Vraňansko-hořínský plavební kanál u Mělníka

Jak již bylo řečeno, řada návštěvníků při hledání významného místa hledí prvotně z teras pod mělnickým zámkem nikoli na soutok dvou veletoků, ale na ústí umělého Vraňansko-hořínského plavebního kanálu.

Na wiki:

Laterální plavební kanál Mělník – Vraňany je průplav mezi Vraňany a Mělníkem v okrese Mělník ve Středočeském kraji v České republice. Jeho účelem je umožnit velkým říčním lodím plout po klidné hladině a vyhnout se nebezpečnému proudu v posledních peřejích na Vltavě před soutokem s Labem. Kanál je 10,1 km dlouhý.

Kanál se stavěl v letech 1902-1905 a kromě samotného prokopání a vyzdění kanálu byl současně postaven Vraňanský jez s vorovou propustí, u které kanál začíná. Přes kanál bylo počátkem 20. století vybudováno osm mostů a dvoukomorové zdymadlo u Hořína, které překonává více než osmimetrový rozdíl hladin. Zdymadlo je technická památka.

Zdymadlo Hořín kanál rozděluje na horní a dolní část. Horní část kanálu má šířku 18 až 36 m, délku přes 6 km a hloubku 2,4 až 3 m. Po jeho délce jsou rozmístěna čtyři obratiště. Na začátku kanálu jsou 20 m široká vrata pro jeho uzavření v případě velké vody. Provoz v kanálu je jednosměrný a je řízen světelnou signalizací s výhybnou v Lužci nad Vltavou. Dolní plavební kanál v úseku Hořín – Mělník má šířku 18 až 40 m a minimální hloubku 2,5 m.

Tento laterální plavební kanál spolu s plavebními komorami umožnil splavnit Vltavu u jejího ústí do Labe. Horní část je příležitostně využívána pro závody ve veslování na dlouhé trati. Kanál je využíván při vodní turistice k návratu z Mělníka do Vraňan.

Na Vraňanském jezu byla v letech 2004 – 2006 vybudována malá vodní elektrárna s vodorovně umístěnou Kaplanovou turbínou a špičkovým instalovaným výkonem 2,75 MW. Část technologie pro přenos VN (TR suchý 3500kVA, 23/6kV) byla dodána společností Power-Energo,s.r.o.

V letech 2019 až 2021 proběhla rekonstrukce všech přemostění plavebního kanálu tak, aby mohly projíždět lodě s nástavbami až 7 m nad hladinou, což umožní kromě přepravy větších nákladů především také přístup velkých turistických lodí až do Prahy bez demontáže vrchních částí. Bylo přestavěno 7 pevných mostů a čtyři byly zrekonstruovány jako zdvižné. Silniční zdvíhací mosty jsou ve Vrbně a v Lužci, unikátním řešením jsou zdvižný kamenný mostní oblouk v Hoříně a první železniční zdvihací most v ČR u obce Lužec nad Vltavou. Všechny jsou ovládány dálkově ze zdymadla Hořín.

Na webu Povodí Vltavy:

Jako poslední na Vltavě před soutokem s Labem bylo v letech 1902 – 1905 postaveno vodní dílo Vraňany – Hořín.

Celé vodní dílo tvoří souhrn jednotlivých staveb, které jsou součástí technicky složitého systému překonávající nejobtížnější úsek Vltavy pod Prahou. Vodní dílo se skládá z jezu, plavebního kanálu, povodňové uzavírky, plavebních komor a od roku 2006 i malé vodní elektrárny. Jez s elektrárnou je z pravého břehu dostupný z obce Dědibaby a z levého břehu z obce Vraňany, povodňová uzavírka je umístěna ve Vraňanech, a plavební komory jsou umístěny v Hoříně.

Na levém břehu nad jezem se odděluje uměle vybudovaný plavební kanál, který se vyhýbá všem úskalím říčního toku, je dlouhý přes 11 km a necelý kilometr před ústím do Labe jsou postaveny dvě plavební komory umístěné vedle sebe. Plavební komory mají rozměry 137,5 x 20 m a 73 x 11 m při šířce ohlaví 11,0 m. Plavební komory překonávají průměrný spád 8,5 m. Součástí plavebního kanálu je povodňová uzavírka, která je umístěna cca 0,8 km pod osou jezu, a která se uzavírá při zvýšených průtocích nad 450 m3/s a ochraňuje níže položené objekty a přilehlá území před velkými vodami a zabraňuje povodňovým škodám na vlastním plavebním kanále a plavebních komorách. Původní průjezdná šířka uzavírky byla 12,0 m, nově vybudovaná uzavírka (vystavěná v letech 2005 – 2006) má průjezdnou šířku 20 m a její výška je dimenzována na hladinu stoleté vody (Q100).

Jez byl původně hradlový a skládal se ze dvou polí. Základem jezu byly slupice, o něž se opírala dřevěná hradla. Výška hladiny nad jezem a průtok přes jez se reguloval vyjímáním či doplňováním hradel. Při velkých vodách a pravidelně v zimním období byla všechna hradla odstraněna a slupice položeny do dna. Součástí vlastního jezu byla i malá plavební komora s užitnými rozměry 60 x 8 x 2,5 m a vorová propust délky cca 230 m a šířky 12 m se 14 stupni ukončená Bazikovými zdrhly. Vzhledem k namáhavé, časově náročné, mnohdy i nebezpečné manipulaci a technické zastaralosti bylo přikročeno k rekonstrukci celého jezu, která byla ukončena v roce 1986. Rekonstrukce zahrnovala přestavbu jezových polí včetně podjezí a jezových pilířů, výstavbu nového velína a montáž nového technologického zařízení. Nový jez je o třech polích s hradící konstrukcí tvořenou pohyblivými ocelovými klapkami. Ocelové klapky jsou duté, mají hradící výšku 3,3 m a jsou zespoda podpírány dvojicí hydromotorů. Rekonstrukcí jezu byl ukončen provoz plavební komory a vorové propusti u pravého břehu a demontováno jejich hradící zařízení.

Stavba malé vodní elektrárny Vraňany byla zahájena v září 2004 a dokončena v červnu 2006. Vlastní budova je umístěna pod bývalou plavební komorou těsně vedle stávajícího pravobřežního pilíře jezu. Původní plavební komora je využita jako přívodní kanál na malou vodní elektrárnu a vorová propust je zasypána a slouží jako manipulační plocha. Budova elektrárny je vybudována jako vodotěsná železobetonová polorámová konstrukce chráněná proti zatopení při Q100. V elektrárně je osazena jedna horizontální přímoproudá Kaplanova turbina v provedení Pit s průměrem oběžného kola D = 3 350 mm. Hltnost turbiny je 80 m3/s, provozní spád H = 1,4 – 4,2 m a instalovaný výkon Pi = 2 750 kW. Součástí stavby MVE bylo i vybudování nového štěrbinového rybího přechodu pro lososovité ryby. Celková délka rybího přechodu je cca 80 m s podélným sklonem 10 %, rybí přechod má dvě odpočívající nádržky délky 9 m s vodorovným dnem. Vnitřní šířka žlabu je 1,8 m a hloubka vody je 1,1 – 1,4 m. Rozdíl výškové úrovně jednotlivých přepážek a současně rozdíl hladin na štěrbinách činí 30 cm.

Plavební (laterární) kanál Vraňany-Hořín je rozdělen na horní a dolní plavební kanál a vlastní plavební komory v Hoříně.

Horní plavební kanál (Vraňany-Hořín) má čtyři obratiště a je překlenut 7 mosty. Pod prvním silničním mostem na začátku kanálu jsou vzpěrná vrata uzavírky proti velké vodě a ledům. Provoz je, vzhledem k šířce plavebního kanálu jednosměrný, řízený světelnou signalizací s výhybnou na 3,5 km plavebního kanálu v Lužci nad Vltavou.

Dolní plavební kanál je úsek Hořín-Labe.

Horní plavební kanál :
Šířka : 18,4 – 36,8 m
Hloubka : 2,4 – 3,0 m

Dolní plavební kanál :
Šířka : 18,4 – 39,7 m
Minimální hloubka : 2,5 m
Délka : 860 m

Celý kanál je kulturní památkou:

Vraňansko-hořínský plavební kanál, postavený v letech 1903 -1905 a projektovaný Ing. F. Sanderem, patřil v tehdejší době k největším technickým dílům svého druhu v Rakousku. Jeho významnou součástí je objekt zdymadel se dvěma plavebními komorami.

Plavební kanál začíná na 11,4 km Vltavy vedle Vraňanského zdymadla, odkud se do něj vplouvá podél levého břehu řeky. Dále vede podél obcí Vraňany, Lužec nad Vltavou, Chramostek, Zelčín, Vrbno, v Hoříně je přerušen historickým zdymadlem kanálu a nakonec se vlévá do 873 km Labe, krátce za soutokem s Vltavou. Kanál o délce přes 10 km překonává v jeho průběhu osm mostů.

Předmětem ochrany je plavební kanál, zdymadlo a pozemky vymezeného areálu v KÚ Vraňany, KÚ Lužec nad Vltavou, KÚ Chramostek, KÚ Zelčín, KÚ Vrbno u Mělníka a KÚ Hořín.

Vraňansko-hořínský plavební kanál patřil v době svého vzniku k největším technickým dílům svého druhu v celé habsburské monarchii. Objekt zdymadel je významný nejen svým mimořádným technickým řešením, ale i vysokou architektonickou hodnotou. Stylově se zde odráží rysy individualistické moderny. S výjimkou technologického vybavení se stavba dochovala v autentické podobě, bez výraznějších modernizačních zásahů.

zdymadlo

ústí kanálu s vraty

Vjezdová část Vraňansko – Hořínského plavebního kanálu z roku 1902, novodobě upravená v roce 2020. Technická součást památkově chráněného vodního díla.

objekt správy zdymadla

Dvoupatrový objekt z počátku 20. století umístěný na samotě u kanálu J od Hořína. V roce 2002 navržen k prohlášení za KP. Historizující objekt inspirovaný severskou neorenesancí. Není památkou.

skladiště

Hrázděný objekt z počátku 20. století umístěný při správní budově zdymadla. V roce 2002 navržen k prohlášení za KP. Není památkou.

domek hlídače

Hrázděný objekt z počátku 20. století umístěný na pravém břehu u vjezdových vrat kanálu. Objekt v prostředí památky, není památkou.

trafostanice

Trafostanice byla vybudována kolem roku 1924 Elektrárenským svazem středočeských okresů v Praze pro zásobování elektřinou zdymadel laterálního hořínského kanálu. Objekt v prostředí památky.

Jde o zděnou, patrovou trafostanici opatřenou sedlovou střechou s valbičkami. Stavba je provedena z režného zdiva, nároží zvýrazněna lizénami. Vchod je umístěn v jižní stěně, průchodky vysokého napětí v severní stěně. Trafostanice byla připojena na linku vysokého napětí svazu od Mělníka. Trafostanice je dodnes v provozu.

Trafostanice je součástí elektrotechnické historie zdymadel původně zařízených na stejnosměrný proud, kolem roku 1924 přepojených na střídavý proud. Není památkou.

Úprava ohlaví plavební komory Hořín 2018 ->

Podrobnosti o úpravě ohlaví plavebního kanálu (1.3.2019-30.6.2021) ->