Po kačenkách a ucháčích se konečně dostáváme ke smržům, což jsou z gastronomického hlediska velmi oceňované houby. Navíc jsou u nás prakticky všechny druhy prudce jedlé. Roste jich u nás několik, ale je problematické přesně říci kolik, protože názory odborníků se různí. Někteří rozlišují druhů více, jiní zase zařazují určité druhy jako poddruhy a tak jich počítají méně. Slovy laika – je v tom trochu „bordel“. Smrže jsou navíc tvarově a barevně proměnlivé. V moderní mykologii se dokonce začalo využívat k rozlišení druhů metod molekulárně genetické analýzy. My si ukážeme šest základních smržů, které lze v jarním období v přírodě nalézt. Nejprve tři nejznámější:
Smrž obecný (Morchella esculenta)
Velký a světlejší druh smrže, který dokáže narůst i do 20 cm. Roste od dubna do května ve světlých listnatých lesích a hájích, často také v sadech. Má rád vlhko a tak ho také najdeme podél potoků nebo v lužních lesích, ideálním stromem je pro něj jasan. Je to výtečná jedlá houba v kuchyni všestranně použitelná, dá se i sušit, má pak krásnou vůni. Pokud ho najdeme v přírodě, vyplatí se místo pořádně prohlédnout, neroste jednotlivě, ale ve větších skupinách.
Smrž jedlý (Morchella vulgaris)
O trochu menší a tmavší smrž než předchozí druh. Lze ho odlišit hlavně v mládí, kdy plodnice ještě nejsou tolik vybledlé. Jako všechny druhy smržů je uvnitř dutý. Roste na podobných místech a ve stejnou dobu jako smrž obecný, chuťově je podobně vynikající. Když tolik chválíme chuťové vlastnosti smržů, tak alespoň jeden rychlý a jednoduchý recept: očištěné smrže pokrájíme a orestujeme na másle a cibulce, osolíme a opepříme. Až houby pustí vodu a ta se trochu odpaří, přidáme zakysanou smetanu a podusíme. Čerstvým bílým pečivem pak stačí nabírat tuto lahodnou směs.
Smrž koromilný (Morchella importuna)
Plodnice této houby lze nalézt na mulčovací kůře a to prakticky kdekoli. Důležité je aby mulč byl alespoň rok čerstvý, ideálně byl položen v létě či na podzim minulého roku. O tomto smrži se říká, že není původním druhem a pochází z Ameriky, vyrůstá prý právě na mulčích dovezených z Kanady. Vyplatí se tak sledovat, kde je mulčovací kůra vysypána a další rok na jaře místo prohlédnout. Pokud má člověk štěstí, smrže najde. Další rok, pokud není mulč obnoven již na stejném místě vyroste jen pár plodnic, třetím rokem už nic. Bohužel jde většinou o parkové lokality ve městech, kde lidé venčí psy a tak sbírat tyto smrže k jídlu mezi exkrementy nedoporučuji. Jinak jde samozřejmě o jedlou houbu, která dokáže vyrůst v obrovském množství, vzpomínám třeba na stovky smržů před dvěma lety v pražském karlínském parku nebo na smrže z Václavského náměstí.
Fotky Jan Schneider.
Pokud víte o místě, kde loni vysypali mulč, tak tam za pár týdnů určitě zkuste mrknout. Mně jedno takové místo předloni hodilo cca 4,5 kg smržů 😉 https://t.co/nada18y3At pic.twitter.com/HYdv0opK30
— Jaroslav Macháček (@jaroslav73) March 10, 2019
