weby pro nejsevernější čechy

Kostel Narození Panny Marie v Třebenicích

This entry is part 26 of 245 in the series Kostely, kaple, chrámy, zvonice, hrobky, mauzolea

Na západním okraji Paříkova náměstí v Třebenicích stojí na mírné vyvýšenině kostel Narození Panny Marie.

Římskokatolický farní kostel Narození Panny Marie v Třebenicích je goticko-renesanční sakrální stavba postavená na místě staršího předchůdce a tvořící dominantu uprostřed protáhlého třebenického Paříkova náměstí. Od roku 1964 je kostel chráněn jako kulturní památka.

Wiki uvádí:

První zmínka o farní lokalitě jako trhové vsi svatojiřského kláštera v Třebenicích pochází z roku 1227. Datum založení farnosti není doloženo, avšak matriky jsou vedeny od roku 1671. Rozvoj městečka v 16. století umožnil stavbu nového kostela. Nejprve vznikla roku 1551 velká věž v severozápadním nároží. Loď a presbytář byly postaveny v letech 1591–1601. Kostel byl obnoven po požáru roku 1669. V letech 1823–1824 byla postavena nová sakristie. Dále byl opraven v roce 1838 a znovu opraven v roce 1934 architektem J. Fialou. Oproti původní stavbě byl dodatečně upravený. Kostel přístupný během bohoslužeb.

Loď i závěr kostela jsou členěny vysokými polokruhovými slepými arkádami na přízedních pilířích. V nich jsou hrotitá okna s kružbami a nad nimi se nacházejí okrouhlá okna. Na jižní straně a závěru jsou pod hrotitými okny ještě ploché polokruhové výklenky. Sakristie má zaoblené rohy a lizénové rámce, které pochází z doby opravy v letech 1821-1824. Věž se spárovanými nárožími je členěna vysokou lichou arkádou. V horní části je věž členěna nárožními pilastry a obdélnými okny s polokruhovými nástavci. Na východní straně věže je nižší přístavek schodiště s úzkým portálem v pozdně goticky profilovaném rámci. Při západním nároží severní strany věže se nachází nápis svědčící o jejím založení v roce 1551. V západním průčelí je hrotitý vchod do předsíně.

Loď i presbytář tvoří jednotný, neoddělený prostor se slepými polokruhovými arkádami na pilastrech a obíhající hladkou římsou, která odděluje hrotitá a okrouhlá okna. Valená klenba s lunetami a sítí štukových pásků je jednotná. Barokní zděná kruchta má poprsnici, která je nesená dvěma širokými segmentovými oblouky na hranolovém pilíři. Podklenutá je valenou klenbou s lunetami. Jižní pole podkruchtí je odděleno skleněnými dveřmi od dlouhé západní vstupní prostory. Je sklenuté dvěma poli valené klenby s lunetami a sítí štukových pásků na přízední pilíře, které jsou postavené v ose pilíře podkruchtí. Po severní straně této vstupní prostory v podvěží je obdélná kaple. Ta je sklenutá valenou klenbou s dvěma lunetami. Jsou zde železné dveře s pobíjenými pásky a růžicemi. Nad předsíní se nachází ještě druhá kruchta. Je sklenutá valenou klenbou s lunetami a štukovými pásky. Zábradlí této druhé kruchty je dřevěné, kuželkové. Severní předsíň je sklenuta plackou. Sakristie má plochý strop.

Hlavní oltář je barokní a pochází z 1. čtvrtiny 18. století. Je na něm obraz Narození Panny Marie. V nástavci oltáře je obraz Nanebevzetí Panny Marie od J. Žáka z roku 1858. Jsou zde také barokní sochy sv. Mikuláše a sv. Prokopa. Barokní oltář sv. Vavřince s barokními sochami sv. Rocha a sv. Šebestiána pochází z 1. poloviny 18. století. Barokní oltář sv. Antonína s obrazem sv. Antonína je z 1. poloviny 18. století. V jeho nástavci je obraz Zvěstování Panny Marie. Oltář sv. Jana Nepomuckého je pseudobarokní. Kazatelna je barokní a pochází z 1. čtvrtiny 18. století. Je doplněna sochou sv. Jana Nepomuckého na stříšce a obrazy evangelistů a církevních Otců na řečništi kazatelny. Barokní zpovědnice je s obrazem sv. Jana Nepomuckého. Kostelní lavice jsou rokokové. Obraz sv. Petra a sv. Pavla v rokokovém rámu je 2. poloviny 18. století. V kostele se nacházejí dva malé renesanční alabastrové reliéfy s výjevy z Apokalypsy v chiaroscurovém rámování. Jedná se patrně o saskou práci z 16. století. Krucifix je barokní, relikviáře pak rokokové. V jižní stěně je umístěn renesanční figurální náhrobník Zdislava ze Lhoty z roku 1574. Pozdně gotická cínová křtitelnice z 1. poloviny 16. století s reliéfy Ecce Homo, sv. Jakuba a sv. Václava pochází od mistra Tomáše. V sakristii je pozdně gotický reliéf Poslední večeře z 1. poloviny 16. století.

Web sboru dobrovolných hasičů obce o kostele uvádí:

Kostel narození Panny Marie byl postaven v letech 1591-1601 na místě staršího, obnoven po požáru 1669, opraven 1838 a opět roku 1934 dost nešťastně architektem J. Fialou. Jde o jednolodní goticko-renesanční stavbu, dodatečně upravenou. Stavba je obdélná s obdélníkovou sakristií po jižní straně s pseudogotickou předsíní a hranolovou věží z roku 1551. Při západním nároží severní strany věže je nápis o založení stavby. Hlavní oltář je barokní z první čtvrtiny 18. století s obrazem Panny Marie od J. Žáka (1858) a s barokními sochami svatých, Mikuláše a Prokopa. Ostatní výzdoba pochází ze 16. a 19. století. V interiéru je náhrobní kámen Zdislava ze Lhoty (1574) a zajímavý je text čtyřech pražských artikulí na pilíři kruchty. Kostel byl obsazen po jistou dobu knězi pod obojí. Původní zvon byl zrekvírován za války, dnes je ve věži instalován zapůjčený městský zvon, umístěný původně ve zvonici na starém hřbitově.

Památkový katalog je stručný a nic navíc v něm najít nelze.

Series Navigation<< Kostel svatých Petra a Pavla v SutomiZvonice na hřbitově v Třebenicích >>
Tagy