Radnice v Domažlicích

Dominantou jižní strany náměstí Míru v Domažlicích naproti kostelu Narození Panny Marie je budova radnice čp. 1.

Městský web:

Uprostřed náměstí, přímo proti kostelu byla postavena radnice. V renesanční podobě poznamenané pozdním barokem, s pěkným gotickým portálem a po přestavbách v důsledku ničivých požárů, se dochovala do r. 1891. Pak byla zbořena, aby uvolnila místo dnešní moderní novorenesanční budově s věžičkou, dostavěné roku 1893.

Z historie:

Naproti děkanskému chrámu na náměstí stojí nová nádherná budova radnice, nákladem domažlické spořitelny r. 1893 vystavěná. Vkusně vyzdobené schodiště, na němž nahoře u stropu umístěna jsou poprsí znamenitých mužů českých, rodáků domažlických, vede do prostorných místností spořitelny, kanceláří purkmistrovského úřadu, bohatě vyzdobené zasedací síně, veřejné obecní knihovny a městského muzea.
zdroj: DUFFEK, Max. Průvodce po Domažlicích a okolí. V Domažlicích: Nákladem odboru Klubu českých turistů, 1897. iv, 69 s., [1] složený l. obr. příl. (s. 7)

Budova radnice. Byla vystavěna dle plánu architekta V. Kaury v letech 1891-1893 s nákladem 170 000 zlatých. Uvnitř obsahuje množství okázale vyzdobených prostor s bohatou štukaturou. Původně zde bylo umístěno městské muzeum. Dnes se o budovu dělí Městský úřad a Spořitelna.
zdroj: PROCHÁZKA, Zdeněk. Historicko-turistický průvodce. Č. 3, Domažlice = Historisch-touristischer Führer. Č. 3, Domažlice-Taus. Překlad Winfried Baumann. 1. ed. Domažlice: Český les, 1993. 152 s., il. na tb. ISBN 80-901122-1-8. (s. 50)

Radnice (na jižní straně náměstí proti kostelu, čtvrtý dům od nároží bloku), známá z vyobrazení v renesanční podobě, byla roku 1822 zničena požárem. Od roku 1842 byla radnice v hradu. Nová radnice byla na místě staré radnice postavena v letech 1891-93 (V.Kaura).
Zdroj: KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku. Sv.1., A-G. 1. vyd. Praha: Libri, 1996. 874 s. ISBN 80-85983-12-5. (s. 742)

Domažlický Deník:

23. 11. 2009 – Původní budova radnice byla zbořena v roce 1891. V témže roce ve čtvrtek 18. června 1891 byl položen a posvěcen základní kámen budoucí novorenesanční radnice.

Náklady na její výstavbu ve výši 120 000 zlatých poskytla spořitelna. Byla také projektována jako společná budova tohoto peněžního ústavu a radnice. V této době byl domažlickým purkmistrem velkoobchodník Petr Hana.

Plán ke stavbě zhotovil v základním náčrtu architekt Josef Drexler ve Vídni. Stavbu vedl architekt Václav Kaura z Prahy a provedl ji zdejší inženýr František Pek. Do základního kamene byla vložena pamětní listina, mince, oba zdejší časopisy, několik fotografií města, seznam všech spolků ve městě a další drobnosti.

Ke slavnostnímu otevření nové radnice došlo 16. července 1893.

Český rozhlas:

9. srpen 2017 – Město Domažlice má v současnosti zhruba 70 kulturních památek. Patří mezi ně většina měšťanských domů na náměstí Míru, vstupní brána na náměstí, Chodský hrad nebo kostel Narození Panny Marie s domažlickou šikmou věží. Ke kulturním památkám teď přibyla nově také budova radnice.

„Radnice byla postavena mezi lety 1830 až 1833. Stávající radnice byla postavena na místě původní středověké renesanční radnice v klasicistním stylu, historizujícím novorenezančním slohu,“ řekl Jakub Hinterholzinger, který pracuje na Úseku památkové péče na městském úřadu v Domažlicích.

Na radnici se dochovalo několik původních prvků. Například zvenku před severním průčelím budovy se nachází dvě původní lampy. Další historickou výzdobu radnice popsal Jakub Hinterholzinger: „V prvním patře nad okny jsou tři busty českých známých vládců, Vladislava I., Karla IV. a Jiřího z Poděbrad. Další zajímavostí je výzdoba balkonu bývalého purkmistrovského sálu, kde nad vstupem na balkonu stojí dva andělíčci, kteří drží erb s vyobrazením městského znaku.“

Mnoho zajímavého najdou návštěvníci i uvnitř budovy. „V zasedací místnosti bývalého rady, dnešní obřadní síň, je honosná štukatérská výzdoba, která se dochovala jako původní, ačkoliv byla barevně už upravována. Na zdi je možné vidět obraz s námětem Chodské madony, kterou vytvořil akademický malíř Jan Šebek,“ popsal Hinterholzinger.

To že se stala budova radnice kulturní památkou, nebude podle Jakuba Hinterholzingera znamenat to, že by se zvýšila náročnost údržby. Opravy jen budou podléhat přísnější kontrole. „V současné době by bylo potřeba opravit fasádu a poté dožívá krov zvonice. Tím, že se stala radnice kulturní památkou, může město čerpat dotační prostředky z programu regenerace městských památkových zón a rezervací.

O status kulturní památky usilují v Domažlicích i další památky. V současné době je v návrhu například městský dům v ulici monsignora B. Staška.

Památkový katalog:

Budova novorenesanční radnice postavená v l. 1890-1893 podle návrhu vídeňského architekta Josefa Drexlera, dochovaná s vysokým podílem původních prvků v exteriéru i interiéru.

Stávající radnice byl postavená na místě původní středověké radniční budovy. Pro novostavbu byla v souvislosti s plánovanou výstavbou přikoupena sousední stavební parcela. K realizaci stavebních prací došlo mezi roky 1890-1893 z inciativy tehdejšího purkmistra Petra Hány a za finanční spoluúčasti Spořitelny. Tento finanční ústav měl mít v nové budově sídlo své pobočky společně s městskou radou a městským úřadem, v projektu stavby jí byla k užívání vyhrazená část jednoho podlaží. Architektonický návrh a stavební plány vypracoval vídeňský architekt Josef Drexler, k realizaci je později upravil pražský architekt Václav Kaura, který i následně vedl dozor nad probíhající stavbou. Výsledný architektonický návrh nové radnice definoval v jádru původního královského města hmotově výraznou, reprezentativní stavbou pojatou v duchu tehdy rozšířené novorenesance. V roce 1913 zakoupila Městská spořitelna sousední dům čp. 3 a nechala ho přestavět pro své potřeby; přestavba objektu byla ukončena v roce 1915.

Dvoupatrová stavba vystavěná na půdorysu písmene „H“ se k zadnímu (jižnímu), šířkově orientovanému křídlu se zužuje. Dvě paralelní křídla jsou spojená mezilehlým, tříramenným schodištěm, které propojuje jednotlivá podlaží stavby. Zasazením takto členěné stavby do okolní zástavby městských domů vznikly dva centrální dvory. Ty mají zároveň funkci světlíků osvětlujících místnosti orientované do vnitrobloku stavby. Stavba byla od počátku navržená s podloubím v přízemí stavby, které navazuje na stejně řešené partery měšťanských domů obklopujících náměstí. Stavba je částečně podsklepená nově vyzděnými sklepy. Šestiosé průčelí otočené do náměstí je v pravé krajní ose ukončeno hranolovou nárožní věží. Vtažením hmoty věže do kompozice průčelí pozbyla stavba osovou symetrii, v jiných ohledech důsledně dodrženou. Horizontálně je průčelí radnice členěné bosovanými přízemím, pásovou rustikou v prvním a ve druhém patře, konzolovou korunní římsou a atikovým štítem s navazující balustrádou. Vertikálně je průčelí členěné osou nárožní věže, která ač vtažená do hmoty stavby, se ve fasádě projevuje v podobě mírně vystupujícího jednoosého rizalitu, stejně jsou zvýrazněné i tři osy ve středu dispozice hlavního průčelí. Oba rizality mají nároží zvýrazněná bosováním. Hlavní průčelí je v rovině střechy ukončené balustrovou atikou, která je ve střední ose přerušená atikovým vikýřem trojúhelníkového tvaru o jedné okenní ose. Nárožní věž čtvercového půdorysu převyšuje objekt o jedno patro – uvnitř věže je umístěný hodinový stroj věžních hodin a v průčelí jsou osazené ciferníky. V rovině střechy je věž ukončená balustrovou atikou, na níž nasedají sedlové střešní vikýře o jedné okenní ose na každé straně jehlancové střechy. Architektura průčelí je řešená v jednotném celku s kamenosochařskou a štukatérskou výzdobou. Přízemí s podloubím má podobu arkády s archivoltami se zvýrazněnými vrcholovými klenáky s maskaronem. Okenní otvory v přízemí jsou ukončené půlobloukem, zvýrazněné jsou archivoltou, parapetními konzolami a parapetní výplní v podobě více nečleněné kartuše. Podloubí je klenuté křížovými klenbami, střední osou průčlí je vedený hlavní vstup do objektu. Ten má podobu kamenného, klasicistně řešeného portálu s archivoltou na místě nadsvětlíku nad architrávem. Vstupní otvor je vyplněný kovanou klasicistní dvoukřídlou mříží. Obdélné okenní otvory prvního a druhého patra jsou zdůrazněné štukovými šambránami, na které navazují trojúhelníkové nebo segmentové frontony v prvním patře a frontony v podobě přímé římsy ve druhém patře. Parapetní výplně okenních otvorů jsou v prvním patře balustrové, ve druhém kazetové. Ve třech prostředních suprafenestrách jsou umístění busty tří českých panovníků Vladislava II, Karla IV. a Jiřího z Poděbrad. Balkon v prvním patře věže je vynesený na konzolách, zábradlí má balustrové. Reprezentativně řešený vstup na balkon z pracovny starosty města je rámovaný kanelovanými polosloupy s architrávem, suprafenestra je řešená v podobě dvojice putti držících mezi sebou erb se znakem města Domažlic. Ve druhém patře jsou okenní otvory ukončené s jednoduše řešenou suprafenestrou v podobě maskaronů (postranní okenní osy) nebo kartuší (střední okenní osy) bez přerušení. Průčelí je ukončeno konzolovou korunní římsou s probíhajícím reliéfním vlysem. Na vlysu jsou v podobě štukových motivů použité klasicistní dekorativní prvky, vavřínové věnce, akantové rozviliny, putti, festony. Průčelí je nad středním rizalitem ukončené balustrovou atikou, která je ve střední ose přerušená výrazným atikovým vikýřem, řešeným v bohatě členité architektonické skladbě tří etáží oddělených římsami. Ve střední ose vikýře je malý balkon s kovaným, bohatě členěným zábradlím opatřeným neorenesančním rozvilinovým a akantovým dekorem. Po stranách vikýře jsou na sloupcích balustrády osazené sochy lvů, kteří třímají v tlapě erb. Každý ze lvů se otáčí od středového vikýře směrem k rohovému sloupku balustrády, na němž je osazena kamenná socha mytologického bojovníka se štítem v životní velikosti. Autorem návrhu sochařské výzdoby radnice je Antonín Popp2. Hmotu objektu přesahující zdivo věže je rovněž řešené v intencích fasády hlavního průčelí v klasicistním duchu s historizujícími detaily. Členitý půdorys stavby je zastřešený soustavou do sebe pronikajících sedlových a valbových střech, které jsou kryté vláknocementovými šablonami. Na jižní polovině střechy nad hlavním průčelím je dochovaná část původní břidlicové krytiny. Skládaná krytina je doplněná bohatými pasířskými, zámečnickými a kovářskými prvky, opět provedenými v duchu zdobného klasicistního tvarosloví s neorenesančním detailem. Dominantními pasířskými prvky jsou tvarově členité hrotnice střech, jedna dochovaná in situ na hrotu věže, dvě další byly v minulosti snesené a jsou uložené na půdě. Vzhled střech dále doplňují profilované plechové lemy krajů střešních ploch, kovářské zábradlí na hřebenu střechy, profilovaná nepravá mansardová římsa, límce volských vikýřů s maskarony na místě vrcholových klenáků. Zadní (jižní) osmiosé průčelí je vertikálně členěné středovým čtyřosým, mělce vystupujícím rizalitem. Horizontálně je členěné korunní a kordonovou průběžnou římsou. Přízemí jinak hladce pojaté fasády je zdůrazněno výraznou kvádrovou rustikou. Čtyři okenní osy středového rizalitu mají ve všech třech podlažích okna ukončená půlkruhem, přičemž v patrech jsou tyto okenní otvory navíc zdůrazněné archivoltami. Okenní otvory v postranních osách jsou ukončené přímým překladem a zvýrazněné segmentovým frontonem. Plocha rizalitu je doplněná štukovým stužkovým dekorem, festony, maskarony a včleněnými paspartami. Fasády vnitrobloku jsou upravené hladce provedenou omítkou. Horizontálně zdůrazněné je zde pouze přízemí stavby pásovou bosáží a koruna zdiva průběžnou korunní římsou. Vertikální rytmizace fasád je docíleno řazením okenních os. Okenní otvory jsou zvýrazněné pásovou šambránou s přímou nadokenní římsou. Na západní průčelí radnice navazuje původně samostatný měšťanský dům čp. 3 (dnes součást čp. 1), připojený v roce 1913 k radniční budově, následně přestavěný a komunikačně propojený s hlavním objektem (samostatný vstup z exteriéru nemá). Objektu byl ponechán vnější vzhled samostatného měšťanského domu s výraznými trojúhelníkovými štíty. Tradičně pojaté patrové, dvouosé, štítové průčelí otočené do náměstí bylo v úrovni oken prvního podlaží doplněné nově realizovaným třídílným sgrafitem. Husitské téma s Prokopem Holým a s nápisem „Kdo jste boží bojovníci“ na fasádě objektu provedl pražský malíř a grafik Josef Kočí3. Výjev byl v roce 2010 restaurován Ak. mal. Jaroslavem Šindelářem. Fasáda hlavního průčelí nově přistavěného objektu má hladké omítky, mezi paterními a podokenními římsami je zdůrazněno horizontální členění. Střídmě pojatá korunní římsa je konzolová.

Stavba radnice se architektonickým typem řadí mezi veřejné stavby realizované koncem 19. století ve velkorysých formách, za účasti význačných osobností tehdejšího kulturního života. Rozsahem, kvalitou provedení a množstvím dochovaných původních prvků uměleckořemeslné povahy je stavba v rámci domažlického regionu výjimečná. O kvalitách architektonické návrhu i následných stavebních prací svědčí mimo jiné i skutečnost, že stavba dodnes slouží bez výrazných stavebních inovací svému původnímu účelu.

Na přístavbě radnice v západní části k ulici Branská:

V roce 1913 zakoupila Městská spořitelna od manželů Ebenstreitových dům čp. 3, který bezprostředně sousedil s radnicí a nechala ho přestavět pro své potřeby. Novostavba se zvýšila tak, aby se dostala na úroveň sousední radnice a zachovávala historizující podobu. Provoz objektu byl zahájen v roce 1915.

V úrovni oken prvního podlaží bylo vytvořeno třídílné sgrafito. Autorem husitského námětu je Ženíškův žák Josef Kočí. V krajních polích zobrazil vítězného husitu a prchajícího křižáka, ve střední barevné části vítěze bitvy u Domažlic Prokopa Holého s atributy husitského vojevůdce – palcátem, okovaným cepem, pavézou a železným kloboukem.

Opravy radnice:

23.05.2025 – Rekonstrukce radnice v Domažlicích se zaměřuje na opravu starých konstrukcí napadených houbou, a zachování historických prvků budovy postavené mezi lety 1890–1893. Práce ovlivní dopravu v okolí, rozpočet činí 80–90 milionů Kč. Projekt čeká na vyjádření památkářů. Radnice je kulturní památka od roku 2017.

Renovace radnice v Domažlicích nabírá na intenzitě. V rámci oprav, které započnou opravou nápadně poškozených trámů napadených houbou, budou odborníci zachovávat původní konstrukci krovů. Proměny se dočká také střecha, věž, sochy a pasířské prvky, jak uvedl starosta Domažlic Stanislav Antoš z KDU-ČSL.

Budova radnice patří k významným architektonickým památkám regionu. Byla postavena mezi lety 1890 a 1893 podle návrhu vídeňského architekta Josefa Drexlera. Původní historický vzhled se do značné míry dochoval a město si zakládá na zachování původních prvků jak v interiéru, tak i exteriéru objektu.

Rekonstrukce zasáhne i dopravu v okolí. Část Vodní ulice, do které ústí zadní trakt radnice, bude s omezeními průjezdná po celou dobu prací. Jak dodal mluvčí města, Josef Babor, na jaře příštího roku budou pokračovat práce na přední části objektu, včetně čelní fasády a oken. Celý projekt stále čeká na vyjádření památkářů, což také brzdí přesné stanovení rozpočtu a vypsání výběrového řízení.

Celkové náklady na opravy radnice se odhadují mezi 80 až 90 miliony korun. Tyto finance město hodlá pokrýt ze svého rozpočtu, přičemž možnosti dotačních titulů prověřuje odbor majetku.

Historie aktuální radnice sahá na místo původní středověké budovy. Pro stavbu nové radnice byla získána sousední parcela, což umožnilo realizaci projektu pod vedením tehdejšího purkmistra Petra Hány a s finanční účastí Spořitelny. V celém projektu a jeho realizaci sehrál klíčovou roli architekt Josef Drexler, jehož návrhy a plány později upravil pražský architekt Václav Kaura.

Od 1. ledna 1976 je centrum Domažlic uznáno jako památková zóna. Samotná budova radnice získala status kulturní památky 5. července 2017, kdy ji ministerstvo kultury oficiálně prohlásilo za chráněný objekt.

Aktuální rekonstrukce:

6. 8. 2026 – Rekonstrukce historické radnice v Domažlicích pokračuje druhou etapou. Po loňské obnově části střechy a krovu se stavební práce přesunou na věž a severní část objektu. Město zároveň schválilo autorský dozor i koordinátora bezpečnosti stavby.

Obnova novorenesanční radnice v Domažlicích pokračuje další etapou. Rada města po vyhodnocení veřejné zakázky schválila příkazní smlouvu na výkon autorského dozoru s projekční kanceláří ATELIER SOUKUP OPL ŠVEHLA, která rekonstrukci připravila. Náklady na autorský dozor dosáhnou maximálně 297 805,20 koruny včetně DPH. Současně město vybralo také koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, který bude dohlížet na průběh stavebních prací.

„Bude přítomno více dodavatelů a subdodavatelů, práce tak budou náročnější. Je to rekonstrukce, která vyžaduje velkou pozornost na bezpečnost samotných pokrývačů, kteří budou pracovat ve výškách, tak i bezpečnost samotného provozu na radnici i bezpečnost chodců na náměstí a v přilehlém podloubí,“ shrnul starosta Stanislav Antoš.

Druhá etapa naváže na práce z loňského roku, kdy se opravovaly krovy a střecha ve dvorní části radnice, na předním objektu i spojovacím krčku. Tentokrát se rekonstrukce zaměří na věž a severní část střechy.

Město zároveň připravuje další pokračování obnovy této významné historické budovy. Podle starosty už vzniká projektová dokumentace pro budoucí opravu fasády radnice.

Domažlická radnice byla postavena v letech 1890 až 1893 podle návrhu vídeňského architekta Josefa Drexlera. Dodnes si zachovala vysoký podíl původních prvků v exteriéru i interiéru. Historické centrum Domažlic je od roku 1976 městskou památkovou rezervací a samotná budova radnice byla v roce 2017 prohlášena kulturní památkou.