Otázky, jenom otázky No. 2 (Loreta Rumburk)

Napoprvé jsem se věnoval samotné stavbě, proměnám jejího vzhledu – ambitům, kaplím, samotné Svaté chýši. Ale už jsem se letmo dotkl i vegetace v areálu.

Na úvod zas opakování – nejsem zdejší, jsem jen a jen náplava bez znalostí zdejšího prostředí. Nejsem odborník či historik – vím jen to, co případně už někdo jiný někde vypsal, sám se v archivech hrabat neumím. Jsem jen nikam nepatřící chodec s otevřenýma očima a nastraženýma ušima.

Na rozdíl od stavebních úprav si „vegetaci“ ještě údajně někteří pamatují. I když samozřejmě ne ve všech podobách, které jsou na dostupných obrázcích vidět.

Začněme v dávné minulosti, kdy dle kresby rostly stromy podél cesty:

Tady je podstatně mladší stromořadí mezi Loretou a dnešní Tyršovkou, někde uprostřed dnešní silnice ke světelné křižovatce:

Stromy rostly i v západní části areálu, za kaplí Svatých schodů:

Stejně tak rostly i přímo na nádvoří:

Zatímco na předchozím obrázku se jedná o listnatý strom, na dalším jde o vzrostlé túje:

Ale to je všechno vedlejší – to, co bylo vidět nejvíc, to bylo na východní straně, před vstupem (zůstal pouze jasan v prostoru za zdí mezi ambitem a klášterním kostelem svatého Vavřince):

Na pohlednici výše je vidět, co myslím – v levé části mezi balustrádou a vstupem do Lorety je řada tújí, stejně jako zde:

Stály tu ještě relativně nedávno, proti předchozí zeleni. Kdy přesně zmizely, netuším – já si je nepamatuji a pokud vím, na žádné fotce je nemám. Zdaleka ovšem nešlo o první dřeviny v těchto místech.

Žádné túje, ale „obyčejný“ jehličnan (asi smrk, a jak je vidět dále, nebyl jen jeden). U křižovatky keř. A u silnice řada stromů i v místech, kde na dalších (viz níže) snímcích nejsou (pohlednice je datovaná koncem 30. let 20. století).

Tady jinak – v levé části místo keře (nebo snad vedle) další smrk:

Jediné datované zobrazení:

Tady ale nejspíš nejde o dřeviny na dnešních trávnících, ale výše, na okraji silnice (viz předchozí a následující snímky). Samozřejmě za povšimnutí stojí také v titulku popsaná přístavba u zdi ambitu.

Co se týče stromů u silnice:

Na této sérii je krom oněch stromů vidět i stěhování výše popsané boudy – bohužel jde většinou o nedatované obrázky, ale na prvním je uvedeno 10/5 99, což by znamenalo, že stavbička stála původně na rohu u balustrády a pak se přestěhovala níž ke zdi ambitu.

Zvláštní je, že první foto je datováno zřejmě do roku 1899 a stromy jsou jasně vzrostlé. Kdežto na snímku s datem 12/VI. 1903 vypadají jako čerstvě vysazené:

Těžko určit, od kdy do kdy tam vlastně stromy byly. Jde jen hádat, zda je následují fotka starší, nebo mladší. Vidět je jen částečné dláždění – byly stromy před ním vykáceny či naopak až poté vysázeny?

Ještě nekončíme, pokračování příště, pořád je toho dost.

Čerpáno z nejrůznějších titulů:

Rumburská Loreta čili marnost nad marnost a nic než … ? – Nataša Steinová, Nadace Loreta Rumburk 2000
Rumburk v historických fotografiích – Zdeněk Kříček, Jaroslav Hocký, Miroslav Brož 2008
Rumburk včera a dnes – Jiří Stejskal, Město Rumburk 2010
Pohledy do minulosti / Staré pohlednice očima turistů – Klub českých turistů Krásná Lípa 2007
Loretánská kaple s ambitem v Rumburku / Průvodce po stavební historii a uměleckém významu – Klára Mágrová, Jiří Stejskal, Římskokatolická farnost-děkanství Rumburk 2017
Rumburská zastavení – Ester Sadivová, Olga Vodáková, Josef Rybánský, Město Rumburk 2012
Kapucínský klášter a loretánská kaple v Rumburku – Klára Mágrová, Město Rumburk 2011
Loretánská kaple v Rumburku – Klára Mágrová, Jiří Stejskal, Římskokatolická farnost-děkanství Rumburk 2011