- Panenská jedle
- Dub Karla IV. v oboře Linhart v Karlových Varech
- Soudní lípa v Severním u Lobendavy
- Lípa srdčitá na Spálově
- Strom na křižovatce u domu čp. 160 ve Chřibské
- Lípa 75. výročí výroby papíru ve Štětí na Mírovém náměstí ve Štětí
- Strom svobody (lípa republiky) na Mírovém náměstí ve Štětí
- Platany před hlavním nádražím v Děčíně
- Pamětní lípa v ulici 1. máje v Lužci nad Vltavou
- Lípa srdčitá v Kozlovicích
- Dub letní u břehu Labe v Dobříňském háji II.
- Dub letní u břehu Labe v Dobříňském háji I.
- Dub letní v Dobříňském háji
- Dub letní u Dobříně
- Lípa malolistá u hřbitova v Lužici
- Lípa širokolistá ve Velenicích
- Dub letní v bývalém statku Šumná
- Habrová alej u zámku Zahrádky
- Javorová alej Mezná
- Jedle nikkoská ve Šluknově
- Körnerův dub ve Šluknově
- Lípa u kostela Navštívení Panny Marie v Hejnicích
- Lipová alej mezi zámkem a kaplí svatého Jana Nepomuckého ve Sloupu v Čechách
- Památný strom (lípa širokolistá) ve Sloupu v Čechách
- Lípa osvobození v parku v Teplicích nad Metují
- Stromy milénia v parku v Teplicích nad Metují
- Památný strom (lípa) v Dolních Křečanech
- Javor klen v Mikulášovicích
- Památný buk v Jiřetíně pod Jedlovou
- Nivní dub v Království
- Lípa republiky v Dubé
- Strom svobody u pomníku rumburské vzpoury v Rumburku
- Jírovec u Kleinova statku v Konětopech
- Švehlova lípa v Touchovicích
- Lípa malolistá na hřbitově v Chloumku v Mělníku
- Strom republiky u kaple na rozcestí v jižní části Budyně nad Ohří
- Lípa na Markovském západně od Mšené-lázně
- Lípa míru v parku v Oybině
- Schillerův dub ve Stráži nad Nisou
- Lví buk v Lužických horách
- Památný strom a kámen ke 100. výročí vzniku ČSR 1918-2018 v městském parku v Libochovicích
Na trase modré turistické značky mezi vyhořelými sruby na Tokáni (začátek značky v Rynarticích) a odbočkou k Černé bráně (konec v Zadních Jetřichovicích) roste Panenská jedle.
Z původní jedle nezbylo nic, dnes tu v ohrádce roste nový strom.
31. října 2011 | Správa NP České Švýcarsko | Autor: Tomáš Salov
Lesníci národního parku České Švýcarsko vysadili novou Panenskou jedli. Mladý strom našel místo ve speciálním oplůtku nedaleko místa, kde stávala ještě počátkem minulého století jedle zvaná Jungfern Tanne, v překladu Panenská jedle. Ta celé lokalitě propůjčila jméno. Vysazením mladé jedle pracovníci správy parku v komorní atmosféře oslavili nedávný Mezinárodní den stromů a stále probíhající Mezinárodní rok lesů.
“Jedle je pro oblast Českého Švýcarska symbolickou dřevinou, a to hned v několika ohledech,” říká Pavel Benda, ředitel Správy Národního parku České Švýcarsko, a dodává: “Ještě ve středověku byla celá oblast dominována právě jedlo-bukovými pralesy. Teprve středověcí kolonizátoři a jejich potomci lesy hospodařením přetvořili do takové míry, že v nich je dnes jedle spíše raritou.”
Místo zvané Panenská jedle se nachází na křižovatce modře a zeleně značené turistické cesty nad Zadními Jetřichovicemi, název lokality zde připomíná správou parku nedávno zhotovená kopie historického obrazu upevněná na statném buku. Dosud však návštěvníci národního parku Panenskou jedli hledali marně. Původní jedle byla totiž poražena v roce 1917, protože postupně usychala. V roce poražení jí bylo 385 let. Její jméno se vázalo k legendě o zbloudilé milé mladého lesníka, která v dávných dobách měla najít bezpečné přístřeší u zdejšího uhlíře.
Ve středověkých lesích hojná jedle se po vzniku národního parku České Švýcarsko postupně do zdejších porostů vrací a spolu s buky a dalšími listnatými dřevinami výhledově nahradí nepůvodní a na lidské péči závislé smrkové monokultury.
“Naše činnosti v lesích podřizujeme velmi důležitému cíli, kterým je přeměna nepůvodních smrkových monokultur na přírodě blízký les. Ten již nebude lidské zásahy vyžadovat a bude moci být ponechán samovolnému vývoji bez hrozby rozsáhlého odlesnění území národního parku,” připomíná ředitel správy parku Pavel Benda, a uzavírá: “I to má nám i návštěvníkům připomínat nově vysazená Panenská jedle. Přejeme jí, aby dorostla minimálně stejného věku jako její předchůdkyně”.
Místní název Panenská jedle připomíná legendu, podle níž našla zbloudilá dívka, milá mladého lesníka, přístřeší u zdejšího uhlíře. Legenda dala tomuto místu své jméno. V silné bouři 8. září 1932 byla koruna již mrtvého stromu rozdrcena, jen kmen zůstal ještě pár let stát. Části dřeva se používaly k vyzdobení knížecího loveckého zámečku Na Tokáni – Balzhütte. Na stejném místě pracovníci správy Národního parku České Švýcarsko vysadili novou jedli. Šestiletý strom vyrůstal ze semen vypěstovaných v národním parku. Správa národního parku zde nechala instalovat faksimile historického obrazu upevněného na statném buku.
