- Fara v Třebenicích
- Fara u kostela Narození svatého Jana Křtitele v Kamenickém Šenově
- Fara u kostela svatého Pankráce v Jítravě
- Fara v Římově
- Bývalá fara ve Velenicích
- Bývalá fara v Pražské ulici v Bochově
- Fara u kostela svatých Petra a Pavla ve Žluticích
- Fara u kostela Zvěstování Panny Marie na náměstí Republiky v Duchcově
- Fara před kostelem svatých Petra a Pavla v Jeníkově
- Fara u kostela svatého Josefa v Krásné u Pěnčína
- Kubečkova fara čp. 54 v Machovské Lhotě
- Fara u kostela svaté Kateřiny Alexandrijské ve Sloupu v Čechách
- Fara u kostela Navštívení Panny Marie v Lobendavě
- Fara ve Valči
Naproti kostelu Nejsvětější Trojice ve Velenicích stojí hluboko v zahradě budova bývalé fary čp. 1.
Ač to nikde není přímo řečeno, objekt s největší pravděpodobností není momentálně nijak využíván. Zasněžená plocha od branky v plotu u silnice ke dveřím fary bez jakékoli stopy, tady už dlouho nikdo nebyl… Farnost je řízena odjinud.
Fara je kulturní památkou:
Budova fary pochází patrně z roku 1760, nachází se ve středu obce, východně od kostela. Jedná se o objekt se zděným přízemím a roubeným patrem ozdobně pobitým břidlicovými šablonami. Fara je poměrně autenticky dochovaným dokladem barokního stavitelství.
Dle některých zdrojů „v roce 1767 byla ve Velenicích zřízena samostatná fara„.
Stejně hovoří i web o Lužických horách: „naproti stojí bývalá fara z roku 1767 s břidlicí obloženým patrem a mansardovou střechou„.
Původní evidenční list památky:
Ve středu obce vých. od kostela. Vlastník: Kapitulní konzistoř, Dómské nám. 9, Litoměřice.
Patrová budova se zděným přízemím a roubeným patrem s polomansardovou střechou. Dispozice přízemí trojdílná, se střední vstupní síni. Pravá jižní část obytná s rovnými omítanými stropními podhledy, pravděpodobně na původních trámových stropech. Levá hospodářská část je klenutá valenou klenbou s pětibokými lunetami. Dvojice komínů po stranách sině umožňovala vytápěni všech místností.
Patro je roubené na rybinu, s dispozicí opět trojdílnou, řešenou v obou krajních obytných částech dvoutraktově, s trámovými stropy. Ve velké střední síni jsou schody z přízemí a na půdu a dvoukřídlé dveře do obytných místností. U schodů z přízemí je bohatě vyřezávané zábradlí. Roubení patra je zvenčí pobité různobarevnou břidlici, skládanou do ozdobných vzorů. Okna v přízemí i v patře mají tesaná ostění s lištou, s oboustranně odsazenými uchy. Ve špaletách oken jsou osazeny ohýbané mříže pozděě barokního typu. Krov má ve spodní části 2 stojaté stolice. Pod ozdobným pobitím čelních pološtitů se dochovalo původní bednění jednoduchých lomenic ze širokých prken. Břidlou zčásti opadanou, jsou kryty i profilované dřevěné římsy. Krytina břidlová.
Objekt dochován ve své původní podobě z doby kolem roku 1760.
Jedná se o mimořádně hodnotnou barokní obytnou budovu, která zprostředkovala v oblasti dřevěné zástavby poznání zděná stavby.
