak byly instalovány ranně barokní oltáře Panny Marie Klatovské a Panny Marie Čenstochovské.
06.08.2020 – Od pátku 7. srpna 2020 až do konce října je možné v rámci prohlídek zámku v Boru u Tachova navštívit také objekt barokní Lorety. Prohlídky budou probíhat vždy v pátek a v sobotu v 10.00, 13.00 a 15.00. Je to výsledek vstřícného jednání a dobrých vztahů mezi městem Bor, zámkem a místní farností.
Barokní Loreta je vzácnou stavbou západních Čech a prošla nákladnou rekonstrukcí díky velkému úsilí zdejšího dlouholetého faráře P. Vladimíra Borna a za vydatné pomoci dobrodinců z českých i německých farností. Loreta je také vzácným poutním místem, kde se vždy v září konají tzv. Loretánské slavnosti.
Srdečně Vás zveme k návštěvě města Bor a zejména zámku a Lorety.
