weby pro nejsevernější čechy

Průrva Ploučnice

Zajímavou technickou památkou je Průrva Ploučnice (zvaná též Pekelný jícen, Hromová rána či Čertova díra), umělý vodní tunel o délce cca 200 metrů (podzemní náhon bývalého hamru), kterým protéká řeka Ploučnice. Nachází se v okrese Česká Lípa mezi Stráží pod Ralskem a Novinami pod Ralskem v Ralské pahorkatině.

Tak tomu se říká totální podcenění přípravy. O tomto zajímavém místě jsem už nějakou dobu věděl, a když jsem naplánoval sestup z Ralska do Stráže pod Ralskem, měl jsem tenhle unikát po cestě. Jenže až doma jsem pak zjistil, co všechno jsem z něho vlastně neviděl, takže nezbývá než si svatosvatě slíbit, že sem se musím někdy vrátit a prozkoumat to místo celé, nejen ten malý kousek, který je vidět na první pohled. Proto zatím obrazovou dokumentaci považujte za „pahýl“, jak často praví wikipedie. Náprava stavu provedena o cca 14 dní později, když jsem se stal opět motoristou, viz na konec textu přidaná další fotogalerie.

Ze silnice, u níž je záchytné parkoviště, vede k Průrvě odbočka červené turistické značky. Vyústění slouží jako maličká pláž (já tedy nevím, jestli bych měl odvahu se v tom koupat) a stojí tu také menší občerstvení. Svahem vlevo mezi stromy po zdevastovaném schodišti je možno vystoupat vzhůru na skály a projít se po hřebeni nad říčním tokem (a třeba vidět i ledňáčka). O samotné památce informuje velká informační tabule, takže z ní a z nejrůznějších internetových zdrojů to nejzajímavější (prameny se poměrně prudce rozcházejí v číslech i mírách):

============================

Jižně od Stráže pod Ralskem sleduje tok řeky Ploučnice průběh strážského zlomu, projevujícího se úzkým údolím mezi Ralskem (696 m) a Lipkou (473 m). Na nejužším místě, nedaleko obce Noviny pod Ralskem, je údolí zúženo tzv. Červenou skalou, vystupující z pískovcového podstavce Ralska. Řeka Ploučnice zde protéká mezi těmito vysokými pískovcovými stěnami a ve dvou pískovci vytesaných tunelech.

Říčka, která přitéká od Stráže mezi loukami, pomalu zatáčí, až narazí na pískovcovou skálu, která dokončí obrat toku vlevo o 90 stupňů. Následuje asi 70 metrů dlouhá zalesněná rokle s lehce přitesanými až 4 metry vysokými strmými pískovcovými skalami, ve které se tok obrací obloukem doprava znovu o 90 stupňů. Na konci oblouku je malá asi 17 metrů dlouhá kamenitá pláž na levé straně, odkud se dá ještě vylézt na břeh.

Následuje téměř rovný asi 50 metrů dlouhý úsek, kde se pískovcové stěny postupně zvedají až do výše 15 metrů. Asi 20 metrů před prvním tunelem jsou ve stěnách na obou stranách patrné otvory sloužící k zapuštění dřevěných jezů a uzávěr. Před začátkem prvního tunelu je vlevo asi 13 metrů dlouhá písčitá pláž pod pískovcovým převisem s malou jeskyňkou na konci, na pravé straně břehu taktéž, ale v menším.

Navazuje první tunel doprava pod úhlem asi 120 stupňů, který je dlouhý skoro 14 metrů, následuje asi 6 (nebo 10) metrů dlouhá otevřená rokle a poté pokračuje druhý tunel dlouhý skoro 43 (nebo 41) metrů, ze kterého padá voda z asi půlmetrového (nebo metrového) vodopádu do malého jezírka pod skalní stěnou. Kdysi, před regulací toku, vytékala voda z tunelu rovně bez vodopádu.

Asi 2 metry před koncem druhého tunelu před jezírkem jsou znovu patrné otvory pro zadržení vody jezem. Šířka tunelů je 3 až 3,3 metry a výška 4,8 až 6 metrů. Oba tunely a otevřené rokle jsou zhotoveny v pískovci ručně, nejspíš krumpáčem, jehož stopy jsou na stěnách a stropu tunelů patrné dodnes. Je též zřejmé, že zastavení vody bylo dosaženo jezy, které byly zapuštěny do skalních stěn (zdroje se v jejich počtu ovšem rozcházejí – uváděno je jich 5 až 7).

Celé toto zařízení bylo vytvořeno před staletími a sloužilo provozu železného hamru na zpracování železné rudy – limonitu (hnědele) z blízkého okolí, který se kdysi nacházel u východu ze skalní rokle. Tehdy tvořila skalní stěna s přilehlou hrází rybníka přehradu. V okolí průrvy pod skalami je ještě dnes možno nalézt železnou strusku.

V 19. století prý vozil místní mlynář za světla loučí návštěvníky, které tento technický „zázrak“ uchvacoval, tehdy nebyl ještě spád vody tunelem tak prudký jako dnes po regulaci toku před a za Průrvou. Nyní je místo známé především mezi vodáky, pro které je zpestřením během splouvání Ploučnice, ale také mezi geocachery nebo nově mezi cyklisty, které sem zavedla nová Zelená cyklomagistrála Ploučnice.

Průrva Ploučnice byla 17. prosince 1997 prohlášena Ministerstvem kultury ČR za kulturní památku.

Průrvu můžete projít po proudu z kamenné pláže k jezírku nejlépe podél mechem zarostlých stěn, kterých se můžete přidržovat. Při průchodu Průrvou se vždy dá najít místo, kde je hloubka nejvíce po kolena, nejhlouběji je před prvním tunelem a mezi tunely. Pokud dojdete na konec Průrvy k jezírku, musíte se rozhodnout, zda skočit do jezírka a nebo se vrátit zpět. Samozřejmě že se dá Průrva projít i opačně, ale k tunelu je třeba doplavat a vylézt do něj. V jezírku pod Průrvou je také možné si zaplavat nebo si skočit do vody z Průrvy.

12. 8. 2015

DSC_7438.JPG

DSC_7439.JPG

DSC_7452.JPG

DSC_7454.JPG

28. 8. 2015

 

 

Tagy