Soutok Labe s Vltavou v Mělníku

Vím, kde se stýká tam u Mělníka tok řeky Labe s Vltavou, stráně vonící révou zrající zpívají polku jásavou…

Jedno z významných míst na našem území, kde splývají vody našich dvou nejproslulejších řek. Víno a soutok, dvě synonyma Mělníka. A také tradiční „omyl“ při sledování z oblíbených vyhlídek. Jedna je přímo u zámku, druhá (Vrázova) u silnice k mostu Josefa Straky. A právě ta dostupnější, navštěvovanější neznalé klame. Nabízí totiž primárně výhled na soutok Labe s umělým Vraňansko-hořínským plavebním kanálem. Vltava přitéká až o kus dál, což z míst u zámku není tak dobře vidět.

Turistické informační centrum Mělník:

V Krkonoších pramenící Labe přitéká do Mělníka od jihovýchodu, z pohledu proti proudu více zleva. Ač je na soutoku s Vltavou méně mohutné než Vltava, řeka dál plyne právě jako Labe a vlévá se nad Hamburkem do Severního moře.

Vltava pramení na Šumavě, je nejdelší českou řekou (430,2 km).

Soutok Labe a Vltavy je vidět při důkladném pohledu vlevo, lepší výhled je z chrámové věže. Přímo naproti vyhlídce vtéká do Labe Vraňansko-hořínský plavební kanál s plavebními komorami z roku 1905, dodnes funkční technickou památkou v secesním slohu, kterou lze navštívit – od rozcestníku u zámku po žluté turistické značce.

Další info o soutoku:

Nejdelší česká řeka Vltava se pod mělnickým zámkem vlévá jako levostranný přítok do Labe. Avšak podle pravidel nepsaných i psaných by tomu mělo být naopak, tzn. Labe by se mělo vlévat do Vltavy. Vltava je zde totiž se 430,2 km výrazně delší, na vodu při průměrném průtoku 149,9 m3 za vteřinu vydatnější a její povodí zabírající přes polovinu Čech rozlehlejší. Důvodem této „záměny“ je skutečnost, že povodí Labe obývali již ve starověku Keltové a považovali řeku za hlavní tok. Labe od pramene měří jen 235 km. Vltava pramení ve výšce 1172 m nad Kvildou na Šumavě. Zprvu teče pod jménem Černý potok a potom jako Teplá Vltava. Splynutím s Vltavou Studenou vzniká Vltava. Labe pramení v Krkonoších na Labské louka, v nadmořské výšce 1384 m, a název si nese od soutoku Labského potoka a Bílého Labe. K Severnímu moři u Cuxhavenu měří Labe od pramene 1171 km. Význačný je soutok také jako výchozí bod pro měření délky obou řek. Lodníci mluví o místě jako o nulovém bodu pro kilometráž.

Soutok Labe s Vltavou tvoří díky své poloze bohaté přírodní naleziště. Lokalita je součástí chráněného území Úpor. Nachází se zde poslední bohaté naleziště sněženky podsněžníku ve středních Čechách a rozsáhlý komplex vrbotopolových a dubotopolových lužních lesů s mohutnými exempláři topolu černého, dubu letního a jilmu vazu. V oblasti je řada mrtvých ramen a tůní. Lesnické cesty vedou přes brody, celé území je podmáčené, bahnité a špatně průchodné. Návštěvu lze doporučit jen skutečným zájemcům, nejlépe brzy na jaře, avšak pozor na myslivce, kteří nelibě nesou vyrušování zvěře. Mohli byste se dostat do rozporu s řádem místní lobkovické honitby.

Klín soutoku patří na Mělníku mezi nejprodávanější pohlednice. Nejkrásnější pohled na soutok se nabízí z některých vyhlídek, např. z Vrázovy vyhlídky, a restaurací na mělnickém návrší. Soutok je někdy zaměňován s místem, kde se do Labe vlévá umělý vltavský kanál. Samotný soutok je o kousek výše proti proudu Labe.