Fara v Třebenicích

Západně od Paříkova náměstí v Třebenicích v Masarykově ulici stojí památkově chráněná fara čp. 68.

Wiki:

Fara v Třebenicích v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji je památkově chráněná barokní budova z 18. století. Fara, která je sídlem duchovních správců Římskokatolické farnosti Třebenice, se nachází na Masarykově ulici v centru města naproti farnímu kostelu Narození Panny Marie a budově městského úřadu.

Areál třebenické fary, který zahrnuje kromě samotného sídla místního faráře s malou kaplí ještě hospodářskou budovu ve dvoře, pochází z 2. poloviny 18. století. Jména duchovních správců třebenické farnosti lze však dohledat až do roku 1397, přičemž jméno obce Trebenici (provincia Lutomeric) se v historických pramenech objevuje ještě mnohem dříve – poprvé již okolo roku 1227.

Na faře v Třebenicích pobývaly jako duchovní i některé známé osobnosti. V letech 1888–1889 zde krátce po svém vysvěcení působil jako kaplan Rudolf Vrba, katolický kněz, novinář a spisovatel.

Některé z místních kněží potkal tragický osud – například třebenický farář Josef Horký (1889–1943) byl po německé okupaci Československa odvlečen do koncentračního tábora Dachau, kde zemřel na následky nacistických lékařských pokusů.

Na počátku 21. století se na třebenické faře odehrála hrůzná událost, která poznamenala celý zdejší region. Na přelomu milénia byl duchovním správcem třebenické farnosti oblíbený kněz a lékař Ladislav Kubíček (1926–2004), známý tím, že neoslyšel žádnou prosbu o pomoc a ačkoli sám žil velmi skromně, neváhal finančně vypomáhat lidem v nouzi, nevyjímaje děti z chudých či problémových rodin.

Dne 11. září 2004 v noci vnikli na faru dva mladí muži, šestadvacetiletý a patnáctiletý, přičemž strůjcem přepadení byl mladší z nich, protože na faru předtím docházel a věděl, kde má farář peníze. Lupiči Ladislava Kubíčka zbili a donutili jej otevřít trezor, avšak s tím se nespokojili. Rozhodli se, že svědka loupeže musí zabít, opět jej bili a bodali a nakonec téměř osmdesátiletého kněze ještě za živa polili hořlavinou a zapálili. Duchovní zemřel krátce po příjezdu hasičů k požáru fary.

Rok po tragické smrti faráře Kubička byla 11. září 2005 na zdi fary vedle vstupu do objektu odhalena pamětní deska s bronzovou bustou kněze, kterou pro město Třebenice vytvořil litoměřický sochař Libor Piskálek. 

Od roku 2011 jsou shromažďovány dokumenty, které by měly sloužit jako podklady kanonizačního procesu blahořečení některých katolických kněží. Mezi nimi jsou dvě osobnosti, které mají vztah k litoměřické diecézi – farář Ladislav Kubíček a někdejší litoměřický biskup a pozdější kardinál Štěpán Trochta, který v roce 1967 Ladislava Kubíčka tajně vysvětil a který byl od 40. let 20. století pronásledován jak nacistickým, tak později i komunistickým režimem a řadu let vězněn.

Dne 3. ledna 2026 se v třebenickém kostele Narození Panny Marie konala u příležitosti 100. výročí narození umučeného kněze Ladislava Kubička slavnostní mše.

Památkově chráněný areál na Masarykově ulici čp. 68 se skládá ze samotné fary s menší modlitebnou (oratoriem) neboli farní kaplí a z hospodářské budovy.

Fara je zděný podlouhlý patrový objekt se sedlovou střechou, krytou taškami. Jedná se o jeden z nejvýstavnějších domů ve městě. Budova má protáhlý půdorys, uliční fasáda je bohatě zdobená, má symetricky uspořádané a barevně odlišené architektonické členění. Okna v 1. patře jsou výrazně a bohatě orámovaná. Výrazné jsou také oba vstupy do budovy, průjezdy jsou klenuté.

Hospodářská budova, která se nachází ve dvoře, je podlouhlý přízemní objekt se sedlovou střechou, Stavba s jednoduchými okenními a dveřními otvory se skládá ze dvou vzájemně napojených částí.

Památkový katalog:

Areál se nachází ve střední části Třebenic, na rohu hlavní Masarykovy ulice a úzké uličky s příznačným názvem Farská. Fara leží cca 40 metrů severozápadně od kostela Narození Panny Marie.

Fara byla postavena v barokním období, v druhé polovině 18. století. Hospodářský objekt navazující na rozměrnou hmotu fary je zakreslen již na mapách stabilního katastru z roku 1843. Ze zákresu není možné s jistotou potvrdit, zda již ve stávajícím rozsahu či nikoliv. Každopádně lze konstatovat, že se jedná minimálně o klasicistní založení, přičemž část u fary by mohla být barokního původu.

Barokní patrová fara protáhlého obdélného půdorysu je součástí uliční zástavby. Hlavní průčelí má symetricky řešené výrazné architektonické členění, odlišené i barevně. Bohaté je zejména orámování oken v patře, zdůrazněné jsou i oba vstupy s portály – fara se tak významně uplatňuje v okolní zástavbě. V sedlové střeše, kryté taškami, jsou volská oka. K severovýchodnímu průčelí, blíže východnímu nároží se kolmo napojuje obdélná hospodářská budova. Tvoří ji tři části s vlastní střechou. Všechny na sebe navazují v ose, mají obdélný půdorys a jednoduché fasády.

Barokní objekt s bohatě zdobenou uliční fasádou, pocházející z druhé poloviny 18. století, je cenný z hlediska urbanismu, samotnou svou hmotou dokládá způsob dobového smýšlení o architektuře. Podává cenné informace o používaných materiálech, technologiích a způsobu výstavby podobných budov. Fara se výrazně pohledově uplatňuje, mezi její další hodnoty patří umělecké zpracování fasád, výplní otvorů, ale i charakter střešní roviny. Hospodářská budova prostého provedení reprezentuje dřívější hospodářské a provozní zázemí fary a je tak svědectvím o dřívějším způsobu života a hospodaření v prostředí malého města. Vykazuje památkové hodnoty jak v celkovém architektonickém výrazu, tak v řemeslných a konstrukčních detailech, které se dochovaly v autentické podobě. Celý areál má rovněž kulturně-historickou hodnotu jako součást dějin farnosti i celé obce. Areál fary spolu s další historickou zástavbou spoluvytváří památkovou podstatu Třebenic a je důležitým prvkem urbanistické struktury středu tohoto sídla.

fara

Barokní patrová fara má protáhlý půdorys. Její uliční fasáda má symetricky řešené architektonické členění, odlišené i barevně. Bohaté je zejména orámování oken v patře, výrazné jsou i oba vstupy. Fara se tak významně uplatňuje v okolní zástavbě.

Fara je jednopatrový zděný a omítnutý dům postavený na obdélném půdorysu. Jihozápadní (uliční) průčelí je v přízemí šestiosé, v patře osmiosé – krajním vstupním osám přízemí odpovídají vždy dvě okna v prvním patře. Fasáda je provedena symetricky. Dolní část stěny chrání sokl, horizontální členění doplňuje průběžná profilovaná mezipatrová římsa a profilovaná římsa hlavní. Úsek se středními dvěma osami vymezuje po obou stranách sdružený pilastr se soklovou patkou a římsou naznačenou hlavicí. Mezipatrová římsa odděluje úrovně pilastrů v jednotlivých podlažích. V obou krajních osách přízemí je vstupní otvor stejného tvaru i orámování. V levé ose jsou dvoukřídlá dřevěná vrata s prkny kladenými diagonálně tak, že obě křídla společně tvoří klas směřující dolů. Ve středu vrat jsou dvířka pro pěší, vyříznutá v obou křídlech, s prkny rovněž do tvaru klasu – orientovaného k chodníku. Otvor i vrata jsou nahoře ukončené do segmentového oblouku, kolem otvoru je masivní portál. Stojky mají zvýrazněné patky a paty horního oblouku. V této vrchní partii má vnější linie konkávní boky, nahoře je uprostřed obloukovitě rozšířená a má profilované orámování. Portál má hlavní klenák s vyrytým obrysem zrcadla, které je nahoře obloukovitě vykrojené směrem dovnitř. Stejný je i druhý vstupní otvor v pravé ose, a to včetně orámování. Jeho současná výplň je rozdělená na tři části. Vpravo jsou jednokřídlé dřevěné dveře s třemi na šířku orientovanými obdélnými výplněmi nad sebou. Střední a levá část je dole zazděná, výše je zasklení, rozdělené svislými příčlemi na tři díly. V horním oblouku je plná dřevěná část. Ve zbývajících osách přízemí jsou stejná okna – dřevěná dvoukřídlá, s křídly rozdělenými dvěma vodorovnými příčlemi. Kolem otvorů je kamenné ostění, které má na bocích a nahoře zvýrazněný vnější okraj. Mezi osami přízemí první a druhou zprava je na stěně portrétní busta MUDr. Ladislava Kubíčka a pod ní nápisová deska s textem: „RADOST MI PŮSOBÍ KONAT TVOU VŮLI / HLUBOKO V NITRU MÉM JSOU ZÁKONY TVOJE“ / (Ž 40,9) / MUDr. LADISLAV KUBÍČEK / KNĚZ KRISTŮV / * 3. 1. 1926 † 11. 9. 2004 / ČLEN KONFEDERACE POLITICKÝCH VĚZŇŮ / ZEMŘEL NA TÉTO FAŘE RUKAMA VRAHŮ / VĚNOVALO MĚSTO TŘEBENICE / A KONFEDERACE POLITICKÝCH VĚZŇŮ ČR“.

Ve všech osmi osách prvního patra jsou stejná okna – dvojitá dvoukřídlá dřevěná, s poutcem oddělenou dvoudílnou horní částí. Obě poloviny této horní partie rozděluje ještě tenká svislá příčle na poloviny. Orámování oken je ve dvou variantách. První z nich je v osách první až třetí zprava i zleva. Základ tvoří šambrána se zvýrazněným vnějším okrajem, nacházející se po stranách a nahoře, dole je profilovaná parapetní římsa. Nad oknem je profilovaná římsa, ve střední partii rozšířená do tvaru segmentového oblouku a nesená dvěma krátkými svislými lizénami. Ty doplňuje ještě část nad šambránou a pod horní římsou do rámu. V dolní partii je ve středu tento rám vyvýšený, a to s šikmými boky – směrem vzhůru se rozšiřuje. Pod okny je na šířku orientované obdélné pole s širokým plastickým rámem a prázdným vnitřkem. Obdobně jsou provedená také okna ve dvou středních osách patra, pouze s dvěma rozdíly: rozšíření orámování pole nad oknem je v podobné pozici také v parapetním poli a nadokenní římsa je dvakrát zprohýbaná na způsob baldachýnu. Mezi těmito středními okny je ve stěně vyhloubená nika zaklenutá konchou. Nika má po stranách a nahoře šambránu s uchy a se zvýrazněným vnějším okrajem. Horní partie má projmuté boky, ve středu se zvedá do tvaru stříšky – hořejšek chrání přesahující profilovaná římsa. Dnes je v nice socha Panny Marie, jejíž drobné měřítko však nasvědčuje tomu, že nejde o původní výplň niky. Stěnu domu zakončuje profilovaná hlavní římsa, která se nad pilastry zalamuje. Na severozápadě se na faru napojuje vedle stojící dům, na jihovýchodě se nachází úzká ulička, takže jihovýchodní strana fary je viditelná. Obě nároží má toto průčelí dovnitř vybrané. V dolní části stěny je sokl, v pravé partii stěny je okenní otvor, situovaný výše než v přízemí uliční strany. Jeho dolní část je zazděná, zasklený zbytek chrání vnější mříž. Nahoře a po stranách lemuje okno ostění se zvýrazněným vnějším okrajem, dole je parapetní římsa. Nad profilovanou hlavní římsou, která sem přechází z uliční fasády, se zvedá trojúhelný štít. Z protější strany domu je viditelná pouze malá horní část trojúhelného štítu. Dům má sedlovou střechu, krytou bobrovkami.

hospodářská budova

Obdélná hospodářská budova se na faru čp. 68 napojuje kolmo – k jejímu severovýchodnímu průčelí, blíže východnímu nároží.

Hospodářský objekt navazující na rozměrnou hmotu fary je zakreslen již na mapách stabilního katastru z roku 1843. Ze zákresu není možné s jistotou potvrdit, zda již ve stávajícím rozsahu či nikoliv. Každopádně lze konstatovat, že se jedná minimálně o klasicistní založení, přičemž část u fary by mohla být barokního původu. Objekt pravděpodobně sloužil jako různé sklady, chlévy, kolny a k podobným účelům zemědělského charakteru, které byly pro provoz fary nezbytné a analogicky se dají doložit na jiných podobných stavbách.

Hospodářská budova je tvořena třemi částmi s vlastní střechou. Všechny na sebe navazují v ose a mají obdélný půdorys. Tyto jednoduché funkční přízemní objekty, které jsou zděné a omítnuté, mají prosté fasády. Jejich hlavním členícím prvkem jsou jednotlivé otvory, střechy jsou sedlové. Hospodářská budova tvoří jihovýchodní stranu areálu fary čp. 68.

Budova prostého provedení reprezentuje dřívější hospodářské zázemí fary a je tak svědectvím o dřívějším způsobu života a hospodaření v prostředí malého města. Je nedílnou součástí historického jádra obce, zároveň je dokladem kulturně historického významu, jaký měla fara a její správce v novověkých dějinách. Vykazuje památkové hodnoty jak v celkovém architektonickém výrazu, tak v řemeslných a konstrukčních detailech, které se dochovaly v autentické podobě. Zásadní je zejména dochovaný systém kleneb ve starší části hospodářského objektu navázaného na faru. Tato klenutá trojdílná dispozice představuje cenný doklad historického stavebního vývoje a tradičních konstrukčních postupů, přičemž klenby utvářejí nejen pevné statické jádro stavby, ale i charakter jejího interiéru.

Původní evidenční list památky:

Fara na hlavní ulici. Zděný, omítaný dům se sedlovou střechou krytou taškami. Osmiosé průčelí je zdvojenými pilastry členěno na 3-2-3 osy v krajních v přízemí dvoje široká vrata. V přízemí okna s hladkými šambránami, v 1. patře odděleném patrovou římsou s jednoduchými, obdélnými parapetními výplněmi a nadokenními římsami. Průjezdy jsou klenuté.