Klášter kapucínů v Českých Budějovicích

V Kněžské ulici v Českých Budějovicích se nachází areál bývalého kláštera kapucínů, dnes sídlo Teologické fakulty Jihočeské univerzity, k němuž přiléhá bývalý kostel svaté Anny (dnes sídlo Jihočeské filharmonie).
Wiki:

Kapucínský klášter v Českých Budějovicích, zřízený z podnětu královny Anny Tyrolské, fungoval od roku 1615 (respektive 1620) do josefínských reforem 1788. Mimo konvent v areálu vznikl kostel svaté Anny a krypty využívané k pohřbívání členů řádu.

Kapucíni ve městě působili od roku 1614. Dne 9. července 1614 byla uzavřena dohoda mezi kvardiánem kapucínské komunity, zpovědníkem královny Anny Tyrolské, páterem Cherubinem a městskými radními o zajištění pozemků. Na základě dohody byly pro stavbu zvoleny městem odkoupené pozemky v současné Kněžské ulici, kde od požáru (1579 nebo 1597) stály ruiny měšťanských domů. Dne 1. nebo 30. června 1615 začaly stavební práce. Z pozemků po devíti domech byly odstraněny ruiny, čímž vznikl prostor pro konvent, kostel svaté Anny i rozsáhlou klášterní zahradu. Klášter byl dostavěn roku 1620 a slavnostně vysvěcen 1. 2. 1621 pražským arcibiskupem Janem Loheliem. Původně v něm působilo 18 bratří. V průběhu třicetileté války posilovali českobudějovičtí kapucíni moc katolické církve například tím, že dne 2. 5. 1629 pálili na veřejnosti zabavené zakázané knihy. V roce 1641 byl klášter částečně poškozen velkým požárem Českých Budějovic, ale kostel zůstal nezasažen. 1709 byla přistavěna nová kaple.

O zrušení kláštera rozhodl 31. prosince 1786 Josef II., uzavřen byl 16. 7. 1788. Objekt konventu v letech 1803-1950 sloužil jako kněžský seminář, od r. 1991 v něm sídlí Teologická fakulta Jihočeské univerzity. Klášterní kostel svaté Anny byl po určitou dobu využit jako sýpka, od roku 1988 jako koncertní síň Otakara Jeremiáše.

Během přestavby kostela na koncertní síň na konci 80. let 20. století byla v podzemí objevena do té doby neznámá konventní krypta ze 17. století. Asymetricky umístěný sloup a dispozice prostory potvrzují domněnku, že krypta vznikla ze sklepů jednoho z vyhořelých domů, na jejichž parcelách klášter vznikl. Kostry v kryptě ležely na zádech, ruce měly složené na prsou a hlavu podloženou cihlou. Ani na jedné nebyly nalezeny zbytky oděvů (důvody absence oblečení nejsou známé). Ostatky pocházely z let 1621 až 1786.

Encyklopedie Českých Budějovic:

Původní objekt a sídlo řádu kapucínů v Kněžské ulici.

Pro založení kapucínského konventu bylo hledáno vhodné místo, pokud možno na okraji města, v málo zastavěné oblasti. Proto padla volba na řídce zastavěnou Kněžskou ulici, kde od požáru, který postihl město 1579, zůstalo v ruinách několik měšťanských domů, jejichž sklepy byly využity jako místo posledního odpočinku kapucínů a byly upraveny jako hrobka. Dne 9. 7. 1614 došlo k dohodě mezi kvardiánem kapucínské komunity, zpovědníkem královny Anny Tyrolské (1585—1618), páterem Cherubinem a městskými radními o odkoupení a zbourání ruin devíti domů. Vznikl tak prostor zasahující až do Kanovnické ulice, umožňující stavbu nejenom konventních budov a kostela, ale i založení rozsáhlé zahrady. Stavební práce byly zahájeny 1. 6. 1615 (někdy se uvádí 30. 6. 1615).

Základem typické kapucínské stavební dispozice je kostel s obdélnou lodí zaklenutou valenou klenbou a kvadratickým presbytářem. Po straně lodi byla umístěna ještě kaple zasvěcená Panně Marii. Pečlivě byla dodržována předepsaná úprava fasád, zvláště pak průčelí kostela bez věží, pouze s jednoduchým trojúhelníkovým štítem. Vchod ležící v ose kostela byl zvýrazněn jednoduchým portálem. Ve vyšší úrovni se uplatnila pravoúhlá okna, v ose nad portálem pak ještě kruhové okno, další malé kruhové okénko bylo ve štítu kostela.

Ustálenému schématu odpovídalo i půdorysné řešení konventních budov. Ty byly posunuty k presbyteriu kostela nebo za jeho závěr. Základem komunikačního systému byla dlouhá vstupní chodba, zpřístupňující klauzuru (obydlí řeholníků nepřístupné laikům) z ulice. Ústila do ambitu obepínajícího rajský dvůr, který sloužil k odpočinku a rozjímání v klidném prostředí rajské zahrady. Největší místností byl refektář (společná jídelna řeholníků) s dřevěným trámovým stropem. V témže rameni budovy jako refektář byla také malá místnost na mytí rukou, spižírna, sklep, zřejmě i dvě místnosti pro výuku, jedny z mála vytápěných prostor. V kolmo navazujícím křídle byla tzv. černá kuchyň s vodní nádrží a výlevkou odpadu. V tomto křídle se skladovalo rovněž dřevo na topení. V protilehlém křídle byly umístěny různé provozní prostory včetně pokojů pro nemocné. Sociální zařízení bylo asi umístěno ve věžové malé stavbě, která přiléhala ke klauzuře pouze rohem a měla vlastní zdroj vody. V jednom z ramen byly do patra situovány nevytápěné cely ke spaní a větší, rovněž nevytápěná cela kvardiána. Je možné, že v patře bočního křídla byla ještě knihovna, vězeňská cela, skladiště cenností, příp. nemocnice.

V roce 1620 byla stavba hotova a 1. 2. 1621 ji slavnostně vysvětil pražský arcibiskup Jan Lohelius (1549—1622). Současně bylo do konventu uvedeno 18 bratří.

Roku 1709 byla ke kostelu přistavěna další kaple, avšak konec 18. století znamenal zrušení konventu a jeho uzavření (1788). Znovu byl otevřen až 1804 po provedení dílčích stavebních úprav, ovšem již jako biskupský seminář. Po částečných opravách kostela (1815) proběhla 1843—1844 rozsáhlá klasicistní přestavba konventních budov podle projektu Antonína Krátkého, která zcela změnila původní vzhled areálu kromě kostela svaté Anny. Ten byl zrušen až ve 2. pol. 20. století. Z kostela byl odstraněn mj. barokní oltář L. Huebera s obrazem od českobudějovického malíře F. J. Prokyše z 1773 a varhany, přenesené sem 1816 z augustiniánského kláštera v Táboře. V roce 1988 byl kostel necitlivě přestavěn na Koncertní síň Otakara Jeremiáše. Při stavebních pracích byla náhodně objevena do té doby neznámá konventní krypta ze 17. století. K jejímu vybudování použili kapucíni sklep jednoho z domů, které jako spáleniště koupilo město 1614 pro stavbu konventu.

Památkový katalog:

Areál bývalého kláštera zahrnuje čtyřkřídlou dvoupatrovou budovu klasicistně přestavěnou v letech 1843 – 1844 a jednolodní raně barokní kostel sv. Anny z let 1615-21, v 80. letech 20. století přestavěný na koncertní síň.

Kapucínský klášter založený 1614, rozšířen ve 3. čtvrti 17. století, 1804 zrušen a proměněn na seminář, pozdně klasicistní rozsáhlá přestavba a zvýšení objektu v letech 1843-1844.0

Významný barokní architektonický a urbanistický celek ovládající východní území historického jádra. Památkově cenné jsou dochované konstrukce a materiály i dispozice. Areál bývalého kapucínského kláštera čp. 410/8 v Českých Budějovicích odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Klášter je součástí městské památkové rezervace.

Původní evidenční list památky:

Čtyřkřídlá dvoupatrová budova o dvaceti okenních osách do Kněžské ul., krytá sedlovou střechou. Přízemí člení průběžné bosování, do něhož vložena jednoduchá pravoúhlá okna a dva symetrické portály, zdůrazněné jen hladkým vlysem na konsolách. Patro odděluje masivní kordonová římsa; je hladce omítané, ukončené profilovanou hlavní římsou a členěné na křídlech společnou podokenní římsou (v šíři 5 os). Okna 1. p. mají profilované rámy, doplněné nadokenními římsami, okna 2 patra mají pouze podokenní římsy.

Původně kapucínský klášter, založený r. 1614, byl rozšířen ve 3. čtvrti 17. stol. Po zrušení kláštera přeměněn v seminář v r. 1804; pozdně klasicistní rozsáhlá přestavba a zvýšení objektu z let 1843-1844.