Kostel svaté Anny (sídlo Jihočeské filharmonie) v Českých Budějovicích

Na křižovatce ulic Karla IV. a Kněžská v Českých Budějovicích stojí bývalý kostel svaté Anny, dnes sídlo Jihočeské filharmonie.

Wiki:

Kostel svaté Anny je bývalý římskokatolický chrám v Českých Budějovicích. Nachází se v centru města, v ulici Kněžské, a je součástí areálu tamního bývalého kapucínského kláštera, se kterým je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Druhý nejstarší kapucínský klášter v Čechách vznikl v Českých Budějovicích. Základní kámen klášterního chrámu byl položen v červnu 1615. Kostel svaté Anny byl dokončen v roce 1620 a 1. února 1621 byl vysvěcen. Do ulice Kněžské je obrácen boční stěnou, za odsazeným pravoúhlým presbytářem se nachází areál kláštera. V rámci josefinských reforem byl českobudějovický kapucínský konvent v roce 1788 zrušen. Kostel byl tehdy na více než 15 let uzavřen. Roku 1804 byl znovu otevřen pro bohoslužby. V letech 1843–1844 byl klasicistně upraven, takže přišel o svůj typický styl řádové kapucínské architektury s charakteristickým trojúhelníkovým štítem v průčelí, který byl nahrazen štítem novým.

Roku 1988 se chrám stal majetkem Jihočeské filharmonie, která jej upravila na koncertní síň Otakara Jeremiáše. Koncertní síň Otakara Jeremiáše je domovskou scénou Jihočeské komorní filharmonie, která byla založena v roce 1981 a je jedinou jihočeskou profesionální filharmonií. Sál je jedním z hlavních kulturních středisek města, kde se pořádají koncerty nebo se třeba konají tradiční promoce Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity.

V roce 1994 došlo k rekonstrukci zaměřené na úpravy akustických prvků, celková rekonstrukce sálu proběhla v letech 2020–2021.

Dne 30. dubna 2020 schválili jihočeští radní vypsání veřejných zakázek na rekonstrukci sálu. Součástí bylo odstranění balkónu s ponecháním pouze jedné řady míst, modernizovaná (méně hlučná) klimatizace, výměna sedadel (z původních 218 měl klesnout počet zhruba o 30), nové akustické obklady, osvětlení a oprava varhan. Na rekonstrukci bylo vyhrazeno 30 milionů Kč, dokončení bylo plánováno na únor 2021.

Rekonstrukce koncertního sálu v bývalém kostele sv. Anny s odhadovaným rozpočtem 37 milionů korun byla zahájena v červenci 2020, sál při ní prošel zásadní změnou: byla vyměněna vzduchotechnika, byly odstraněny balkony, zlepšila se akustika. Změna se dotkla podhledů, obložení stěn, byla vyměněna sedadla a klimatizace. Také varhany prošly rekonstrukcí a prohloubilo se pódium. Rekonstrukci provedla stavební firma Auböck na návrh ateliéru A8000 s vedoucím architektem Martinem Krupauerem, který je zároveň vedoucí projektového týmu Vltavské filharmonie. Projekt financoval ze svého rozpočtu Jihočeský kraj.

Hlavním cílem rekonstrukce bylo vrátit sálu původní kostelní jednoduchost a čistotu. Prostoru vládnou jednoduché linie, dřevo a kontrast černé a bílé barvy. Vznášející se bílé akustické baldachýny pod stropem jako lehké obláčky pomáhají roznášet zvuk do všech směrů. Počet jejich panelů je 31 a každý z nich o průměrné váze 30 kg je zavěšen pomocí 3 nebo 4 ocelových lanek do valené klenby kostela. K dobré akustice také přispívá dřevěný obklad na zadní stěně sálu, jenž pojme 172 diváků.

Kostelní varhany:
Před rokem 1800 byl kostel vybaven jednomanuálnovým nástrojem o 6 rejstřících, mechanické traktuře a zásuvkové vzdušnici. Ten byl nedlouho po roce 1800 (patrně před obnovou kostela v roce 1804) přesunut do kostela svatého Jakuba Většího v Boršově nad Vltavou. Po obnově kostela, konkrétně roku 1816, byly do kostela přeneseny varhany z Augustiniánského kláštera v Táboře (mohlo jít o dvoumanuálový nástroj od Friedricha Ferdinanda Semráda). V roce 1912 postavil nové varhany v ceně 5500 K Emanuel Štěpán Petr. Šlo o dvoumanuálový nástroj o 15 rejstřících s pneumatickou trakturou a výpustkovou vzdušnicí. O dalších osudech tohoto nástroje nejsou informace.

Koncertní varhany:
Pro účely koncertní síně navrhl dispozice nových varhan původem budějovický organolog Bohumil Plánský. Nástroj o 3 manuálech, 45 rejstřících a elektrické traktuře byl dokončen v roce 1988 a postavila jej společnost Rieger-Kloss jako OPUS 3602. Na období 2020-2021 byla ohlášena oprava, neboť varhany nebyly „v ideálním stavu“.

Památkový katalog (kostel je součástí klášterního areálu):

Areál bývalého kláštera zahrnuje čtyřkřídlou dvoupatrovou budovu klasicistně přestavěnou v letech 1843 – 1844 a jednolodní raně barokní kostel sv. Anny z let 1615-21, v 80. letech 20. století přestavěný na koncertní síň.

Původní evidenční list památky:

Dříve kapucínský kostel sv. Anny.

Zděná k severu orientovaná podélná stavba se dvěma kaplemi a sakristií při západní straně, krytá vysokou sedlovou střechou (tašky), doplněnou na jižní straně polygonálním sanktusníkem s nízkou bání, pobitým plechem.

Průčelí jsou hladce omítaná, členěná jen hladkým vlysem a hlavní římsou, s jednoduchými, pravoúhlými okny. Jižní vstupní průčelí, na šíři jedné osy předstupující před jižní průčelí bočí kaple, ukončuje vysoký štít, umístěný na plné podnoži; člení jej toskánské pilastry a jediné okno, a ukončuje trojúhelný tympanon. V ose průčelí je kamenný pravoúhlý portál, v jehož vlysu je pamětní nápis s letopočtem „1615“ a nad ním segmentový štít. Nad portálem mezi dvěma okny je mělká nika s obrazem sv. Anny s P. Marií; jejich nadpraží doplňují bosované římsy na konsolách. Obdobný vstupní portál a okno jsou v záp. části lodi; při jižním nároží.

Interier lodi i choru je hladce omítaný, nečleněný a sklenutý jedinou valenou klenbou, pokrytou velkým kasetami s rosetami, namalovanými stejně jako průběžná římsa chiaroscurovou technikou.

Při vstupním průčelí je vložena nepodklenutá kruchta. Obě kaple jsou přístupné velkými arkádami a jsou zaklenuté valenými klenbami, které rovněž pokrývají chiaroscurovou technikou malované kasety.

—

Regionální web:

Kostel sv. Anny spolu s klášterem kapucínů v Českých Budějovicích založila počátkem 17. století císařovna Anna Tyrolská, choť Matyáše Habsburského. Kostel je v duchu kapucínské architektury jednoduchá jednolodní stavba s dvěma kaplemi po severní straně. V roce 1974 se konala v kostele poslední bohoslužba, v roce 1976 byl vyklizen veškerý mobiliář. Dnes už kostel slouží zcela jinému účelu a je využíván jako koncertní síň. Od roku 1988 jej vlastní Jihočeská filharmonie. Objekt plně vyhovuje koncertním i provozním potřebám. Jeho výhodná poloha ve středu města učinila z koncertní síně jedno z hlavních kulturních středisek města. Centrum objektu tvoří koncertní síň, pojmenovaná po českobudějovickém rodáku a významném skladateli Otakaru Jeremiášovi. Síň má výbornou akustiku a hlediště pro 218 návštěvníků. Koncertní prostředí dotváří moderně koncipované varhany.

Web o památkách:

V ulici Kněžské v centru Českých Budějovic stojí budova s bohatou historií. Kostel svaté Anny je bývalým chrámem kapucínské komunity a dnes domovskou scénou Jihočeské komorní filharmonie. Jeho příběh je příběhem vzestupů a pádů, a nakonec vzkříšení v nové podobě.

Historie stavby sahá do počátků 17. století. Základní kámen klášterního chrámu byl položen v červnu 1615 – začínala tak stavba druhého nejstaršího kapucínského kláštera v Čechách. Chrám byl dokončen v roce 1620 a slavnostně vysvěcen 1. února 1621. Byl obrácen boční stěnou do ulice Kněžské, zatímco za ním se rozprostíral klášterní areál. Stavba měla typickou kapucínskou architekturu s charakteristickým trojúhelníkovým štítem v průčelí.

Období jeho prosperity bylo však omezené. Josefinské reformy 18. století znamenaly zásadní zlom – v roce 1788 byl českobudějovický kapucínský konvent zrušen a kostel zavřen na více než 15 let. Znovuotevření přišlo až roku 1804. V letech 1843 až 1844 došlo k další přeměně: stavba byla klasicistně upravena a ztratila svůj původní vzhled. Nový štít nahradil původní kapucínský trojúhelníkový štít, a stavba se tak rozloučila s řádovým stylem.

Zásadní obrátka v osudech objektu přišla roku 1988, kdy jej odkoupila Jihočeská filharmonie. Chrám se přeměnil v koncertní síň Otakara Jeremiáše, domovskou scénu Jihočeské komorní filharmonie, jediné jihočeské profesionální filharmonie založené v roce 1981. První akustické úpravy sálu proběhly roku 1994.

Největší metamorfóza přišla v letech 2020 až 2021. Rozsáhlá rekonstrukce, financovaná z rozpočtu Jihočeského kraje za 37 milionů korun, měla vrátit sálu původní kostelní jednoduchost a čistotu. Byly odstraněny balkony, modernizována klimatizace a proměnil se vzhled interiéru. Počet sedadel se snížil na 172 míst. Klíčovým prvkem nové akustiky se staly vznášející se bílé baldachýny zavěšené pod stropem – 31 panelů, každý vážící průměrně 30 kilogramů. Dřevěný obklad na zadní stěně sálu doplňuje prostor jednoduchých linií, dřeva a kontrastu černé a bílé barvy. Rekonstrukci realizovala stavební firma Auböck podle návrhu ateliéru A8000.

Dnes je Koncertní síň Otakara Jeremiáše jedním z hlavních kulturních středisek města. Hostí koncerty Jihočeské komorní filharmonie a dalších umělců, pořádají se zde také tradiční akce jako promoce Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity. Historická budova tak v novém hávu živě slouží své komunitě.