Dům U Ferusů na Senovážném náměstí v Českých Budějovicích

Na Senovážném náměstí v Českých Budějovicích stojí dům U Ferusů, pracoviště Národního památkového ústavu.

Wiki:

Dům U Ferusů je příkladem příměstského hospodářského dvora, upraveného v 19. století pro rozsáhlou povoznickou živnost. V současnosti je sídlem českobudějovického územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Původně se zde předpokládá existence dvou menších hospodářství, patřících českobudějovickým měšťanům, která byla sloučena pod společným vlastníkem v 60. letech 18. století. Na počátku 19. století došlo ke stavebnímu sloučení a průčelní objekt sloužící převážně k bydlení získal klasicistní podobu, převážně zachovanou dodnes. Dvorní křídla plnila hospodářské funkce. Od roku 1874 zde sídlila zasilatelská firma Ferus. V letech 1890-1891 Antonín Ferus rozšířil budovy o druhé zadní nádvoří se skladovými objekty, konírnami a kolnami, ale byly doplněny i byty. Roku 1929 byla do náměstí přistavěna obchodní místnost. Po roce 1951 zde sídlilo podnikové ředitelství ČSAD a následně po roce 1980 Výzkumný ústav pro zúrodňování zemědělských půd. Od roku 1995 objekt užívá Národní památkový ústav, který sem v roce 2013 umístil sídlo územního odborného pracoviště v Českých Budějovicích.

NPÚ objekt využívá pro administrativu a služby veřejnosti (knihovna, archiv), ale pořádá zde též příležitostné akce pro veřejnost (koncerty, přednášky, dílny, výstavy).

Patrové i přízemní budovy obklopují dva uzavřené dvory.

Slavné vily:

Jeden z nejstarších dochovaných objektů předměstské zástavby najdeme na Senovážném náměstí a je obecně znám pod označením „U Ferusů“. Původně zde stály dva menší hospodářské dvorce, vzniklé nejpozději v 16. století. Od roku 1764 byly spojeny a pravděpodobně za majitele Josefa Reutera v roce 1816 došlo k raně klasicistní přestavbě do dnešní podoby. Za autora projektu lze považovat zednického mistra Jana Marka Hofera. Oproti nynějšímu stavu však měl zastavěný areál zhruba poloviční rozsah: existovalo pouze přední nádvoří. Antonín Ferus, jenž tu provozoval zasilatelskou firmu, areál v letech 1874 a 1890–1891 rozšířil o zadní (východní) nádvoří. Poslední výrazný zásah do vzhledu budovy přinesl rok 1929, kdy byla přistavěna obchodní místnost s terasou jižně od průjezdu. Patrně v této době také Ferusů dali ozdobit fasádu reliéfy, tvořícími jakousi reklamu na jejich zasilatelskou živnost: kromě koňských hlav na nádvorní straně se jedná především o znázornění pozemní a lodní dopravy nad portálem hlavního vjezdu z náměstí (vlevo reliéf s koňským potahem, vpravo s plachetní lodí na moři). Po druhé světové válce došlo ke konfiskaci nemovitosti a roku 1951 ji převzala Československá státní automobilová doprava, která tu měla po tři desetiletí své ředitelství. Pak zde sídlil Výzkumný ústav pro zúrodnění zemědělských půd a od roku 1995 památkový ústav.

Památkový katalog:

Dům U Ferusů reprezentuje ukázku příměstského hospodářského dvora přizpůsobeného potřebám povoznické živnosti. Areál je situován východně od historického jádra města, na Senovážném náměstí. Tříkřídlý patrový dům s průjezdem a mansardovou střechou.

Dobu vzniku hospodářského dvora nelze archivními prameny přesně doložit. Můžeme proto jen předpokládat, že počátky dvora spadají zřejmě do16. století. Na místě dnešního objektu stály původně dva samostatné menší dvory, které byly od 60. let 18. století spojené osobou jednoho vlastníka. Pravděpodobně až počátkem 19. století došlo také k jejich stavebnímu propojení v jeden celek. Majiteli obou dvorů byli většinou zámožnější budějovičtí měšťané. Na počátku 19. století, snad za držení Daublebských ze Sternecku, došlo k rozsáhlé přestavbě celého objektu do klasicistní podoby, kterou si zachoval v podstatě dodnes. Klasicistní objekt je uváděn i se zahradou, která je pravidelně rozčleněná a okrasně upravená, celý dvůr tak vedle své primární hospodářské funkce získává také úlohu obytnou a reprezentativní. Přední část dvora, obrácená do Senovážného náměstí, sloužila zřejmě jako obytná, zatímco ostatní objekty měly hospodářský či provozní charakter. V severní části východního křídla se nacházela koželužská dílna. K ní byla v roce 1837, podle plánů zdejšího stavitele Josefa Sandera, připojena přístavba, která byla koncem 19. století za Ferusů přestavěna na stáj. Zasilatelská firma Ferus, zajišťující přepravu nákladů do celého světa, objekt provozovala od roku 1874. V letech 1890 – 1891 došlo podle plánů Jakoba Stabernaka k výraznému rozšíření celého areálu. Nově byly vybudovány objekty skladu, stájí, kolny a bytové jednotky. Poslední výrazné stavební zásahy do vnějšího vzhledu objektu proběhly na přelomu dvacátých a třicátých let 20. století, kdy byla směrem do náměstí přistavěna obchodní místnost, která překročila uliční stavební čáru o jednu okenní osu. Vzhledem k tomu, že se rodina Ferusova hlásila k německé národnosti, podlehl jejich majetek po druhé světové válce konfiskaci. Následující tři desetiletí sloužil dům jako sídlo podnikového ředitelství ČSAD, následně Výzkumnému ústavu pro zúrodňování zemědělských půd Praha. Od roku 1995 slouží potřebám Národního památkového ústavu územního odborného pracoviště v Českých Budějovicích.

Dům je situován hlavním vstupním průčelím k západu, do náměstí. Za hlavní průčelní budovou se rozkládají dva za sebou položené čtvercové dvory, jenž jsou obklopeny patrovými a přízemními budovami, v současnosti s kancelářským provozem. Před hlavním domem je situována předzahrádka s kovovým oplocením. Areál je tvořen dvěma za sebou nacházejícími se uzavřenými dvory obklopenými budovami. Na západní straně areálu, kolem prvního dvora, se nachází patrový dům ve tvaru písmene U. Na jižní straně prvního nádvoří je situován přízemní objekt s pultovou střechou, který není součástí KP. Druhé nádvoří je na severní a východní straně ohraničeno novějšími budovami bez památkové hodnoty, které nejsou součástí KP. Jedná se o přízemní garáže, o přízemní kanceláře a byt a o patrovou budovu kanceláří.

Ve veřejně přístupném průjezdu je umístěna socha Panny Marie, která je chráněna jako samostatná KP s rejstříkovým číslem ÚSKP 21182/3-848.

dům

Patrový tříkřídlý objekt. Přední křídlo s mansardovou střechou má dochované klasicistní fasády se štukovou výzdobou nad okny. Zbývající dvě patrová křídla půdorysného tvaru L mají sedlovou střechu.

Hlavní klasicistní průčelí s předstupujícím vstupním rizalitem je devítiosé a je členěno pilastry a římsami (patrovými a korunními). Okna v patře jsou ve štukové šambráně a nad nimi jsou ozdobné štukové prvky napodobující trojúhelný fronton. Všechna okna jsou osazena v líci fasády, jsou dvoukřídlá, dvojitá a jsou členěna na šest polí. V rizalitu je profilovaný portál se stlačeným obloukem, ve kterém se nacházejí dvoukřídlá vrata. Portál s profilovanou patkou je profilovaný, zvýrazněný vrcholovým klenákem a postranními římsami s hlavicí. Středové okno v patře je shodné s ostatními okny průčelí. Patro rizalitu je ozdobeno dvěma reliéfy, znázorňující dopravu po souši a po moři – formanský vůz s koňmi a plachetnici na moři. Nad reliéfy se nachází ozdobné štukové pole znázorňující segmentový fronton. Vpravo od hlavní budovy se nachází patrová předsazená přístavba s terasou v patře. Přízemí přístavby je členěno segmentovými arkádami s vrcholovým klenákem, které jsou v horní části prosklené. Nad arkádami je pravidelně rozčleněný zdobený vlys s pilastry a ovály. Fasáda v patře, u terasy je členěna dvěma okenními otvory ve štukové šambráně, přičemž levý z nich je slepý. Mezi okny se nachází dveřní otvor ve štukové šambráně. Nad okny se uplatňuje stejný ozdobný prvek, jako na hlavní fasádě. Na zábradlí terasy dosedají tři kruhové sloupy s jednoduchou hlavicí a patkou, které podpírají jednoduchou dřevěnou konstrukci terasy. Dvorní fasády hlavní budovy jsou pojednány architektonicky shodně, s římsami a pilastry v nároží. Okna v patře jsou ve štukových šambránách s ozdobným štukovým prvkem nad nimi. Okna v přízemí jsou dvoukřídlá, dvojitá a členěna na čtyři pole. Okna v patře jsou shodná s hlavním průčelím. Všechna okna jsou osazena v líci fasády. Průjezd je uzavřen dvoukřídlými prosklenými dveřmi. Nad průjezdem se nacházejí dvě reliéfní koňské hlavy. Střecha budovy je mansardová, doplněna dvěma sedlovými vikýři s volutovým štítkem do náměstí.

Na hlavní budovu navazuje opět patrová budova ve tvaru půdorysu L, která je zastřešena sedlovou střechou. Střecha je kryta pálenou bobrovkovou krytinou. Ve střešní rovině se nacházejí výlezové otvory. Východní i západní fasády napodobují fasády hlavní budovy, jsou ale jednoduššího provedení, včetně profilací říms a štukových šambrán. Omítka není hladká, ale výrazně hrubší (břizolitová). Okna v přízemí i v patře jsou dvoukřídlá, dvojitá, členěna na šest polí a jsou opět osazena v líci fasády.

I. nádvoří

Téměř čtvercový dvůr je ohraničen ze všech stran budovami. Plocha dvora je vydlážděna z kamene, menších a větších kočičích hlav. V prostoru je vysázeno šest vzroslých stromů.

II. nádvoří

Nádvoří je vydlážděno, je užíváno jako odstavná plocha pro služební vozidla.

předzahrádka s oplocením

Část pozemku před průčelím hlavní budovy je upravena jako předzahrádka. Oplocení a předzahrádka vyrovnávají odlišnost výškové úrovně budovy a přilehlého chodníku. Okrasné keře a květiny.

Původní evidenční list památky:

Nákladnický dům na náměstí 1. máje, vlastník ČSAD.

Zděné omítané stavení čtvercového půdorysu. Obytná budova jednopatrová s mansardovou střechou. Do náměstí obrácena strana devítiosá, okna z leva členěna pilastry a římsami. Okna v přízemí pravoúhlá v líci, patro odděleno pásovou římsou, v patře okna pravoúhlá v šambráně zdobená štukovými frontony, se sedmicípou hvězdou. Vpravo vjezd obloukově sklenutý v rizalitu, zdobený z boku pilastry, v patře v ose okno. Po stranách okna dva reliéfy, na levé formanský vůz s párem koní, na pravém plachetní loď. Vpravo vchodu terasa, v přízemí dvě velká okna kupředu, jedno z boku k vjezdu, sklenutá stlačeným obloukem, za šambránou, zdobená klenáky, patro odděleno římsou, terasa maskována zdí. Ve frontě budovy na terase první patro s dvěma okny stejnými jako ostat. první patro, mezi nimi pravoúhlý vchod do budovy. Ve střeše dva vikýře zdobené štukem. Dvůr: čtvercové dispozice budovy jednopatrové. Nad vjezdem (sklenut valeně do boků) dva basreliéfy s koňskou hlavou, pod hlavami koňů erb s písmeny F a P. V přízemí malá okna jako v průčelí, poškozena přestavbami, ve střeše vikýř zdobený volutou.

O pracovišti NPÚ:

Českobudějovické územní odborné pracoviště sídlí v historickém objektu bývalého povoznictví U Ferusů na Senovážném náměstí 6 v Českých Budějovicích.

Historický objekt zvaný U Ferusů vznikl v druhé polovině 18. století na místě starší drobné zástavby za Svinenskou branou královského města České Budějovice.

V době, kdy jej vlastnil Prosper Antonín hrabě Berchtold z Uherčic, se stal místem přechodného pobytu prvního českobudějovického biskupa Jana Prokopa Schaaffgotsche.

V letech 1804–1815 dům sloužil jako stálé sídlo rodiny budějovického purkmistra Františka Eusebia Daublebského ze Sternecku. Je pravděpodobné, že právě on byl původcem přestavby objektu, která vytvořila v základních rysech jeho současnou klasicistní podobu s podélnou hlavní budovou a dvorem, k němuž tehdy přiléhaly geometricky rozčleněné záhony zahrad.

V letech 1874–1945 objekt vlastnila rodina Ferusů, která zde provozovala zasilatelský a špeditérský podnik se službami, které v průběhu doby nabyly evropských rozměrů.

Po druhé světové válce byla firma i s objektem konfiskována a pracovalo zde podnikové ředitelství ČSAD, na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let pak Výzkumný ústav pro zúrodnění zemědělských půd.

Sídlem českobudějovického pracoviště památkového ústavu se dům stal v polovině devadesátých let 20. století.