weby pro nejsevernější čechy

Prameny в Карловых Варах

O víkendu jsme díky hlášce „Drzoune jedna drzá, zvědavá, ošklivá, brejlatá, Douchová!“ vzpomněli jednoho filmu, k němuž mám silný vztah, a jehož sice ne příliš dlouhá, leč důležitá část se odehrává v jednom významném lázeňském městě.

A protože vcelku zanedlouho se v Karlových Varech uskuteční už 47. ročník Mezinárodního filmového festivalu, využiju tohoto oslího můstku pro další pohled za roh Výběžku (kdyby tam náhodou někdo hodlal vyrazit). Pokud tedy ustojíte fakt, že naše domácí prostředí vypadá takto:

Celé čtyři roky jsem procházel z autobusového nádraží na gymnaziální ústav oparem ze třináctého lázeňského pramene (tehdy se tu opravdu Becherovka ještě vyráběla, dneska už je tam jen muzeum).

Až o mnoho let později mne začalo zajímat těch ostatních dvanáct základních (i když jich je dnes evidováno víc).

Vyjděme ze stručného popisu, který se nedávno objevil v MF Dnes a cituje info z webu Správy přírodních léčivých zdrojů a kolonád. V závorkách jsou teploty, uvedené přímo u pramenů – které jsou pravdivé, nevím, obvykle sebou teploměr nenosím:

Výtrysk Vřídla, stav v roce 2012

Informace o Vřídle, rok 2017 (vývěr na kolonádě uzavřen, náhardní vyveden v místě, kde stávala socha Gagarina

1. Vřídlo – vývěry 73,4°C, 50°C,, 30°C (72°C)

Gejzír vydávající za minutu průměrně 2000 litrů minerální vody. V prostoru kolonády je umístěno celkem 5 nádob s vřídelní vodou o různých teplotách. Sloupec vřídelní vody je díky tlaku schopen vytrysknout až do výšky 12 metrů. Dnes je jediným pramenem využívaným ke koupelím, využívá i k pitné kůře.

2. pramen Karla IV – 64,4°C (64°C)

O objevení Karlových Varů vypovídá reliéf umístěný nad pramenem.

3. pramen Zámecký dolní – 55,6°C (55°C)

Prakticky se jedná o jeden pramen, který je sveden do dvou váz. Dolní Zámecký pramen je pro veřejnost přiveden na tržní kolonádu. Vývěr v kolonádě Zámecké je určen pouze pro klienty Zámeckých lázní.

4. pramen Zámecký horní – 55,9°C (49,8°C)

Díky větší nadmořské výšce horního vývěru a fyzikálním zákonitostem má Zámecký horní pramen jinou teplotu i obsah CO2, než jeho dolní varianta.

5. Tržní pramen – 65,2°C (62°C)

Pramen se od svého objevení v roce 1838 několikrát ztratil a znovu objevil. Uskutečnilo se několik vrtů, díky nimž může být i dnes lázeňskými lékaři předepisován.

6. Mlýnský pramen – 56,6°C (56°C)

Už od 16. století je užíván k lázeňské léčbě. Dříve hlavně ke koupelím. Vodu z oblíbeného pramene bylo kdysi možné koupit téměř ve všech českých lékárnách.

7. pramen Rusalka – 60,2°C (60°C)

Od 16.století do roku 1945 se jmenoval Nový pramen. Voda z něho vyvěrající byla svého času více oblíbená než ta z Mlýnského pramene. Měl i svou kolonádu Nového pramene, která byla později přestavena a pojmenována jako Mlýnská.

8. pramen Kníže Václav (I. a II. vývěr) – I. 65,6°C / II. 64,3°C (I. 65°C / II. 58°C)

Voda byla využívána k výrobě karlovarské léčivé soli. Koncem 18. století se prý svou vydatností a silou mohl měřit s Vřídlem. Kníže Václav je vyveden do dvou pramenních váz, Kníže Václav II vytéká před kolonádou naproti orchestřišti.

9. pramen Libuše – 63°C (62°C)

Původně nazývaný pramen Alžbětiných růží. Vznikl spojenim čtyř menších pramenů.

10. pramen Skalní – 46,9°C (53°C)

Do roku 1845 vyvěral v říčce Teplé. Po terénních úpravách byla jeho voda přivedena do míst dnešní Mlýnské kolonády.

11. pramen Svoboda – 62,4°C (60°C)

Byl objeven v druhé polovině 19.století při stavbě Lázní III. Své nynější jméno má od konce 2.světové války, dříve se jmenoval Lázeňský, poté nesl jméno Františka Josefa I. Altán s pramenem najdete mezi Lázněmi III a Mlýnskou kolonádou.

12. pramen Sadový – 41,6°C (47,4°C)

V polovině 19. století vytryskl při hloubení základů pro Vojenský lázeňský ústav. Původně se jmenoval Císařský pramen. Vytéká v prostorách VLÚ vedle Sadové kolonády.

A na závěr ještě pohled pod zem – tenhle „výlet“ byste neměli minout, když už po Varech capkáte. Jestlipak máte doma kamennou růžičku?

Tagy