Fara u kostela svatého Pankráce v Jítravě

Jižně od areálu hřbitova v Jítravě, na němž stojí kostel svatého Pankráce, se nachází památkově chráněná fara.

Jde sice o kulturní památku, ale fara „žije“ – funguje jako ubytovací zařízení. Něco z historie:

Jde o barokní stavbu pocházející z roku 1780 spadající do barokní architektury severních Čech. Společně se zbytky hospodářských budov tvoří památkově chráněný areál. Naproti faře stojí dominanta obce, farní kostel sv. Pankráce z roku 1868. Budova fary se nachází v centru obce na úpatí farského kopce pod Ještědsko-kozákovským hřbetem na horním toku Panenského potoka. Jítrava, dříve Pankratz, je od roku 1968 součástí obce Rynoltice.

Fara Jítrava do konce minulého století sloužila výhradně pro potřeby místního faráře a farnosti, i když poválečným odsunem německého obyvatelstva velice upadla. Dlouhou dobu, až do roku 1990 byla fara neobsazena a začínala chátrat. Její novodobou historii začali psát až děkan P. Antonín Bratršovský z Jablonce nad Nisou společně tehdy ještě s bohoslovcem P. Michalem Podzimkem, kteří požádali litoměřického biskupa Mons. ThDr. Josefa Koukla o možnost faru pronajmout, opravit a přizpůsobit pro letní pobyty ministrantů a mladých rodin z Liberecka.
Fara byla svépomocí zachráněna a netrvalo dlouho a o pobyt na faře, která byla jako jedna z mála v Litoměřické diecézi otevřena, začal být velký zájem, a to i od lidí z jiných částí Čech. O hosty se proto začala starat paní Ludmila Holčíková, jejímž prostřednictvím se fara postupně navracela i ke svému původnímu účelu a pomalu se z ní stávalo opět místo setkávání farnosti a lidí ze širokého okolí.

Fara prošla mnoha proměnami a opravami, které již nevyhovovaly jak standardům, tak zejména bezpečnostním a hygienickým předpisům. Bylo tedy nutné se rozhodnout, zda fara projde náročnou rekonstrukcí či bude nutné její postupné uzavření. Toto nelehké rozhodnutí padlo na nového administrátora farnosti jáhna Bc. Michala Olekšáka, který se rozhodl, že za podpory Litoměřického biskupství faru opraví, aby mohla nadále sloužit svému původnímu účelu a všem lidem. Po čtyřleté finančně náročné rekonstrukci, na kterou si farnost vzala půjčku, byly vybudovány nové pokoje, nové sociální zařízení, rozvody vody a kanalizace, nové topení pro celou faru. Byly odstraněny havarijní části krovů. Nově zatepleny promrzající zdi. Byla vybudována nová čistička odpadních vod, pořízeno kompletní nové vybavení pokojů a dvě moderní kuchyně. Zrekonstruovaná fara nyní přináší nový komfort, ale nic neztratila na svém půvabu barokní fary s jedinečným rodinným zázemím. Fara nyní bude sloužit jak pro účely farnosti, jako je setkávání, svatby, křtiny, duchovní obnovy, tak i pro lidi žijící mimo farnost nebo církev, kteří v dnešní hektické době hledají klidné zázemí k odpočinku nebo netradiční klidné místo pro své aktivity a projekty. Věříme, že tím vším pro Vás právě fara v Jítravě bude.

Památkový katalog:

Barokní fara pocházející z roku 1780 se nachází ve střední části obce, v mírném svahu jižně od kostela. K objektu náleží i torzo hospodářské budovy a chlévů situovaných severovýchodně od budovy.

Fara je zděná patrová budova na obdélném půdorysu, s mansardovou střechou se zobytněným podkrovím. Stavba na vysoké zděné podezdívce, podélná průčelí pětiosá, krajní boční dvou a čtyřosé. Fasáda natřena cihlovou červenou, nároží zvýrazněna kameny bosáže (bíle natřené, lineární ve štuku). Stejně je zvýrazněna i střední osa podélných průčelí, se vstupními dveřmi. Nad vstupem je stejně lemován mansardový vikýř. Fasáda ukončena korunní profilovanou římsou, okna lemována profilovanou šambránou. Okna nová, osazena do špalety, jednokřídlá, vyklápěcí, členěna křížem do čtyř a šesti tabulek, chráněna dekorovanými mřížemi. Podélné severozápadní průčelí pětiosé, okna po dvou na každé straně od vstupu, okna se čtyřmi tabulkami, vstupní dveře kryty mladším dřevěným závětřím, s pultovou střechou, novodobé jednokřídlé dveře přístupné bočním schodištěm, v ose vstupu osazeno dvoukřídlé obdélné okno. Jihozápadní průčelí čtyřosé, okna totožná, členěna do šesti tabulek, chráněna mříží. Severovýchodní průčelí s trojicí os, okno v jižní ose je ze 2/3 zaslepeno, ve střední ose dlouhé úzké okénko, osazené hluboko do špalety, třítabulkové. Severní osa s oknem členěným do čtyř tabulek. Jihozápadní průčelí s kamennou terasou před vstupem, pětiosé, vstup a vstupní dveře ve střední ose, okno v jižní ose je ze 4/5 zaslepeno, ostatní okna totožná s okny předcházejících průčelí, členěna do šesti tabulek, chráněna mříží. Vstup v pravoúhlém portálu s obdélným nadsvětlíkem, s plochým klenákem. Dveře obdélné, rámové, dvoukřídlé, každé křídlo s trojicí dřevěných obdélných výplní. Mansardová střecha s dvojicí zděných vikýřů, na obou podélných stranách střechy, okna lemována profilovanou šambránou, s parapetní římsou, okna výklopná, jednokřídlá, šestitabulková. Střecha mansardová, s profilovanou dřevěnou římsou, vedle vikýře na každé straně střechy jedno střešní okno. Střecha nově pokryta eternitem.

Interiér: Ve střední části je průchozí chodba – na obou stranách zakončena dveřmi; na západní straně – od ní, v přízemí, jsou plochostropé místnosti, na východní straně pak zděné a zaklenuté, v jihovýchodní části schodiště do patra – zobytněného podkroví, dnes nově rozčleněného do několika malých pokojíčků.

Doklad vývoje barokní architektury v severních Čechách. Památková ochrana: fara jako celek včetně celého areálu (tj. hospodářské budovy), včetně konstrukcí, výplní otvorů, exteriér i interiér.

Původní evidenční list památky:

Fara čp. 98. Zděná patrová budova obdélného půdorysu s mansardovou střechou krytou břidlicí.Ve střeše mansardový vikýř nad vchodem. Boční průčelí 4 okenní osy, štítové průčelí 3 okenní osy. Nároží naznačeno kvádrováním. Kamenný dveřní portál s nízkým světlíkem. Před vchodem schodiště. Stropy jsou ploché, pouze v zadní části traktu zbytek valené klenby s lunetami.