Je toho kolem nás spousta k vidění, i když ubývá. A u řady objektů zjistí člověk až příliš pozdě, co a jak.
Když jsem v roce 2014 štrádoval po silnici z Machnína (místní část Liberce) ke hradu Hamrštejnu, v jednom místě mi spadla čelist až na zem. Nejprve jsem totiž minul zvláštní dům z lomového kamene, zjevně obydlený, abych za zatáčkou narazil na zeď a věžičky, imitující hradní architekturu. Zcela nepřipraven (v mapě po něčem takovém ani vidu, ani slechu) zjišťuji, že za zeď se dá bez problémů od silnice proniknout. Objevuji zpustlý lesopark, kousek od zdi kašnu a směrem dál, mírně u kopce, lze tušit velké obytné stavení. Jenže je slyšet zuřivý štěkot psa (psů?) a zvuky, nám tady ve Výběžku poměrně povědomé – bušení, tlučení, skřípání kovu. Nechce se mi zjišťovat, zda jde o nějakou technickou četu nebo magnety, takže zůstávám u zdi a po chvíli s velkým překvapením zjišťuji, že jedna z věží, zřejmě nad bývalou hlavní příjezdovou cestou, je volně přístupná a vcelku zachovalá. Fotím jak vzteklý, protože se mi to zdá velmi neobvyklé a říkám si, že těžko hádat, jak tohle může mít ještě dlouhé trvání…
Jediné, co se mi tehdy podařilo zjistit, že se prý jednalo o jakousi oční kliniku, ale nebyl jsem schopen nic vyšťourat. Ono se blbě něco hledá, když nevíte, co vlastně hledat. A až nyní po letech mohu litovat, že jsem si netroufl do lesoparku dál – v lednu 2016 jsem se totiž náhodně dočetl, kde jsem to vlastně byl a že tu brzy asi nebude k vidění takřka nic. Je to takový klasický příběh, který asi zná každé město, každá obec. Více zde ->. Když už pak člověk ví, co vlastně hledat, je úspěšnější, takže jsem se dopátral i dřívějších článků. A jak je vidět, bylo to jasné už dávno. Jeden článek z roku 2008 ->, druhý z roku 2013 ->. A pár fotek i zde ->.
Takže myslím, že než se tam někdy dostanu znovu, už nebude co fotografovat. Takže aspoň vzpomínku v pár obrázcích.
Aktualizace 17. října 2026:
Inu, člověk míní, jiní mění. Dávno to vypadalo, že nebude co zachraňovat a ono se snad blýská na lepší časy. Liberecký Deník:
13. 10. 2026 – Desítky let sem přijížděly děti z celé republiky léčit své oči, později rozsáhlý areál v libereckém Machníně ztichl a postupně chátral. Teď se jeho příběh definitivně obrací. V úterý 13. října začala výstavba Alzheimer centra pro 150 klientů.
Ještě před několika lety připomínal areál bývalého očního sanatoria v Machníně spíš místo, na které se zapomnělo. Za zdí se rozprostíral rozsáhlý lesopark a celému prostoru dominovala chátrající Kleinertova vila. Právě tady přitom strávily část dětství tisíce někdejších pacientů.
Nyní začíná další kapitola více než stoletého příběhu tohoto místa. Samotná výstavba Alzheimer centra odstartovala 13. října a podle aktuálního harmonogramu potrvá 24 měsíců.
„Na areálu nás zaujal rozsáhlý lesopark, který projde kompletní revitalizací. Vytvoříme síť vycházkových tras s místy zájmu s různorodou náplní. Hradby zůstanou zachovány, větší věž se promění v galerijní místo, k menší věži obnovíme schodiště a promění se ve vyhlídku,“ řekl Deníku za společnost Dolcevita Development Michal Kunrt.
Alzheimer centrum nabídne 150 lůžek a náklady na první etapu projektu zůstávají podle investora na přibližně 250 milionech korun.
Provozovatelem zařízení bude společnost Alzheimer Home Group. Po otevření se nemá centrum zaplnit naráz. Investor nadále počítá s postupným přijímáním přibližně osmi až deseti klientů měsíčně.
Rozsáhlý bude také personální provoz. Na jedné směně by mělo pracovat přibližně 40 lidí, přičemž zařízení má fungovat ve třísměnném režimu. Samotný nábor bude mít na starosti budoucí provozovatel.
Nové centrum zároveň naváže na dlouhou zdravotnickou historii areálu.
Jeho počátky sahají až do roku 1882, kdy si zde továrník, politik a majitel textilky Adolf Schwab nechal vybudovat rodinné sídlo. Po znárodnění se využití objektu zásadně změnilo. V roce 1955 zde vzniklo oční sanatorium, do kterého přijížděly děti s očními vadami z různých částí tehdejšího Československa.
Léčebna fungovala až do konce 90. let. Pro řadu někdejších pacientů proto není Machnín pouze chátrajícím areálem za zdí, ale místem spojeným s částí jejich dětství.
„Pamatuji si přesně na bílé kachličky v koupelně a takové ty staré pružinové postele. Dodnes mám plyšáka, který mi tam dělal společnost,“ vzpomínala jedna z bývalých pacientek Zuzana K., která v sanatoriu pobývala jako tříletá na začátku 90. let.
Přestože jí léčba pomohla, odloučení od rodiny pro ni bylo v tak nízkém věku psychicky náročné. Právě vzpomínky někdejších pacientů dnes připomínají, jak významnou roli zařízení v minulosti hrálo.
Součástí projektu zůstává také obnova rozsáhlého lesoparku. Jeho revitalizace však na rozdíl od dřívějších přípravných zásahů přijde na řadu až po dokončení stavby Alzheimer centra.
Původní záměr počítá se sítí vycházkových tras a odpočinkových míst. Zachovány mají zůstat také historické hradby. Větší věž se má v budoucnu proměnit v galerijní prostor, menší má po obnovení schodiště sloužit jako vyhlídka.
„Cihly z Kleinertovy vily budou rozemlety a využity na vybudování lesních cestiček v rámci revitalizovaného lesoparku. Zároveň v místě, kde původní majitel vily zasadil dub, vznikne odpočinkové místo s lavičkami. Bude zde vyhlídka z dřevěného rámu se skleněnou tabulí, kde bude vygravírována silueta vily. Zájemci skrz sklo uvidí, kde dříve stála a jak vypadala,“ podotkl Kunrt.
Proměna se dotkne i dopravy. Přímo v areálu má vzniknout točna autobusů MHD, která bude napojena na síť chodníků vedoucích lesoparkem.
„Slavnostně jsem poklepali na základní kámen Alzheimer centra v Machníně. Tím došlo k naplnění memoranda, které má město uzavřené. Výstavbu zařízení vítáme, protože kapacita, ať už v domovech pro seniory nebo v domovech se zvláštním režimem, je naplněna. V podstatě každý týden nám lidé volají a hledají zajištění pobytové služby pro své rodinné příslušníky,“ sdělila Deníku náměstkyně primátora Martin Teplá.
Zároveň poukázala na plán přístavby Domova pro seniory v libereckém Františkově. „I v okamžiku, kdyby se nám podařilo rychle postavit, tak plánovaná kapacita v podobě přibližně padesáti lůžek poptávku nepokryje,“ upřesnila.
První budova přitom nebude konečnou podobou někdejšího sanatoria. Investor nyní potvrdil, že nadále počítá také s druhou etapou projektu.
Tou má být domov důchodců s kapacitou přibližně 120 lůžek. Jeho realizace má začít nejpozději v roce 2028.
