Kostel svatého Ducha v poutním areálu Římov

Součástí poutního areálu Římov je ve východní části později přistavěný kostel svatého Ducha.

Na wiki:

Ambity kolem Lorety uzavřel na východní straně roku 1697 kostelík svatého Ducha. Jedná se o ploše zastropenou barokní rotundu s apsidou. Do arkádového nádvoří je otočena patrovou nástavbou kruchty, ukončenou rozložitým trojúhelníkovým frontonem.

Památkový katalog:

Kostel sv. Ducha dokončený a vysvěcený roku 1697 je kruhovou centrálou s půlkruhovou apsidou na východní straně. Interiér plochostropý s nástropními malbami od malíře J. Jelínka z roku 1944 (Kristus s Pannou Marií, scéna Založení Římova jezuity).

Barokní architektura dokončená roku 1697. Kruhová centrála s půlkruhovou apsidou na východě. Vstup na západě pravoúhlým portálem s kamenným ostěním. Stěny člení mohutné pilastry zakončené římsovou hlavicí, nesoucí vysoké kladí, členěné kanelovanými pilastry. Stěny prosvětlují půlkruhově zaklenutá okna v hluboké rozevírající se špaletě členěné hlavním klenákem a římsou v úrovni paty zaklenutí. Nad okny je římsa kladí vyklenuta. Na severovýchodní straně centrály je prolomen druhý obdélný portál s kamenným ostěním a trojúhelným frontonem. Nad portálem je prolomeno kruhové okno v hluboké špaletě. K portálu vede krátké rovné schodiště s vyzděným zábradlím. V severozápadním nároží je vyzděno kruhové schodiště na kruchtu. Kostel ukončuje vysoká stanová střecha krytá eternitovými šablonami. Střecha vrcholí otevřenou osmistrannou lucernou a jehlancovou stříškou. K jižní stěně kostela je přistavěna obdélná sakristie z roku 1797, spojená s ambity krytou chodbou. Sedlová střecha, jednoduchý trojúhelný štít. Nad západním vstupem do kostela je nad ambity vyzděn atikový štít, spodní část obdélná vymezená nárožními pilastry, v ose malé půlkruhové okno, trojúhelné završení.

Původní evidenční list památky:

Na východ. straně ambitů kostel sv. Ducha. Kostel se zděnou západní kruchtou na 3 pilířích, 2x příčně bez žeber a jednou valeně podklenutou. S kruhovou lodí s půlkruh. presbyt., zde členěny pilastry a římsami, je osvětlován 1 kruh. oknem lodi a 4 většími půlkruh. zaklen. (2 v presbyt.). Na jihu sakristie. Fasáda členěna pilastry.

Farní web (klade vznik kostela do zcela jiného roku):

Kostel Ducha Svatého z roku 1710 – Třetí součástí konceptu římovského poutního místa je kostel zasvěcený Duchu svatému. Na jeho hlavním oltáři je vyobrazena událost Letnic: Duch svatý sestupuje na apoštoly, shromážděné spolu s Pannou Marií. Tuto událost lze považovat za základní pro vznik Církve, která realizuje Kristovo výkupné dílo až do dnešních dob.

Obecní web (poněkud obšírně):

Vlastní poutní komplex se nachází nad římovskou návsí a stojí před ním několik staletých lip. Vysoká zvonice, na níž jsou dnes zavěšeny zvony z roku 1948, byla postavena v roce 1891. Průchod v jejím přízemí vede do čtverhranného nádvoří, které je ze všech stran obklopeno ambity s bohatou malovanou výzdobou – 34 obrazů zavěšených v klenebních výsečích zachycuje výjevy ze života Panny Marie, na protější straně (nad oblouky ústícími do nádvoří je na stěnách vymalováno 32 mariánských poutních míst v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. V rozích ambitu se nachází čtyři oltáře, u nichž se v době poutí sloužily mše. Jedná se o oltář sv. Václava z počátku 18. století, sv. Linharta z roku 1657 a oltáře sv. Kříže a Panny Marie Bolestné z poloviny 18. století. Uprostřed nádvoří stojí loretánská kaple založená roku 1648 s jednoduchým zařízením, věrně napodobujícím původní svatyni stojící v italském Loretu.

Ohniskem posvátné úcty je zde barokní soška Panny Marie Římovské z roku 1679. Z východního křídla ambitu lze vstoupit do barokního kostela postaveného mezi lety 1672-1697 na centrálním kruhovém půdorysu. Nejdůležitější součásti jeho vybavení tvoří hlavní oltář z let 1878-1879, původní kamenná křtitelnice z roku 1672 a kazatelna z poloviny 18. století.

Po prohlídce poutního komplexu ve středu obce lze obejít ještě přibližně šestikilometrovou značenou trasu blízkým okolím Římova a prohlédnout si všech 25 zastavení zdejší unikátní křížové cesty.

O kostele v knize Jana Bukovského Loretánské kaple v Čechách a na Moravě (Praha, nakladatelství Libri, 2000):

Velkou osu poutního místa uzavřel roku 1697 kostelík sv. Ducha – ploše zastropená barokní rotunda s apsidou. Obrací se do arkádového nádvoří patrovou nástavbou kruchty, ukončenou rozložitým trojúhelníkovým frontonem.

V knize Michala Bařinky Poutní místa Česka – 2. díl na stranách 161 až 166 je řeč i o kostele:

Vybavení interiéru svatyně pochází především z druhé poloviny 19. století. Do tohoto období spadá mimo jiné hlavní oltář z roku 1878, který zdobí starší obraz Seslání Ducha svatého z roku 1840 od prachatického malíře Felixe Fabera. Dvě sochy, jež krášlí oltářní retabulum, ztvárňují sv. Jana (nalevo) a sv. Pavla (napravo). Z dalšího vybavení zmiňme alespoň kamennou křtitelnici z roku 1672 či zdobenou barokní kazatelnu, datovanou do poloviny 18. století.

Zvýšené pozornosti návštěvníků se dožadují nástropní malby. Vyobrazení nad hlavním oltářem zachycuje Krista s křížem a jeho matku Pannu Marii, jak je podle tradice spatřil ve snu Jan Gurre. Druhá, rozsáhlejší malba zachycuje vznik a rané dějiny poutního místa. Reprezentativně oděný šlechtic s listinou v ruce, jenž se nachází na pravé straně výjevu, má představovat Jana Oldřicha z Eggenbergu, který v roce 1626 daroval statek Římov českokrumlovským jezuitům. Klečící muž v hnědém hábitu s rozevřenými stavebními plány v rukách zosobňuje kapucína Alexe a postava stojící nad ním zakladatele poutního místa Jana Gurreho. Druhý černě oděný jezuita, jenž ukládá peníze do truhlice, připomíná Jana Kryštofa Malovce, který roku 1694 založil římovskou fundaci na vydržování dvou kněží znalých českého jazyka. V pozadí scénu dotváří přicházející procesí a také silueta římovské křížové cesty (nalevo) a poutního areálu s kostelem sv. Ducha (napravo). Nad celým popsaným výjevem bdí kultovní socha Černé Matky Boží Loretánské obklopená anděly.

Velmi zajímavé jsou okolnosti vzniku dotčených nástropních maleb. Jedná se totiž o dílo malíře Jiřího Jelínka z roku 1944 a náklady na jeho provedení hradila jak protektorátní vláda, tak tehdejší prezident Emil Hácha, rodák z nedalekých Trhových Svin.