weby pro nejsevernější čechy

Městská věž Jirkov (Görkau)

This entry is part 3 of 53 in the series Rozhledny, věže, vyhlídky

V Jirkově v nepravidelně trojúhelném prostoru ulice Kostelní tvoří dominantu věž kostela sv. Jiljí, která však není jeho součástí a byla údajně vždy majetkem města.

Člověk to rozhlížení prostě má v povaze. Proč stavět speciální rozhledny, když v mnoha městech a na mnoha místech jsou věže už hotové – jen je využít. V Jirkově k tomu došlo v roce 2003, kdy se městská věž zpřístupnila pro veřejnost. A funguje nejen jako vyhlídka, ale také jako malé muzeum věrné názvu města – je tu expozice slavných Jirků. Já se do Jirkova zamotal v říjnu 2016, tedy po konci sezóny. Přesto nebyl problém a v místním infocentru mi i tak ochotně zapůjčili klíče a ještě se omlouvali, že výstava se mimo sezónu uklízí a tudíž tam z exponátů už nic moc k vidění není.

Výstup není náročný, vyhlídkový ochoz je krytý, okna zasklená, takže žádný vítr, žádná zima. A výhled překvapivý. Nejen na samotné město, ale do širokého okolí – Krušné Hory, uhelná pánev, Most, Jezeří, až do Českého středohoří se dá dokouknout. Určitě to stojí za to, využít příležitost.

A ještě vytěžit dostupné zdroje a přiblížit historii:

Jaroslav Pachner, Hugo Sedláček: Opevněné kostely na Chomutovsku – oblastní muzeum v Chomutově 2013

Rostislav Křivánek: Příběh hrdého města Jirkova – město Jirkov 2013

Původní farní kostelík (dnes děkanský kostel sv. Jiljí) z doby kolem roku 1300 byl v pozdějších letech přestavěn, ale i jeho dnešní podoba zůstává v jádru gotická. Jedná se o jednolodní stavbu s mohutnou předsíní. Ještě v 18. století byl kostel společně s farou obehnán vysokou zdí s bránou a areál v málo opevněném městě představoval dobře bránitelné útočiště.

V roce 1516 po sobě majitel panství Lorenz Glatz zanechal testament, v němž mimo odkazu hmotného dědictví dceři Anně a jejímu manželovi Šebestiánu z Veitmille zároveň uložil, aby oba společně nechali u jirkovského kostela postavit věž. Muselo uplynout třicet dva let, než se začal dosavadní kostelík na jirkovském náměstí přestavovat do podoby, jakou známe dnes. Kostel byl přestavěn roku 1538 s použitím staršího zdiva. Za další dva roky byly položeny základní kameny ke stavbě věže, přimknuté k severní straně kostela. Její výstavba trvala pět let (1540 – 1545) a věž byla vždy majetkem města. Zpřístupněna byla poprvé až v roce 1582, kdy byl kostel nově zastřešen (včetně věže). Jejím úkolem bylo nejen sloužit jako zvonice, ale hlavně chránit město – odhalit požáry i nepřátele.

V roce 1640 byl ve věži osazen první zvon. Mohutná vichřice tehdy strhla celou kostelní kopuli, a proto se objevila v roce 1642 kopule nová, ale již bez historické korouhve. Alespoň jednou za století probíhala oprava kostela i věže, či její cibulovité báně. Tak tomu bylo v roce 1777 a potom roku 1843. Při opravách byla sejmuta i hlavice, která byla na radnici otvírána, a písemné i věcné doklady v ní předtím uložené byly doplňovány. V roce 1843 byla připravena nová zlacená makovice a spolu s obnovenou korouhví, replikou historické korouhve z roku 1582. Nad věž byly opět zasazeny v roce 1844. V roce 1855 ji zasáhl blesk, proto byla o rok později znovu sňata a uschována a od roku 1882 byla ochraňována na městské radnici. Na místě korouhve se objevil moderní hromosvod. V roce 1862 obdržel hodinář Sommerrucher z Prahy objednávku, aby instaloval na jirkovskou věž hodiny, což se také ve stejném roce stalo. Nová generální oprava věže začala roku 1909. Tehdy byly v makovici nalezeny zápisky i předměty s datací minulých oprav, nejstarší z roku 1661. O pět let později vypukla válka. 21. října 1916 od pravého poledne po celou jednu hodinu naposledy vyzváněly věžní zvony za dosavadní válečné oběti i za příští mrtvé. Pak byly dva sejmuty a odvezeny k roztavení na zbraně.

K předposlední opravě věže došlo v roce 1992. Při opravách byla opět sejmuta makovice, doklady zdokumentovány a doplněny materiály novými. Pak byly 25. září zapečetěny a opět v makovici uloženy. Nejnovější rozsáhlé opravy tělesa věže, bez oprav střechy a makovice, proběhly v zimě a na jaře roku 2003. Vedle vkladu města Jirkova k opravě věže významně přispěly i finanční prostředky z programu Phare. Od června roku 2003 je Městská věž otevřena veřejnosti.

Věž je necelých 29 metrů vysoká, stěny věže jsou kamenné, směrem vzhůru se zužují, v prostoru ochozu jsou pak zděné a vyztužené pilíři. Od vstupních dveří vede do prvního podlaží dřevěné točité schodiště. Věž má šest podlaží, v pátém je zvonice. Ve věži pod zvonicí původně býval byt věžného. Ukončující patro s původně otevřeným arkádovým ochozem je mírně odsazené. Prostor pod prvním podlažím je zvenčí nepřístupný, je propojen s kostelem sv. Jiljí a využívá jej děkanát. Věž je po výšce členěna kamennými římsami. Část otvorů má ve fasádě kamenná ostění. Na severní stěně věže je umístěna plastika městského znaku Jirkova.

Před kostelem stojí sloup se sousoším piety.

Series Navigation<< Věž katedrály svatého Bartoloměje v PlzniRozhledna Kaňk (Havířská bouda) u Kutné Hory >>
Tagy