- Vyhlídka na lom Vršany severně od Strupčic
- Vyhlídka v ulici Pod Chloumečkem v Chloumku
- Vyhlídka u Lückendorfu IV
- Vyhlídka u Lückendorfu III
- Vyhlídka u Lückendorfu II
- Vyhlídka u Lückendorfu I
- Vyhlídka pod Kolištěm II
- Vyhlídka pod Kolištěm
- Vyhlídka u Köglerova kříže na Kamenné Horce v Krásné Lípě
- Vyhlídka u Kyjovského hrádku
- Vyhlídka v Dolní Chřibské
- Vyhlídka nad Údolím samoty
- Vyhlídka u Perníkové stráže mezi Údolím samoty a Údolím vzdechů
- Vyhlídka v ulici Legionářů v Mělníku
- Údajná vyhlídka u pomníku Hanse Kudlicha v Nové Vsi-Teplicích
- Údajná vyhlídka pod Širokým vrchem
- Boreč – vyhlídka k jihu
- Boreč – vyhlídka k východu
- Bývalá gotická hláska ve Vodárenské ulici v Mělníku
- Vrázova vyhlídka v Mělníku
- Věž kostela svatých Petra a Pavla v Mělníku
- Vyhlídková věž archeoparku Na Jánu u Netolic
- Černá věž v Lokti
- Vyhlídka Supí vrch
- Vyhlídka Pod Schillerovou výšinou v Krupce
- Vyhlídka u kaple v Jirchářích na Doksanské cestě
- Vyhlídka Harrachova skála
- Rozhledna Stradonka
- Věž městského opevnění v Budyni nad Ohří
- Vyhlídka Korzovka pod Hvozdem
- Vyhlídka Treppenstein u Jetřichovic
- Vyhlídka Taubenstein nad Křinicí u Hinterhermsdorfu
- Vyhlídka Grenzplatte u Ostrovských skal
- Vyhlídka Signal nedaleko skály Katzfels u Cunnersdorfu
- Vyhlídka Katzfels u Cunnersdorfu
- Vyhlídka na západním okraji Slánské hory ve Slaném
- Vyhlídky na Slánské hoře ve Slaném
- Labská vyhlídka v Hřensku
- Vyhlídka pod Zlatým vrchem u Bečova nad Teplou
- Vyhlídka Radovič u Velké Bučiny u Velvar
- Pozorovatelna pod vrchem Radovič u Velké Bučiny u Velvar
- Vyhlídka U Zámečku v Lovosicích
- Vyhlídka Růženka
- Kaňkovská vyhlídka
- Rozhledna Bieleboh u Beiersdorfu
- Věž krále Friedricha Augusta u Löbau
- Rozhledna Velký Chlum
- Rozhledna Funpark na Šibeníku v Mostě
- Rozhledna Na Horách u Hrobců – Rohatců
- Rozhledna Radejčín
- Kratochvílova rozhledna v Roudnici nad Labem
- Rozhledna Luž (Aussichtsturm Lausche)
- Vyhlídka Terezínka
- Rozhledna Vrchbělá
- Vyhlídka Triangl u Markvartic
- Masarykova věž samostatnosti
- Rozhledna Janov
- Rozhledna Alainova věž
- Rozhledna (vyhlídková věž) Kumburk
- Rozhledna Na Čihadle
- Střekovská vyhlídka
- Víťova rozhledna
- Rozhledna Vrchovina
- Vyhlídková věž Dneboh
- Rozhledna Valtenberg
- Rozhledna Špičák u České Lípy
- Městská věž Jirkov (Görkau)
- Rozhledna Kaňk (Havířská bouda) u Kutné Hory
- Věž katedrály svatého Bartoloměje v Plzni
- Bílá věž v Hradci Králové
- Rozhledna Rumburak
- Stezka korunami stromů – Krkonoše
- Rozhledna Eliška (Stachelberg)
- Rozhledna Bismarckturm v Neugersdorfu
- Maják (a muzeum) Járy Cimrmana
- Rozhledna Štěpánka
- Rozhledna Vysoká v Tachově
- Rozhledna Bohušův vrch u Plané
- Rozhledna Strážný vrch
- Rozhledna Klínovec
- Rozhledna Bučina
- Rozhledna Hamelika
- Rozhledna Jeřabina
- Rozhledna Erbenova vyhlídka v Ústí nad Labem
- Rozhledna Krudum
- Czorneboh – polorozhledna
- Rozhledna Blatenský vrch
- Rozhledna Vochlice u Lubence
- Rozhledna Strážný vrch u Merboltic
- Rozhledna Kohout u Valkeřic
- Rozhledna na Svatém vrchu v Kadani
- Hlavatice – vyhlídka nebo rozhledna…?
- Cimrmanova nejnižší rozhledna na světě v Nouzově
- Rozhledna Varhošť u Litoměřic
- Rozhledna Ungerberg (Prinz-Georg-Turm)
- Rozhledna Prinz-Friedrich-August-Turm
- Rozhledna na hradě Oybin
- Frotzelova rozhledna u Ejmovy chaty na Stříbrníku
- Vyhlídka Belvedér
- Rozhledna na Skřivánčím vrchu u Málkova
- Rozhledna Schlechteberg
- Rozhledna Tanečnice
- Rozhledna Weifberg
- Rozhledna Krásno (Schönfeld)
- Rozhledna Na Stráži (Sloup v Čechách)
- Rozhledna a lanovka Diana v Karlových Varech
- Rozhledna Vlčí hora
- Rozhledna Slovanka
- Rozhledna Královka
- Špičák u Varnsdorfu (Spitzberg)
- Věž kostela svatého Jakuba Staršího v České Kamenici
- Rozhledna Studenec
- Rozhledna Jedlová
- Rozhledna Dymník (aneb Augustova věž)
- Rozhledna Semenec u Týna nad Vltavou
- Rozhledna Sokolí vrch
- Rozhledna na Třenické hoře u Cerhovic
- Rozhledna Hard (Hartberg) v Sokolově
- Bismarckova rozhledna – Háj u Aše
- Rozhledna Císařský kámen
- Rozhledna Kopanina
- Rozhledna Pajndl na Tisovském vrchu v Krušných horách
- Rozhledna Vlčí hora
Skryt zrakům běžných návštěvníků se v zástavbě mezi Masarykovým náměstím, Pražskou a Okružní ulicí v Budyni nad Ohří nachází pozůstatek městského opevnění.
Mezi domy je normálně „neviditelná“ věž městského opevnění, z níž lze alespoň něco zahlédnout z uličky Hradební. Jedná se o kulturní památku:
Věž vznikla kolem roku 1500, později byla několikrát upravována. V roce 1819 proběhla přestavba – po prodeji věže byla nově vyzděna jihozápadní strana, přezděna (nebo dozděna) byla západní a jižní nároží, tehdy rovněž došlo k úpravám interiéru (údaje převzaty ze stavebně historického průzkumu).
Hranolová městská věž je zděná stavba na zhruba čtvercovém půdorysu. Severovýchodní a severozápadní stěna je postavená z režných kamenných kvádrů, jihovýchodní a jihozápadní fasáda (z nich jedna je dnes v torzálním stavu) je omítnutá. V severovýchodní stěně jsou čtyři otvory, umístěné ve třech úrovních. Dole, blíže severnímu nároží, je malé obdélné okno v hluboké špaletě. Ve střední úrovni, zhruba v ose stěny, je podobné okno, avšak užší – téměř střílnové. V horní části jsou pak symetricky rozmístěné dva okenní otvory, nahoře v líci stěny zakončené do segmentového oblouku. Pravý otvor je zazděný, v levém je ve velmi hluboké špaletě zasazené okénko (jeho tvar je nahoře rovný). V severozápadní stěně není žádný otvor.
Jihovýchodní strana věže je omítnutá, dole je omítka hrubá, na většině plochy pak hladká. V horní úrovni – blíže východnímu nároží – je obdélné okénko ve špaletě. Trojosá omítnutá jihozápadní stěna je rozdělená do tří podlaží, nároží jsou opatřená bosáží. V dolním podlaží je v levé ose vstup do dolní části věže, vpravo je pak okno – oproti osám horní části věže umístěné asymetricky. Je dvoukřídlé dřevěné, v líci.
Před vstup v levé ose jsou přistavěné zdi, na nichž spočívá balkón, přístupný zleva točitým schodištěm. Na balkón vedou novodobé dřevěné dveře se starším proskleným nadsvětlíkem, členěným dvěma svislými příčlemi. V ostatních dvou osách tohoto a ve všech třech osách horního podlaží je stejné okno – dvojité dvoukřídlé dřevěné, s vnějšími křídly v líci a s křídly, členěnými dvěma vodorovnými příčlemi. Fasády všech čtyř stěn ukončuje hlavní římsa jednoduchého oblého profilu.
Věž má stanovou střechu, krytou prejzem. Ve vrcholu střechy je zasazená jehla s makovicí. Na severovýchodní straně je ve střeše umístěný zděný komín, na jihozápadní straně pak poměrně velký vikýř. Je situovaný mírně asymetricky směrem doleva. Přední stěna vikýře je svisle bedněná, jsou v ní dva drobné větrací otvory. Vikýř má valbovou střechu, krytou prejzem.
Městská věž je významnou součástí fortifikačního systému města, svým středověkým původem je pak jednou z nejstarších dochovaných staveb v Budyni nad Ohří; rovněž jde o výraznou součástí urbanistické struktury historického jádra města. Postupně byla upravena pro bydlení a poté k hospodářskému využití v současné době po havárii nevyužitá (stav v roce 2006).
Původní evidenční list památky je stručný:
Městská věž (bašta) v severovýchodním rohu města (na pozemku bývalého hotelu) z vrstveného pískovce, dvoupatrová stavba čtvercového půdorysu, kvádrového tvaru, stanová střecha krytá prejzy (díry v krytině), plechová makovice. Na straně obrácené z města 3 střílny.
Věž byla součástí opevnění města:
Od věže vybíhají na jih a západ krátké úseky hradební zdi. Další fragmenty hradeb jsou zachovány na několika dalších místech po obvodu historického jádra města, jsou však povětšinou pohlceny novější zástavbou a často na vnitřní straně soukromých objektů a nepřístupné. Na systém městského opevnění navazovalo lépe dochované opevnění hradu.
Městské opevnění vznikalo ve 13. a 14.století. Do města vedly celkem čtyři brány a jedna fortna. Nad branami čněly vysoké věže, které byly později sneseny. Brány byly zbořeny mezi léty 1759 (pruský vpád) a 1839. Městské opevnění navazovalo na čelo hradební zdi vodního hradu. Prostor v okolí napojení hradeb byl kontrolován z nárožních bašt hradu. Do dnešních dob dochovaná gotická dispozice města se zbytky opevnění pochází ze 14. a 15.století. Nejzachovalejší částí je věž v severovýchodním cípu opevnění. Od ní vybíhají hradby k západu a jihu a střídavě mizí a objevují se v městské zástavbě. V mnohých zídkách ve městě jsou druhotně využity kameny z původních hradem. Na východní a částečně jižní straně jsou zaznamenatelné pozůstatky příkopů, v podobě terénních hran. Na základě starého vyobrazení ohradní zdi kostela s cimbuřím lze předpokládat, že kostel na náměstí měl vlastní opevnění.