Rabenštejnská věž v Českých Budějovicích

Na křižovatce ulic Mlýnská a Panská v Českých Budějovicích na břehu Mlýnské stoky stojí Rabenštejnská věž.

Wiki:

Rabenštejnská věž (též Rabštejnská věž, Havraní věž) je jedna ze dvou dochovaných hradebních věží ze 14. století, která stojí na okraji historického centra Českých Budějovic.

Stojí na rozcestí ulic Panská a Mlýnská mezi původní vnitřní a vnější městskou hradbou, vsazená k vnitřní (hlavní) hradební zdi. Hradební zdi se v těchto místech nedochovaly, zůstal pouze ochoz. Na konci Mlýnské ulice bývala v hradbách branka k Mlýnské stoce. Karel Pletzer uvádí, že: „Podle tradice tudy byli na konci roku 1505 z města vyhnáni Židé“.

Místo poblíž věže bývalo dříve nazýváno Na Táboře, podle kroniky zde byli 8. června. 1482 pobiti Táborští (táboři). Karel Pletzer považuje za pravděpodobnější, že spíše došlo k oloupení a vraždě trhovců z Tábora, po nichž byl dům, kde k události došlo, až do roku 1604 označován jako Tábor. Podle Daniela Kováře se označení může vztahovat k zaniklé opevněné baště zvané Tábor, která nedaleko Rabenštejnské věže stála.

16,6 metrů vysoká čtyřpatrová stavba. Podobně jako (s jedinou výjimkou – Rauscher) všechny ostatní hradební věže v Českých Budějovicích má i Rabenštejnská věž obdélníkový půdorys. Vybavení gotickými okny je původní. Oproti některým dalším věžím (např. Manda), u nichž došlo k prolomení oken dodatečně při úpravách prostor k obývání, byla okna namísto střílen přítomna od vzniku stavby. Hrany zpevňuje kamenná armatura, vysoká valbová střecha ukrývá původní krov z období pozdní gotiky. S výjimkou stěny orientované k centru vystupují z konstrukce krovu arkýře na dvou krakorcích. Předpokládá se, že pojmenování má vztah k Wolfgangu Rabensteinovi, mnichu z dominikánského kláštera, ale není známo, zda byl jejím majitelem, obyvatelem nebo donátorem při stavbě.

Původní obranný účel byl posílen po rozšíření palných zbraní, kdy se v ní skladoval střelný prach i zbraně samotné. Využití se postupně měnilo a časem převážily vězeňské účely, k nimž věž sloužila do počátku 19 . století. Méně závažné přestupky byly trestané vězněním v patrech, těžší zločinci pykali v přízemní kobce bez oken, tehdy přístupné jen otvorem v podlaze prvního patra. Později ve věži dvakrát týdně prováděl městský lékař zdravotní prohlídky prostitutek.

Původně byla věž přístupná z ochozu na vnitřní straně hradeb ve výši prvního patra. Přízemí i vyšší patra, oddělená plochými trámovými stropy, byla přístupná po vnitřních žebřících. Současnou podobu jí dala pozdně gotická rekonstrukce v roce 1551. Později prošla renezančními úpravami, patrně v souvislosti s explozí střelného prachu roku 1620. V roce 1828 došlo k významné přestavbě interiérů, která jednotlivá patra upravila v byty ve stylu pozdního klasicizmu. Nový vstup byl proražen z Panské ulice a přízemí zaklenuto. V roce 1903 kritizoval českobudějovický list Budivoj, že stavební úřad povolil na věž přistavět vysoký „cihlový komín jako na nějaké tovární budově“. Novodobá rekonstrukce proběhla v roce 2000.

V současnosti se zde nachází kulturní centrum, galerie a design shop Rabenštejnská, který provozuje spolek Umění ve městě. V únoru 2020 oznámil spolek Umění ve městě, že město schválilo pronájem věže ve výši 8000 Kč měsíčně pro nekomerční účely. Spolek ve věži otevřel design shop se zaměřením na tvorbu českých umělců a designerů, v přízemí pořádá autorské výstavy větších formátů, v horním patře se pořádají semináře a besedy, ve věži se nachází minigalerie a dílny (tiskařský lis, pec na keramiku a porcelán, ateliér 3D tisku). Podařilo se zrušit parkoviště pod věží a proměnit plochu v menší náměstí, odkud je možné promítat na stěnu věže a kde se pravidelně pořádají koncerty a další kulturní akce.

Regionální web:

Mezi nejstarší památky Českých Budějovic patří i Rabštejnská věž ze 14. století. Tato hranolová dáma o čtyřech patrech je jedna ze dvou zachovalých hradebních věží někdejšího hradebního opevnění. Během historie však měla často namále. Nicméně unikla osudu ostatních hradebních věží, které musely uvolnit místo komerčnímu využití. Název nese věž nejspíš podle mnicha Wolfganga Rabensteina z dominikánského kláštera. Je však sporné, zda mu věž patřila či zde bydlel nebo se finančně podílel na její stavbě.

Od svého počátku sloužila jako útočiště pro obránce města. Bylo možné z ní odstřelovat prostor před hlavní hradbou a po rozšíření palných zbraní se zde skladoval střelný prach i zbraně. Do začátku 19. století byla využívána pro vězeňské účely. Za méně závažné přestupky, jako dluhy, urážky na cti, výtržnosti, šenkování nekvalitního vína a podobně, byli viníci vězněni v patrech. Pro těžší případy, byla ve věži zřízena vězeňská kobka. Ta neměla okna a jídlo se spouštělo otvorem z patra. Věž v této době sloužila i pro nařízené prohlídky prostitutek. V součastnosti se zde nachází kulturní centrum, galerie a design shop Rabenštejnská, které provozuje organizace Umění ve městě, z.s.

Encyklopedie Českých Budějovic:

Hranolová (Havraní) věž, součást opevnění města, vsazená k hlavní hradební zdi na západní straně opevnění; zbudována v průběhu 14. století jako posílení městských hradeb.

Stavba byla zahájena budováním obdélné hranolové věže dosahující do úrovně oken 1. poschodí. Bezprostředně nato byla dostavěna v celé výši tří poschodí s ochozem na vnitřní straně hradeb.

Věž s armovanými nárožími je ukončena vysokou valbovou střechou s dochovaným pozdněgotickým krovem z roku 1450 až 1451 podle dendrochronologické datace. Z konstrukce krovu jsou vysazeny tři arkýře. Jednotlivá patra rozdělovaly ploché trámové stropy. Přízemí bylo přístupné žebříkem z 1. patra. Stejným způsobem byla propojena i zbylá podlaží. Již při výstavbě věže byla místo střílen osazována gotická okna, naznačující možnou obytnou funkci. K výrazným úpravám došlo 1828, kdy byla věž upravena na byty s interiéry řešenými ve stylu pozdního klasicismu 19. století. Tehdy byl zřízen také vstup z Panské ulice a sklenuto přízemí.

Od roku 2020 je ve věži a přilehlých prostorách aktivní kulturní a kreativní centrum Rabenštejnská 2020. Prostory jsou přístupné veřejnosti.

Český rozhlas:

3. únor 2022 – V centru Českých Budějovic, jen pár kroků od parku Na Sadech, se na rozcestí ulic Panská a Mlýnská mezi původní vnitřní a vnější městskou hradbou tyčí Rabenštejnská věž. Je čtyřpatrová, vysoká 16,6 metru, má obdélníkový půdorys a původní gotická okna s takzvanou dlátovou střechou a z velké části původním krovem.

„Je to autentický krov, některé jeho části pocházejí dokonce z přelomu 14. a 15. století. A když se podíváte zblízka, uvidíte u každé střešní tašky měděný drát, kterým je přidrátovaná k latím a ke krovu. Takže každá taška je nejen přilepená maltou, ale drží i drátem, protože sklon té střechy je velice příkrý,“ vysvětluje jednu ze zvláštností David Veis ze spolku Umění ve městě.

„Rádi bychom, aby podkroví věže bylo veřejně přístupné. Zatím je to sice možné, ale kvůli bezpečnosti pouze v malých skupinách návštěvníků.

Pevné zdi městského opevnění v minulosti nesloužily jen k obraně města před nepřítelem, ale poskytovaly zároveň spolehlivé místo k věznění trestanců. Píše se o tom v historických dokumentech. Například v zápisech kroniky z roku 1540 je doloženo, že se zde ocitl sladovník Prokeš, který: „…projevoval sklony k násilí na své domácnosti. S vlastní manželkou zacházel nehospodárně, zničil sukni, cínové nádobí, rozsekal židli a soudek piva, vedl ostrou hádku se svou švagrovou a nakonec dokonce vytasil zbraň na měšťana.“

Podle dalších historických zápisů se tomuto místu říkalo Na Táboře, podle tragické události z 8. června 1482, kdy zde byli pobiti jacísi Táborští. Pravděpodobně se jednalo o loupežnou vraždu trhovců z Tábora, podle kterých pak lidé místo ještě skoro dvě staletí nazývali.

Tato krvavá historie je ale minulostí. V současné době Rabenštejnskou věž a k ní patřící prostory v přízemí obývá a provozuje spolek Umění ve městě pro nekomerční účely.

V přízemí najdete infocentrum, galerii pro autorské výstavy větších formátů, v podkroví pak minigalerii. V místě bývalého obchodu pořádá spolek workshopy a dílny, kde mají děti i dospělí zájemci k dispozici tiskařský lis, pec na keramiku a porcelán a v horním patře s dřevěnými trámy výtvarný ateliér.

Součástí programu je i pozorování hnízdní kolonie havranů, a to jednak přímo z oken věže, ale také online prostřednictvím kamer na webových stránkách Rabenštejnské věže. Projekt nazvaný Raben Live má ambici nahlédnout do havraní komunity zblízka a dlouhodoběji.

Vědci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, město České Budějovice a kreativní centrum Rabenštejnská 2020 se dohodli, že budou havrany sledovat, zkoumat jejich chování a monitorovat prostřednictvím kamer, vysílaček a značek. Veřejnosti bude postupně nabízen celistvý a atraktivní pohled na tyto velmi chytré létavce. „Jen co začne hnízdění, spustíme opět online kamery na webu,“ slibuje David Veis.

Stavba není samostatnou kulturní památkou, je zahrnuta do celku městského opevnění:

Z gotického opevnění, sestávajícího se z vnitřní hradební zdi, zesílené půlválcovými a hranolovými věžemi, z vnější parkánové zdi s baštami a 3 bran s předhradími, se zachovaly jen dílčí úseky.

Městské středověké opevnění založeno v 2. pol. 13. stol, zesilováno postupně v průběhu 14. stol., doplněno na konci 15. stol a poč. 16. stol., opraveno po požáru r. 1641. Barokní opevnění provedl franc. Canevale a Giovani Ciprian pravděpod. mezi léty 1640-1666. Postupně rušeno od poč. 19.stol.

Soubor dochovaných fragmentů městské středověké fortifikace odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 a 42 zákona č. 20/ 1987 Sb. O státní památkové péči. KP je nedílnou součástí historické podstaty MPR. Výraznou úlohu hraje v urbanistické struktuře města jako jeden ze základních limitujících faktorů při tvorbě a obnově městského organismu. Hradebním systémem je limitován obvod vnitřního prostoru MPR, dochovaná ucelená urbanistická situace struktury středověkého města a jeho renesančního rozkvětu. Obnoveny bašty, dochovány hradební zdi – parkánové v západní linii, vnitřní ve fragmentech a vestavbách v objektech. Dochována stopa pozice bastionu barokního opevnění v SV části obvodu hist. jádra. Dochovány i původní prvky-kované dveře v Ž. panně, pozdně barokní vrata vstupu k Otakarově věži, kamenné krakorce ochozů, střílny , konstrukce krovů bašt, historické zdivo, historická stopa a dal. Dochován vodní příkop v podobě dnešní Mlýnské stoky.