Sanktuarium v zámeckém parku v Kladně

V zámeckém parku v Kladně je u ohradní zdi umístěno sanktuarium.

V Kladně je řada pro město významných budov označena informačními deskami bez ohledu na skutečnost, zda jsou či ne kulturní památkou:

5. 5. 2010 – Ve městě bude postupně informačními deskami označeno 34 významných budov.

Dnes začalo v centru města označování historicky významných budov. Přímo na náměstí Starosty Pavla přibude informační deska před kostelem Nanebevzetí Panny Marie, dále bude označena budova kladenské radnice, arciděkanství, a také budova velkostatku, který byl součástí vjezdové brány do zámeckého areálu. V první fázi bude umístěno 15 desek.

Označení se ale nebude týkat jen kulturních památek, ale i dalších významných objektů, jako např. pavilonová škola Motyčín, Bankovní dům na nám. Starosty Pavla nebo Občanská záložna dnes Státní okresní archiv Kladno.

Zajímavé nejsou jen označované budovy, ale svým způsobem i samotné popisné desky. „Co se týká materiálu desek, volili jsme nekompromisní kvalitu, ale zároveň i praktičnost. Ačkoliv desky umisťované na fasádách jsou z plastu a desky v zemi z technického bronzu, působí jako bronzové a splňují všechny nároky na reprezentativní vzhled,“ doplňuje náměstek primátora Miroslav Vacek.

Popisné texty na deskách byly důkladně konzultovány s předními kladenskými odborníky a historiky.

Jak vidno, označení se dočkaly nejen budovy.

Text na desce:

SANKTUARIUM
BAROKNÍ SANKTUÁRIUM (MÍSTO,
KAM SE UKLÁDALY PROMĚNĚNÉ
HOSTIE) T ROKU 1670 Z PŮVODNÍHO
KLADENSKÉHO KOSTELA NANEBEVZETÍ
PANNY MARIE. NAD VÝKLENKEM
JE V BAROKNÍ KARTUŠI VYVEDEN
NEBAREVNĚ V PÍSKOVCI JEZUITSKÝ
ZNAK. TEN MÁ VE ŠTÍTĚ ZKRATKU
JEŽÍŠOVA JMNÉNA IHS S KŘÍŽEM A TŘEMI
HŘEBY POD PROSTŘEDNÍM PÍSMENEM,
VŠE V PLAMENNÉ AUREOLE.
PONIČENÉ SANKTUÁRIUM BYLO
ZRESTAUROVÁNO A 18. ZÁŘÍ 2007
SLAVNOSTNĚ ODHALENO.

Web místního muzea:

15.09.2007 – Díky iniciativě kladenského arciděkana P. Jiřího Neliby a Karla Neumanna z Komise rady města Kladna pro životní prostředí bylo letos v létě restaurováno kamenné sanktuarium z původního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Kladně. Restaurování financovalo Statutární město Kladno.

Sanktuarium bude slavnostně odhaleno primátorem města Kladna Danem Jiránkem a arciděkanem P. Jiřím Nelibou v neděli 16. září v 11.15 hod. v rámci letošních Dnů evropského dědictví. O historických souvislostech umístění sanktuaria do zámecké zahrady promluví Zdeněk Kuchyňka ze Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně.

Původní kostel Nanebevzetí Panny Marie, který je poprvé připomínán v polovině 14. století, byl podobně jako jiné stavby v období baroka doplněn o další uměleckou výzdobu. Kamenné sanktuarium, tedy místo, kam se ukládaly proměněné hostie, pochází z roku 1671, kdy byl farářem Tomáš Sobolovský (1662 – 1676), tedy z doby krátce po smrti posledního mužského potomka rodu Žďárských ze Žďáru Františka Adama Eusebia (†1670).

Bouřlivý růst počtu obyvatel Kladna po polovině 19. století, vyvolaný hornickými i hutními aktivitami ve městě, vyžadoval i existenci většího kostela. V roce 1897 proto byl původní kostel zbourán a na jeho místě postavena mnohonásobně větší novorománská bazilika podle projektu architekta Ludvíka Láblera. Vzhledem k existující zástavbě na náměstí musel být nový kostel orientován ve směru sever – jih. Při bourání původního kostela dostal městský stavební úřad do opatrování náhrobky a další církevní památky (obrazy, sochy). K nim patřilo i kamenné sanktuarium. Dochované náhrobky příslušníků rodu Kladenských z Kladna a Žďárských ze Žďáru byly – s výjimkou figurálního náhrobku Jiřího Žďárského ze Žďáru a náhrobku jeho manželky Ludmily rozené z Martinic – zazděny do východní arkády zámku. Sanktuarium bylo umístěno v zámecké zahradě, kde kvůli nepříznivým povětrnostním podmínkám chátralo. Jeho nynější záchrana je jedním z úspěchů památkové péče na Kladensku.

Kladenský Deník:

17. 9. 2007 – Několik desítek lidí se v neděli krátce po jedenácté hodině shromáždilo v zahradě kladenského zámku, kde bylo slavnostně odhaleno zrekonstruované kamenné sanktuárium ze sedmnáctého století z původního gotického kostela Nanebevzetí Panny Marie. Církevní artefakt byl s nákladem přibližně 60 tisíc korun opraven na základě podnětu vikáře Jiřího Neliby a Karla Neumanna z komise rady města pro životní prostředí. Jejich návrh posléze podpořili radní města.

„Pozůstatky dob, které nám připomínají život našich předků, je třeba zachovávat. Proto jsme se rozhodli, že sanktuárium necháme zrekonstruovat a návštěvníci zahrady si ho budou moci prohlédnout,“ uvedl kladenský primátor Dan Jiránek.

Kamenné sanktuárium, místo, kam se ukládaly proměněné hostie, pochází z roku 1671, tedy ze závěrečných let života posledního mužského potomka rodu Žďárských ze Žďáru Františka Adama Eusebia. Poté, co byl koncem devatenáctého století původní kladenský kostel zbourán, už tato církevní památka do nového umístěna nebyla a dlouhá léta chátrala. „Jeho nynější záchrana je jedním z úspěchů památkové péče na Kladenku,“ připomněl ředitel Sládečkova vlastivědného muzea Zdeněk Kuchyňka.

Na FB:

Věděli jste, že v kladenském zámeckém parku se skrývá skutečný duchovní klenot ?

Projděte se s námi kolem barokního sanktuária z roku 1671 a prožijte sílu místa, které v sobě nese hluboké poselství víry a posvátnosti.

Co je to vlastně sanktuárium ?

Slovo Sanktus znamená svatý. Sanktuárium je posvátný prostor – svatostánek, kam se v kostelech od nepaměti s nejvyšší úctou ukládaly proměněné hostie. Právě během mše svaté se z nekvašeného chleba stává skutečné Tělo našeho Pána Ježíše Krista, když kněz s pokorou opakuje slova Poslední večeře: „Toto je moje tělo, které se za vás vydává.“

Zde je všechno jinak: Zatímco tyto vzácné a zdobené schrány bývaly pevně vestavěné hluboko v kostelních zdech, v Kladně na vás tato nádhera čeká pod širým nebem. Původně bylo toto barokní sanktuárium součástí již nestojícího kostela Nanebevzetí Panny Marie. V roce 2007 bylo s láskou restaurováno a umístěno právě sem, do zámeckého parku, aby mohlo dál promlouvat k našim srdcím.

Symbolika vytesaná do pískovce vás ohromí:

Znak Tovaryšstva Ježíšova – Horní kartuše nese symbol jezuitů. Přestože je jejich historie někdy vnímána černobíle, jejich obrovské zásluhy o vzdělanost a kulturu v našich zemích zůstávají neoddiskutovatelné.

Nápis IHS s křížem – Znak završený korunou Krále světa vyjadřuje latinskou zkratku jména Ježíš.

Tři hřeby a ohnivá aureola – Hluboké symboly Kristova utrpení i jeho následného slavného vzkříšení a božské slávy.

Nápis na soklu nám i po staletích připomíná „Laudetur Sanctissimum Sacramentum“ / „Pochválena budiž Nejsvětější Svátost.“