Věž Železná panna v Českých Budějovicích

Na břehu Malše na Zátkově nábřeží stojí dominantní stavba – věž zvaná Železná panna, součást městských hradeb.

Wiki:

Železná panna (dříve též Špilhajbl) je název čtyřpatrové původně hradební věže v Českých Budějovicích, nacházející se na Zátkově nábřeží při soutoku Vltavy a Malše. Věž pochází ze 14. století z dob gotiky, současný vzhled je pak výsledek přestavby z roku 1612, kdy do věže uhodil blesk a vyhořela. Vstup do věže byl dříve možný jen přes první patro a přízemí sloužilo do roku 1825 jako věznice, přímý vstup do přízemí byl probourán v 19. století.

Od 15. století se věž nazývala Špilhajbl podle budějovického purkmistra George Spilhaybla. Název Železná panna se používá od 19. století a je odvozen od pověsti, podle které se mučidlo železná panna ve věži nacházelo. V současné době se v nejvyšším patře nachází replika tohoto mučidla z roku 2004 a jsou zde k vidění různé expozice. U věže se také nachází restaurace stejného jména. Věž je od roku 2005 přístupná veřejnosti, přístupná je mezi květnem a zářím pouze ve vymezené dny. Od roku 2017 se ve věži nachází jediná stálá expozice Přemysla Otakara II v Česku.

Regionální web:

Čtyřpatrová hradní věž Železná panna je jednou ze dvou dochovaných věží bývalého gotického opevnění Českých Budějovic. Věž ze 14. století se nachází v těsném sousedství Biskupské zahrady na Zátkově nábřeží při soutoku Malše a Vltavy. Datum jejího přesného vzniku není dochován.. Podle dendrochronologické metody, která určí rok pokácení stromu, byl stanoven pouze datum jejího zvýšení. Ve třetím a čtvrtém patře se dochovaly dřevěné části z let kolem 1460. Spodní část věže je starší a základy pocházejí asi z počátku 14. století. Podle budějovického purkmistra George Spilhaybla se od 15. století nazývala Špilhajbl. Půdorys věže má šest krát osm metrů. Střecha byla ozdobena kovovými makovicemi, které nejspíš přitahovaly blesky a roku 1612 celá střecha vyhořela. Nový tvar se zachoval až do současnosti.

Věž měla obrannou vojenskou funkci a využívala se k uskladnění střelného prachu, pušek, hákovnic a děla. Do přízemí byli spouštěni otvorem v patře vězni. Podle pověsti tu byla i mučírna s mučidlem připomínající objetí panny. Odtud současný název Železná panna. Vyslýchaný byl obejmut pažemi s bodci a ty pronikly do těla, vyhnuly se však důležitým orgánům, aby mohl viník vypovídat. Této pověsti nahrává i nález lidských kostí při výkopových pracích. Doklad o existenci tohoto mučícího nástroje se ale nikdy nenašel i přes různá tvrzení, že byl spatřen. Pravdivost historky tak zůstává nejasná.

V prostorách věže naleznete stálou expozici na téma Přemysl Otakar II.

Web o Budějovicích:

Hranolová věž tvořící součást opevnění města v jeho jihozápadní části, zbudovaná pravděpodobně ve 14. století, obdélného půdorysu o stranách přibližně 6 x 8 m a přisazená k venkovnímu líci hlavní hradební zdi.

Čtyřpatrová stavba s odsazeným posledním patrem je přikrytá valbovou střechou. Nároží jsou armována většími kvádry, každé patro prosvětlují pravoúhlá okna. V úrovni 1. patra přiléhá k věži na straně do města ochoz vyložený na krakorcích. Z něho se sedlovým portálem vstupovalo do nitra věže. Jednotlivá podlaží původně zřejmě propojovalo dřevěné schodiště. Stropní trámy 3. patra a dochované zbytky kuláčů lešení byly dendrochronologicky datovány do období mezi 1453 až 1461. Přízemí je sklenuto valenou klenbou, 1. patro klenbou křížovou. Zbylá podlaží mají ploché stropy. Po úderu blesku 1612 byla věž stavebně upravována. V 19. století byl probourán dodatečný přímý vstup do přízemí.

Původní jméno věže je odvozeno od měšťanské rodiny Spielhayblů, která měla 1407 vlastnit dům na městské hradbě (nevylučuje se dobová obytná funkce věže). Pojmenování Železná panna vzniklo podle mučidla, které bylo podle pověsti ve věži umístěno. Ve věži, která je od 2005 zpřístupněna veřejnosti, je umístěna expozice, první svého druhu v ČR, věnovaná zakladateli města králi Přemyslu Otakarovi II. V bezprostřední blízkosti věže se nachází také restaurace Železná panna s venkovním posezením.