Mattoniho továrna v lázních Kyselka

Na soutoku Ohře a Lomnice v Kyselce stojí to nejdůležitější ze zdejšího lázeňského průmyslu – areál budov Mattoniho továrny.

Památkový katalog:

Areál Mattoniho továrny skládající se z expedice, Löschnerova pramene, závodní jídelny a bývalého vodoléčebného ústavu byl postaven ve druhé polovině 19. století v historizujícím slohu.

vodoléčebný ústav:

Dnes správní budova, dříve vodoléčebný ústav.

expedice (torzo budovy):

Expediční budova továrny.

bývalá jídelna (viz odkaz)

trafostanice (není kulturní památkou):

Trafostanice byla postavena v roce 1921 svazem přespolní elektrárny „Frisch Glück“ společnosti Böhmische Gewerkschaft v Sadově u Karlových Varů.

Trafostanice zásobovala výrobní závod firmy Mattoni o krátké odbočky hlavní linky vysokého napětí 10 kV vedoucí z elektrárny „Frisch Glück“ na Ranzengrün. Délka kabelové části byla 1 km, 24,8 km bylo vedeno vzduchem. Na lince bylo vybudováno 13 trafostanic v lokalitách obcí Bor, Nejda, Ostrov, Šemnice, Elm, Radošov, Kysibl, Kyselka, Dolní Lomnice, Zakšov a Ranzengrün.

Löschnerův pramen

Původní evidenční list památky:

Západočeská zřídla, závod Kyselka (býv. Mattoniho továrna) čp. 44

Areál budov kolem nepravidelného dvora. Do ulice obráceno průčelí jednopatrové dlouhé budovy se dvěma výraznými rizality, jejichž patra jsou hrázděná a oddělená kordonovou průběžnou římsou. Rizality mají sedlové střechy, kryté eternitem, jsou dvouosé, část štítu má svislé bednění. Vlevo od rizalitu jednopatrová obdélná budova o 5×2 osách, spojená v další části budovy přízemním stavením, krytá sedlovou eternitovou střechou. Nároží v přízemí s rustikou, okna obdélná, segmentová, uzavřená se šambránami, omítka drsná. Patro odděleno kordonem hladké, okna obdélná hrotitě uzavřená s plochými šambránami s klenákem. Vchod portálem s ostěním v levém boku stavby. Boční fasáda řešena shodně s průčelím, ve štítu kulaté okénko s plochou šambránou. Na dvoře jednopatrová tovární budova s nárožní hranolovou věží, hrázděná v horní části. Střecha čtyřboká stanová, s lucernou a cibulí, ukončená plechovým praporcem na žerdi. Střecha věže i budovy (sedlová) kryty eternitem. Tovární budova má do nádvoří v přízemí i na části budovy vlevo v patře pavlače. Okna jsou obdélná (na věži velká, půlkruhovitě ukončená) s klenáky v nadpraží.

Jedna z mála zachovaných továren z 2. poloviny 19. stol., interpretující vládnoucí sloh rustikálním podáním.

Industriální topografie:

V místech dnešní Mattoniho továrny se původně rozkládal lázeňský areál, a to přímo u vývěru pramenů císařovny Alžběty a císaře Františka Josefa. U obou pramenů byly vybudovány pitné haly i s provozem stáčení vody do lahví. V roce 1884 byla podle projektu Emanuela Grimma z Karlových Varů postavena velká budova skladů, dnešní kotelna. V letech 1887–1888 vznikla u vývěru Alžbětina pramene pitná hala, podle projektu vídeňského ateliéru Fellner & Helmer. K původním stáčírnám u Alžbětina pramene a pramene Františka Josefa byla zavedena i železniční vlečka, napojená na Buštěhradskou dráhu. V roce 1901 byly v areálu stáčíren postaveny podle projektu Karla Haybäcka centrální sklady čp. 29 s dominantní vodárenskou věží v nároží. V letech 1902–1909 nechal Heinrich Mattoni provést nové jímání minerálních pramenů. Stavbu řídil inženýr Arnold Scherrer (1877–1949) za specializovanou firmu svého otce Adolfa Scherrera (Tiefbauunternehmung für Mineralquellenfassungen) v Bad Ems (Porýní-Falc). V rámci těchto úprav byl v roce 1907 nově zachycen i Löschnerův pramen, vyvěrající ve svahu nad Lomnickým údolím. Zde byla podle projektu vídeňského architekta Alfreda Bayera postavena v letech 1907–1908 nová stáčírna a plnírna. Lázeňský provoz se přesunul na nábřeží řeky Ohře, ale i tak sloužilo přízemí lázeňských budov ke stáčení pramenů. Po roce 1989 byly bývalé Mattoniho závody privatizovány a nadále rozvíjí svou činnost. Historické budovy původních stáčíren Heinricha Mattoniho jsou však postupně bourány, zachovalo se torzo vodárenské věže centrálních skladů, budovy původního vodoléčebného ústavu a vila Saxonia. Ani o tyto objekty se však majitel nestará a chce je zdemolovat.

Za všechno snad jen citace z komentářů u objektu na mapy.cz:

Velice smutný pohled na původní továrnu v žalostném stavu, ke které je nalepená moderní hala. Majitelem obou továren je firma Mattoni 1873 a.s. Smutné, že takový nápojový gigant nemá vůbec žádný vztah k původním budovám. Vše co Jindřich Mattoni vybudoval díky pramenům nechají současní majitelé chátrat. V Kyselce není žádná podniková prodejna Mattoni, a zrovna do jedné ze 3 budov bývalé fabriky by se ideálně hodila.