weby pro nejsevernější čechy

Vodní nádrž Josefův Důl

Jizerské hory nejsou jen hory, sjezdovky, rozhledny, zákazy stání a obří placená parkoviště. Je to také čistá příroda a vodní rezevoár pro Liberecko.

Nedaleko Josefova Dolu je na řece Kamenici stejnojmenné přehradní jezero, zdejší největší a také nejmladší, z něhož odebírá pitnou vodu především město Liberec a Jablonec nad Nisou. Dostat se k němu je možno mnoha různými způsoby, vede sem žlutá značka mezi Kristiánovem a Josefovým Dolem, cyklostezka z Hrabětic do Kristiánova, ale i řada dalších silniček. Zvláštností je skutečnost, že i když jde o I. ochranné pásmo, nikde neuvidíte ploty či zábrany, jako je tomu třeba ve Chřibské. Jak v průběhu exkurze prozradil hrázný Petr Ševčík, jsou za to rádi, protože jinak by tu v lese nejspíš svítilo 15 kilometrů zrezlého pletiva.

Když už padlo slovo exkurze – dostal jsem se k přehradě díky ní. Spolek Jiřík z Jiříkova tu totiž domluvil v rámci letního tábora návštěvu s odborným výkladem již zmíněného hrázného, a to včetně prohlídky běžně nepřístupných provozních prostor.

Auto jsem nechal v Hraběticích na parkovišti u kapličky (stokoruna za celý den) a po asfaltce se vydal k přehradě. Krátká procházka lesem a najednou se mezi stromy objevuje lesknoucí se vodní plocha s nepřehlédnutelnou dominantou – na konci mostku stavba, ukrývající strojovnu, malou vodní elektrárnu a odběr vody směrem na Bedřichov (2,5 km dlouhou štolou v hloubce až 130 m), kde je úpravna. Nad hladinou tři patra, dolů snad deset, pokud se pamatuji dobře. Most ke stavbě je ocelový a má délku 150 metrů. Hloubka je tady kolem 38 metrů.

Přehrada je poměrně mladá, naplněna byla v období 1976-82. Rozloha je 138,10 ha, objem 22,114 mil. m³ a průměrná hloubka 10 metrů. Vodou se prohání tisícovky sivenů – jde o rybí druh, který vydrží kyselost zdejší vody, pocházející z rašelinných pramenišť. Časem snad dojde na obměnu za domácí pstruhy, ale zatím by tuhle vodu „nerozdýchali“.

Hráz je sypaná, náš průvodce dětem udával počty aut a jejich délku, kdyby stála za sebou ve frontě, ale paměť už mi tolik neslouží, abych citoval přesně (jde o 793 tis. m³ zeminy). Dlouhá je 360 m a vysoká 44 m. Je tu ještě hráz postranní o poloviční výšce a délce dalších 360 m. V koruně má hráz šíři 7,5 metru. Nadmořská výška je tu 735,00 m n. m., rozdíl oproti cílovému Liberci je tak velký, že po celou dobu transportu vody není třeba čerpadel, naopak musí být tlak snižován, protože jinak by na konci činil kolem 30 atmosfér a trhal potrubí a vystřeloval kohoutky.

To nejatraktivnější přišlo po výkladu na povrchu – vstupujeme do betonové věžičky, připomínající bunkr, a po schodech klesáme pod zem. Nic pro klaustrofobiky, betonovou šachtou sestupujeme pode dnem přehrady k měřicím přístrojům a přepadům, od vodní masy nás nad hlavou dělí metr a půl armovaného betonu. Docela atletický výkon, projít celou trasu a vystoupat na druhé straně přehrady na světlo – hrázný tu trasu absolvuje dvakrát denně.

Betonový kruh na této straně je bezpečnostní přepad, který by nadbytečnou vodu v době záplav odvedl nouzovou boční cestou do spodního koryta. Snad ho nebude ještě dlouho třeba.

Takže díky Spolku Jiřík a nechme hovořit obrázky:

ČT v Jizerkách a na přehradě ->

Tagy