weby pro nejsevernější čechy

ZOO Děčín

K těm pramálo výhodám, které lze našemu regionu přisoudit, bychom snad mohli připočítat fakt, že to máme blízko hned do tří zoologických zahrad na našem území. Tou nám na naší straně hranic nejbližší je ZOO Děčín. Bez mučení přiznám, že jsem v ní sice kdysi dávno byl se školním výletem (pro tehdejšího západočecha exotická lokace), ale pamatuji si z ní jen to, že si z ní vůbec nic nepamatuji. Na milost a na vědomí jsem ji vzal někdy v roce 2007, ještě před příchodem digitálu do rodiny. Použité fotky jsou až z období 2008 – 2014. Za tu dobu bohužel dost zvířat ubylo, ale některá naopak zase přibyla. A bez mučení přiznám, že všechny návštěvy jsou letní – bojím se jet autem nahoru na parkoviště i za toho nejlepšího počasí a nechápu, jak ten kopec může někdo vyjet na sebemenší vrstvě sněhu…

Zoologická zahrada (pátá na našem území) byla založena v lesoparku na Pastýřské stěně v roce 1948, veřejnosti se otevřela o rok později. Vyčleněno pro ni bylo původně 8 hektarů, při vzniku zabírala jen 2, dnešní rozloha je udávána 6 ha (což je stejné jako ZOO Hluboká – Ohrada). Původní počet 50 druhů zvířat narostl na více než 150 (početně cca 450 kusů). Dnešním maskotem ZOO je dvojice medvědů grizzly (jediní v ČR). ZOO se specializuje na vzácná a málo známá zvířata, která vyvažuje část expozice věnovaná fauně, se kterou se můžeme běžně potkávat na území NP České Švýcarsko.

Okružní jízda kolem celé ZOO se dá zvládnout za zhruba dvě hodiny, ale místy si je třeba dát pozor, aby člověk některou odbočku nevynechal. Většina cest nikomu problém dělat nebude, s výjimkou úseku v horní části – cestičky kolem rysů, ptačích dravců či divokých prasat nejsou pro kočárky zrovna nejvhodnější, o sešupu od vlků kolem kozorožců nemluvě.

Areál je vybaven i pro dětské návštěvníky – za pokladnou a kioskem s občerstvením je kout pro nejmenší a po značnou část trasy lze najít všelijaká interaktivní zastavení.

Jak jsem již zmínil, řada zvířat už tu k vidění není. Anoa uhynuli, místo kamzíka běláka zaujal takin, jezevčí nora je opuštěna, už tu nenajdete ani babirusy. Výběh pro rosomáky je stále jen plánován, k vidění je tu ale třeba pásovec, tapír nebo mravenečník. A samozřejmě, některá zvířata jeden rok vidíte v plné parádě, zatímco jiný z nich nezahlédnete ani chlup či pírko. Ke stálicím patří kočky rybářské a divoké, vlci, zmíněná divoká prasata, kapybary, vlci hřivnatí, rysi, jaguarundi a margay – a vlastně celá řada dalších, jděte se sami podívat.

V některých místech je stáří ZOO už přece jen vidět, mě osobně nejvíc iritují staré mřížové klece, třeba jen proto, že se přes ně nedá pořádně fotit (a místa v nich zrovna moc není).

A letos se mi konečně podařilo prosadit, že kromě samotné ZOO zavítáme do jejího „pobočného závodu“ na Teplické ulici, do Rajských ostrovů, otevřených v roce 2006. Vstupenka ze ZOO platí i sem, takže návštěvníci mají „dvě v jednom“. K vidění jsou tu čtyři části (patra), zaměřující se na faunu rozdílných částí světa: Réunion – korálový útes, Fidži – mangrovové pobřeží, Sulawesi – asijský tropický deštný prales a Haiti – polopoušť karibských ostrovů. Letošní novinkou je v přízemku mořský koník – vlastně koníček. Takže nezapomeňte zajít i sem, stojí to za to.

Z fotoarchivů jsem se pokusil vybrat reprezentativní vzorek a určit, kdo je kdo (bez záruky, hlavně u ptactva). A zařadil jsem do výběru i ukázky těch zvířat, která už tu neuvidíte.

A alespoň dvě zvukové ukázky:


Tagy