Kaple svatého Floriána na Floriánském náměstí v Kladně

V ulici T. G. Masaryka na Floriánském náměstí v Kladně stojí kaple svatého Floriána.

V hloubi městského webu skryto:

Původně zde stával lazaret pro chudé panské služebníky, který byl založen v roce 1610. Zajímavě koncipovaná stavba postavená v barokním slohu dle návrhu K.I. Dientzenhofera, jejíž půdorys tvoří kružnice, do níž je vepsán čtverec. Architektem navržený objekt má v půdorysu kříž se středem ohraničeným osmihranným prostorem pod kopulí.Ta má průměr 8,9 m a je zaklenutá ve výšce 16,2 m. Základní kámen kaple byl položen roku 1751, stavba dokončena a slavnostně vysvěcena až roku 1872.

Wiki:

Kaple svatého Floriána v Kladně (Floriánská kaple) stojí v centru města na Floriánském náměstí, na třídě T. G. Masaryka, barokní centrální stavba, jedno z posledních děl Kiliána Ignáce Dientzenhofera, které vzniklo pod patronací břevnovského a broumovského opata Benno Löbla.

Společně s mariánským sousoším (1741) a stavbou benediktinské zámecké rezidence s opatskou kaplí sv. Vavřince (1741) vytváří soubor kladenského baroku, které bylo prezentováno v rámci oslav Tisíce let benediktinského kláštera v Břevnově.

Původní kapli sv. Floriána (a sv. Alžběty) dal vystavět v roce 1630 Florián Jetřich ze Žďáru, jehož manželkou byla Alžběta Korona z Martinic. Podle nejstaršího vyobrazení Kladna na jedné z fresek v konventu břevnovského kláštera (autor Giovanni Vicentini) se jednalo o jednolodní drobnou stavbu se stanovou střechou a sanktusovou vížkou uprostřed. Jako jediný hmotný doklad z původní stavby se dochoval základní kámen z roku 1630 s fundačním zápisem, dnes je zasazen pod hlavním oltářním obrazem sv. Floriána.

Okolo kaple se nacházel hřbitov, který byl založen v době morové epidemie (1679), kdy hlavní hřbitov okolo kostela Nanebevzetí Panny Marie na kladenském rynku nestačil pojmout tolik pohřbů. Od roku 1784, poté, co císař Josef II. zapověděl pohřbívat uvnitř městských hradeb, sloužil hřbitov u floriánské kaple pro pohřby z celého městečka Kladna a okolí, a to až do roku 1831, kdy byl založen nový – v pořadí již třetí – hřbitov v místech dnešních Dvořákových sadů (u divadla). Nález barokního benediktinského křížku a další barokní svátostky poblíž floriánské kaple souvisí s existencí hřbitova.

V červenci na sv. Jakuba léta Páně 1751 byl položen základní kámen nové kaple, a to pod patronací břevnovského a broumovského opata Benno Löbla (1688–1751), slavnosti se tehdy zúčastnil také Kilián Ignác Dientzenhofer, kázání měl Josef Bonaventura Piter.

Smrt stavebníka břevnovského Benna Löbla a architekta K. I. Dientzenhofera v prosinci téhož roku zkomplikovala postup stavby, kterou nedokončil ani Dientzenhoferův nástupce Anselmo Lurago.

Na dobové kresbě učitele Bělohlávka z roku 1846 je zachyceno zdivo kaple jen zčásti omítnuté, schází i ostění portálu, a to včetně dveří. Teprve za kladenského faráře Kašpara Valentina Weiningera, který působil na Kladně do roku 1835, a to díky sbírkám a prodeji zádušního pole, patřícího k floriánské kapli v místech „nad skalkou“ (jeho polohu připomíná dnešní Zádušní ulice), se ve stavbě zvolna pokračovalo. Nicméně i v této době se v kapli konaly nouzově bohoslužby, např. když byl farní kostel na náměstí nepřístupný v důsledku větších oprav – 1826, 1829 a zejména 1842, kdy byla kaple opatřena pálenou dlažbou odstraněnou z hlavního kostela. V průběhu stavebních prací bylo zejména osazeno nové hlavní schodiště z ulice a kamenné ostění.

Kaple byla vysvěcena až 5. 5. 1872 za faráře Josefa Mottla patronem kladenské farnosti – opatem břevnovského kláštera Janem Nepomukem Rotterem, a to za velké účasti věřících i duchovenstva, mezi nimiž vynikal kladenský rodák, vlastenecký kněz a spisovatel Václav Štulc. Tehdy byly také vysvěceny dva zvony – Jan Nepomucký a sv. Florián.

I přes skutečnost, že kaple byla definitivně hotova více než sto let od zahájení a přes různá zjednodušení (např. podoba vstupního portálu) tak … „celková estetická atmosféra stavby a nepochybná kvalita její koncepce žije plně a silně tvůrčí pohodou autentické Dientzenhoferovy invence“. Mojmír Horyna také připomíná, že … kladenská kaple sv. Floriána je nejvýznamnější realizací skupiny pozdních, geometricky dokonalých centrál v tvorbě K. I. Dientzenhofera z doby po r. 1740.

Půdorys kaple vychází z centrální křížové dispozice s konkávně probraným hlavním průčelím, které po stranách vymezují nakoso situované věže. Loď je zaklenuta kopulí na pendantivech a apsidy křížového půdorysu završují úseky ve tvaru částečné konchy. Vnější fasádu vertikálně člení dvojice pilastrů s čabrakovými hlavicemi, které nesou mohutné kladí s bohatě profilovanou okapní římsou. Architektonický výraz umocňují kasulová okna, která „odlehčují“ tektoniku průčelí.

Břevnovský opat zajisté předpokládal freskovou výzdobu kaple, napovídají tomu i štuková zrcadla na klenbách interiéru, vnitřek kaple již nebyl vybaven barokním zařízením.

Floriánská kaple významově graduje na prejzové střeše pozlaceným křížem sv. Benedikta – tradičním symbolem benediktinských klášterů a kostelů (Břevnov, Broumov, Police nad Metují).

Po větší opravě v roce 1910 proběhla náročná oprava zdevastované kaple po roce 1969 pod vedením stavitele Jana Nedvěda ze Zlonic; poslední kvalitní obnova prejzové střechy a úpravy průčelí realizovalo v roce 2006 štukatérské sdružení ATIKA.

Smrt opata Benna Löbla († 1751) a architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera († 1751), které navíc provázel i postupný ústup z hospodářské prosperity kláštera, znamenaly téměř konec stavby – ve farní kronice se uvádí, že je kaple nedokončená, nemá žádné zařízení, měla pouze zvonek sv. Floriána, který dal pořídit Benno Löbl v roce 1751.

Z doby dokončení kaple pochází i malířská výzdoba, která se omezila na trojici pláten – hlavní rozměrný obraz sv. Floriána s typickým atributem – vědrem vody od Viléma Kandlera z roku 1872 a v bočních apsidách na sv. Prokopa a sv. Benedikta od téhož autora.

Sv. Benedikt je namalován před oltářem, na kterém přidržuje řeholi sv. Benedikta s textem – Ausculta o fili / praecepta magistri / S. Reg. Prolog – Naslouchej, synu, mistrovu učení/; je zdůrazněn význam kříže, a to ve vztahu k potírání hříchu, kterého reprezentuje had, přišlápnutý světcovou nohou.

Svatého Prokopa zachytil malíř nad řekou Sázavou, za kterou je zachycen sázavský klášter. Vedle příznačného atributu pluhu (orba s ďáblem) připomíná poustevnický život lebka a otevřená kniha Řehole sv. Benedikta s textem: Jest horlivost dobrá, kteráž vzdalujíc od hříchu vede k životu věčnému (Reg. S. Ben. kap. LXXII.). Vedle poměrně hodnotného vypracování krajinných detailů u obrazu sv. Prokopa představují obě plátna cenný příspěvek k poznání církevní malby druhé poloviny 19. století a benediktinské ikonografie.

Památkový katalog:

Kaple sv. Floriána je poslední stavbou realizovanou podle projektu architekta Kiliána Dienzenhofera. Po položení základního kamene v roce 1721 byla stavba přerušena a obnovena až po více než 100 letech.

Kaple sv. Floriána je centrální stavba členitého půdorysu připomínajícího tvar kříže. Stavba je zděná, omítnutá v barvě světle okrové a bílé (detaily). Vstupní jižní průčelí je konkávně projmuté s ústředním portálem, ke kterému vede schodiště. Dynamicky komponovaná stavba je bohatě členěna lizénami s čabrakami, rozmanitými typy oken se šambránami (kasulová okna, obdélná okna, obdélná okna se segmentovými záklenky či půkruhově završená okna) a nikami. Na fasádě vyniká výrazná profilovaná korunní římsa. Hlavní průčelí vrcholí rozeklaným štítem s esovitě projmutými profilovanými římsami. Hlavní průčelí je zdůrazněno dvěma hranolovými věžemi s jehlancovými střechami. Ze střechy lodi vystupuje hladká válcová hmota s profilovanou římsou a nízkou zvonovitou střechou. Střechy všech částí stavby mají prejzovou krytinu. Interiér je sklenut kupolí na pendentivech.

Významná barokní kaple postavená podle návrhu jednoho z předních barokních architektů.

Původní evidenční list památky:

Kaple sv. Floriana při hlavní třídě (ul. Čs. armády) před starou školou.

Centrální stavba s lodí čtvercovou /půdorys má tvar kříže/, se zkosenými nárožními nikami po stranách, s půlkruhovým presbytářem a jižním průčelím s 2 na koso postavenými věžemi, jež svírají předsíň na půdorysu poloviny elipsy. Průčelí s prohloubenými nikami člen. lisenami. Stěny, uvnitř člen. pilastry, nesou plochou kupoli na pendentivech. Zařízení interiéru 19. stol., vnitřek kaple osvětlen kasul. okny.

Rozměry interiéru: průměr kopule 8,90 m, výška 16,20 m, oltář výklenky hluboké 3 m a šir. 5,30 nu Valené sklenuto ve výši 10,75 m.

Základní kámen ke stavbě položen dne 25.VII.1751 za přítomnosti stavitele.

Pro špatný stav prejzové krytiny na kupoli bylo zařízení kaple odstraněno.

Kaple má velmi poškozenou vrchní krytinu na kupoli, poškozenou štukaturu, rotestupující schody, venýř u vchodu je rozlomený. Pro špatný stav kaple uzavřena.

1969 – Podle informací je většina nutných materiálů včetně financí pro opravu kaple zajištěna, ale je téměř nemožné získat pracovníky, kteří by se prací ujali.

Doplňkový list památky: