Poutní areál Římov

V centru obce Římov se nachází poutní areál, skládající se z několika částí. Počítá se k němu i zdejší křížová cesta.

Na wiki:

Loretánská kaple v Římově na Českobudějovicku se nachází v poutním areálu uprostřed obce, obklopena ambity a kostelem svatého Ducha. Poutní areál je chráněn jako nemovitá kulturní památka a v roce 2018 byl areál prohlášen národní kulturní památkou České republiky.

Loretánské poutní místo, jehož centrem je Loretánská kaple (Santa Casa), založil koadjuktor jezuitské koleje v Českém Krumlově P. Jan Gurre roku 1650. Krumlovští jezuité získali roku 1626 pro stavbu a vedení chlapeckého semináře statek bývalé tvrze na hřebeni nad řekou Malší.

Památkový katalog:

Uzavřený areál barokního poutního místa ve středu obce. Centrum areálu tvoří Loretánská kaple obklopená ambity pokrytými barokními a rokokovými nástěnnými malbami a souborem lunetových obrazů zpodobňujících důležitá poutní místa u nás.

Poutní areál vybudovali českokrumlovští jezuité, kteří Římov získali od Jana Oldřicha z Eggenberka roku 1626. Za zakladatele je považován Jan Gurre. V roce 1648 byla zahájena stavba kaple Jména Panny Marie (v pramenech připomínané jako kaple Panny Marie Loretánské) a dokončena byla v roce 1650. Patrně již v roce 1655 byla dokončena větší část ambitů. Zcela byly dokončeny v roce 1658, kdy byly společně s Loretánskou kaplí vysvěceny. Výzdoba ambitů byla vyhotovena z větší části v letech 1686 – 1698, jak prozrazují data a jména dárců. V 70. letech 17. století se přistavuje na východní straně ambitů kostel sv. Ducha, vysvěcený v roce 1697, roku 1797 přistavěna sakristie.

Do východního křídla ambitu je vestavěn raně barokní kostel sv. Ducha z roku z roku 1697 v podobě kruhové centrály s půlkruhovou apsidou. K severnímu rameni ambitu je přistavěna vysoká hranolová zvonice z roku 1891. Prostranství před ambity je parkově upraveno a obehnáno vysokou ohradní zdí. Z návsi je v ohradní zdi prolomena barokní vstupní brána přístupná krátkým schodištěm. V prostoru parku je umístěna kamenná socha Panny Marie postavená na paměť obětí I. světové války a kříž se sochou Ukřižovaného doplněný deskovou malbou Panny Marie.

Významné poutní místo 14 kilometrů jižně od Českých Budějovic. Jádrem areálu je kostel sv. Ducha s loretánskou kaplí v centru vystavěnou v roce 1650. Kapli obklopují čtvercové ambity z let 1652 – 1658, otevřené arkádami. Klenby pokrývají fresky z let 1686-1698 s náměty ze života Panny Marie a Ježíše Krista, vyobrazení milostných obrazů a soch z různých poutních míst v Čechách i pohled na římovský komplex z doby před dostavbou a nápisy se jmény donátorů a daty. Výzdobu ambitů doplňují oltáře z let 1658 – 1750. Na východní straně ambitů se nachází kostel sv. Ducha, dokončený roku 1697. Jeho kazatelna a oltářní obrazy pocházejí z poloviny 18. století, novobarokní hlavní oltář z roku 1872. Celý areál představuje zcela ojedinělou ukázku barokní architektury vázané na poutní tradici a s mimořádným citem zakomponované do krajiny. Svým uspořádáním představuje Římov bezesporu evropský unikát. Areál odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 a 42 zákona č. 20/87. Sb. o státní památkové péči. Památková ochrana se vztahuje na část areálu dle rozpisu reidentifikace.

kostel sv. Ducha
Loretánská kaple
zvonice
socha Panny Marie

ambit

Kolem Loretánské kaple byl v letech 1652 – 1658 přistavěn ambit s freskovou výzdobou. Ambit je čtvercového půdorysu, s otevřenými arkádami, klenby celého ambitu jsou pokryty zlidovělými ornamentálními a figurálními freskami z let 1686 – 98.

O oficiální povolení k výstavbě žádal Jan Gurre společně s rektorem českokrumlovské jezuitské koleje Felixem Maxmiliánem Číšou, udělil je dne 20. 7. 1648 arcibiskup Arnošt Albrecht kardinál Harrach. Finanční prostředky na stavbu poskytli mimo lékárníka Gurreho také jezuitská kolej, krumlovské kláštery klarisek a minoritů, měšťané z okolních měst a venkované. Výstavba poutního areálu započala roku 1648 položením základního kamene loretánské kaple. Ta byla o dva roky později dostavěna, v průběhu stavby se již započalo s budováním okolního ambitu. Celé dílo bylo slavnostně vysvěceno 12. srpna 1658 za hojné účasti jak prostého lidu, tak duchovenstva.

Čtyřkřídlý ambit je otevřený do nádvoří arkádami na čtyřbokých pilířích obložených pilastry s římsovými hlavicemi nesoucími vysoké kladí, členěné kanelovanými lizenami, kladí ukončuje zubořezová a profilovaná podstřešní římsa. Ambit kryje sedlová střecha opatřená taškami. Chodby jsou klenuté křížovými klenbami s freskami.

ohradní zeď s branou a brankou

Ohradní zeď s plochými segmentovými nikami vymezuje areál ze severní, západní a jižní strany. Korunu zdi kryje pultová stříška s prejzy. Na severu je barokní brána s volutovým štítem členěná pilastry a polokruhovým vjezdem.

Areál uzavírá na severní, západní a jižní straně vysoká hladce vyzděná ohradní zeď s pultovou stříškou krytou prejzy. Na vnitřní straně ohradní zdi je v části severního a západního úseku prolomena řada plochých segmentově ukončených nik, ve kterých bývaly ještě před zřízením křížové cesty malby s náměty Kristových pašijí zakončené Božím hrobem (býval na místě dnešního obecního úřadu). Barokní brána umístěná směrem do náměstí. Úzká hmota brány na obdélném půdorysu je otevřena vysokým půlkruhově zaklenutým vstupem lemovaným štukovým ostěním s římsou v úrovni paty zaklenutí. Stěnu brány člení pilastry s římsovou hlavicí nesoucí kladí, nad obloukem vstupu vyklenutým. Bránu ukončuje vysoká profilovaná korunní římsa krytá prejzy. Zpoza osy římsy vyrůstá štít s volutovými křídly a trojúhelným nástavcem osazeným koulemi a piniovou šiškou. U volutových křídel jehlance na koulích. V ploše štítu drobná nika se štukovým ostěním a soškou Madony. Vnitřní stěna brány hladká, za štítem drobná pultová stříška krytá prejzy. Brána je přístupná jednoramenným schodištěm s kamennými stupni, vyzděné plné zábradlí. Branka na západní straně není architektonizována, jedná se pouze o průraz v obvodové zdi, přístup jednoramenným schodištěm s kamennými stupni, vyzděné plné zábradlí.

dělící zeď

Vnitřní dělící krátký úsek zdi u západního ambitu. zeď je zděná, omítaná a její koruna je kryta cihlami.

Krátký úsek dělicí omítané zděné stěny s korunou krytou cihlami.

Původní evidenční list památky:

Ambity s půlkruh. arkádami (9 z každé strany) křiž. bez žeber sklenutými s bohatými barok. nástrop. a nástěn. malbami, v lunetách olejomalbami na plátně a bohatě řezanými v rozích umístěnými oltáři, zpovědnicemi, volnými plastikami a 4 nikami (lurdskou, sv. Máří Magdaleny, sv. Frant. Xaver. a sv. Jeronýma).

Před ambity uzavřeným celkem prostran. ohranič. zdí v níž na severu půlkruh. zaklenutá brána s pilastry a lombard. štítem s 2 koulemi a piniovou šiškou uprostřed flankovaným 2 pyramidami. Ve štítu nika.

Farní web:

Římovské poutní místo ztělesňuje svou architekturou koncept „Bible chudých“, svatého divadla, které pomocí obrazů oživuje příběhy z dějin spásy. Návštěvou těchto míst se může věřící v duchu přenést do Jeruzaléma. Ojedinělým způsobem oslavují a znázorňují tajemství Boží. Kdybychom se ptali, kterému světci nebo jakému tajemství je poutní komplex v Římově dedikován, nejvhodnější by bylo odpovědět, že se zde prolínají celé dějiny spásy.

Kolem loretánské kaple se nacházejí ambity (křížová chodba) s jedinečnou raně barokní výmalbou. Obrazové cykly představují život Panny Marie a Svaté rodiny, mariánské poutní místa v Českých zemích, mariánské meditativní symboly vymalované na klenbách a loretánské litanie. V ambitech se nacházejí oltáře sv. Kříže, Panny Marie Bolestné, sv. Václava a sv. Linharta a barokní umělé jeskyně s výjevy sv. Máří Magdalény, sv. Ignáce z Loyoly, sv. Františka Xaverského a sv. Rozárie a novější jeskyně se sochou Panny Marie Lurdské.

Obecní web:

Vlastní poutní komplex se nachází nad římovskou návsí a stojí před ním několik staletých lip. Vysoká zvonice, na níž jsou dnes zavěšeny zvony z roku 1948, byla postavena v roce 1891. Průchod v jejím přízemí vede do čtverhranného nádvoří, které je ze všech stran obklopeno ambity s bohatou malovanou výzdobou – 34 obrazů zavěšených v klenebních výsečích zachycuje výjevy ze života Panny Marie, na protější straně (nad oblouky ústícími do nádvoří je na stěnách vymalováno 32 mariánských poutních míst v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. V rozích ambitu se nachází čtyři oltáře, u nichž se v době poutí sloužily mše. Jedná se o oltář sv. Václava z počátku 18. století, sv. Linharta z roku 1657 a oltáře sv. Kříže a Panny Marie Bolestné z poloviny 18. století. Uprostřed nádvoří stojí loretánská kaple založená roku 1648 s jednoduchým zařízením, věrně napodobujícím původní svatyni stojící v italském Loretu.

Ohniskem posvátné úcty je zde barokní soška Panny Marie Římovské z roku 1679. Z východního křídla ambitu lze vstoupit do barokního kostela postaveného mezi lety 1672-1697 na centrálním kruhovém půdorysu. Nejdůležitější součásti jeho vybavení tvoří hlavní oltář z let 1878-1879, původní kamenná křtitelnice z roku 1672 a kazatelna z poloviny 18. století.

Po prohlídce poutního komplexu ve středu obce lze obejít ještě přibližně šestikilometrovou značenou trasu blízkým okolím Římova a prohlédnout si všech 25 zastavení zdejší unikátní křížové cesty.

Další info např. v knize Michala Bařinky Poutní místa Česka – 2. díl na stranách 161 až 166.

Je to zvláštní, nakolik jsme zmlsaní tím, co máme pod nosem. Jsem zvyklý na fakt, že rumburská Loreta se dočkala mnoha brožur i knih, a tudíž (hloupě) očekávám, že na dalších místech by to mohlo být stejné. Není. Jsem pokaždé zklamán, jak mocně místní nedokáží využít potenciál. Pokud Google úplně nelže, poslední knižní průvodce vyšel někdy v roce 1998 a i když areál prošel rekonstrukcí v roce 2023, nejspíš ani opakované vydání, ani nový titul. Je krásné, že areál je volně přístupný a pečlivě opatrovaný, ale s radostí bych si odtud odnesl víc než jen osobní vjem a obrázky ve foťáku.