Na pozvání olomouckého divadýlka Tramtárie vypravil jsem se v srpnu roku 2023 do Olomouce, a protože divadlo se hrálo jenom po večerch, myslel jsem, že budu mít spoustu času, abych si prohlédl město a jeho okolí, jenomže představení byla dlouhá a zdaleka nekončila jenom tím, že se zatáhla opona, ale následovaly besedy o umění, a tedy přes den toho času nebylo tolik, takže jsem vděčný kolegovi, který tu už několikrát byl a některé památky krásně zmapoval pro návštěvníky tohoto webu. Koukněte.
Samozřejmě jsem navštívil restauraci U Muzea, neboli Ponorku. Je to stroj času, kterým projdete zpátky někam do sedmdesátých, osmdesátých a následujících let, je to místo, kde se scházejí máničky, pijí svoje piva a kouří svoje cigarety a při tom se přou — z jedné strany o důležitých husitských bitvách a ze druhé o tom jak nejlépe pálit slivovici. Vlastně slivovicu.
Proběhl jsem galerie, které spadají pod Muzeum umění Olomouc.
Přímo v budově muzea je instalovaná sbírka To nejlepší ze sochařské sbírky Muzea umění Olomouc — Objem duše a je to takový průlet od historie až po současnost. Bylo potřeba hodně vybírat a zvažovat, co na výstavě uvidíte protože: Muzeum umění Olomouc vlastní po Národní galerii v Praze a Moravské galerii v Brně třetí nejrozsáhlejší uměleckou sbírku, která čítá téměř sto tisíc uměleckých předmětů. (!!!)
Když už jsem absolvoval umění moderní (i když samozřejmě mezi sochami jsou i ty barokní), přeběhl jsem i do arcidiecezního muzea a prošel i tuhle expozici. V Olomouci je všechno blízko. Musíte tedy na Václavské náměstí, kde je příjemněji než na Václavském václaváku a jste tam.
V horkém letním dni není (téměř) lepší volba, nežli si prohlédnout expozici historických artefaktů.
