Kaple Smrtelných úzkostí Páně v Českých Budějovicích

V Kněžské ulici v Českých Budějovicích východně od kostela svatého Mikuláše stojí kaple Smrtelných úzkostí Páně.

Wiki:

Kaple Smrtelných úzkostí Páně je kaple čtvercového půdorysu, stojící za katedrálou svatého Mikuláše v Českých Budějovicích. Bývala součástí původního městského hřbitova, jehož kostnice je umístěna pod kaplí.

Na tomto místě původně stávala gotická kaple svatého Jakuba vystavěná před rokem 1377. Tu nahradila kaple Smrtelných úzkostí páně vystavěná v letech 1727–1731. Interiér kaple vymaloval v roce 1729 malíř a freskař Johann Adam Schöpf. Kaple uzavírala křížovou cestu vestavěnou ve zdi hřbitova, který původně kapli s katedrálou lemoval. K jeho zrušení došlo v roce 1784. Roku 1785, v důsledku josefínských reforem, byla zrušena i kaple a přeměněna ve skladiště. V roce 1855 ji nechal biskup Jan Valerián Jirsík obnovit.

9. srpna 2005 byla potvrzena domněnka historiků a potvrzena existence kostnice. K objevu došlo v rámci archeologického výzkumu okolí katedrály a bývalého hřbitova. Výkop jedné ze tří sond provedli archeologové při severní stěně kaple, kde odhalila vyzděnou cihlovou klenbu. V 11 hodin dopoledne za účasti novinářů i veřejnosti pronikli výzkumníci pomocí minikamery otvorem v cihlové zdi do kostnice.

Její prostor je zaklenutý valenou cihlovou klenbou s lunetami. Stěny tvoří smíšené zdivo (kamen a cihly), mladší klenby jsou z cihel. V jižní části byly kosti skládány do hranic, které dosahují ke stropu, severní část je vyplněna neuspořádaně.

V západní části odhalili archeologové původní vstup do kostnice – cihlové schodiště zakryté dvojicí plochých kamenů, původně náhrobků. Jeden z nich je otočený lícem do prostoru kostnice. Přestože je sešlapaný, bylo možné některé části rozlišit: V horní části byl vyznačený klenot, pod ním erb a dále 14 řádků textu s datem úmrtí 22. ledna 1670.

Památkový katalog:

Kaple na mírně obdélném půdorysu stojí východně od závěru katedrálního kostela. Západní průčelí je zdůrazněno párem subtilních věží vystupujících svou hmotou z nároží.

Na místě gotické kaple sv. Jakuba byla v letech 1727 – 1731 postavena nynější barokní kaple Smrtelných úzkostí Páně. Roku 1729 vymaloval kapli vymaloval malíř Jan Adam Schöpf (1702 – 1772). Roku 1785 byla kaple v návaznosti na likvidaci okolního hřbitova zrušena a využívána jako skladiště. Roku 1885 došlo z podnětu biskupa Jana Valeriána Jirsíka k jejímu obnovení.

Převýšená kaple na mírně obdélném půdorysu, hmota ukončena třemi věžemi s jehlancovými střechami krytými prejzy a vrcholícími plechovými lucernami. Samostatně stojící kaple Smrtelných úzkostí Páně se nalézá v centru města východně od presbytáře katedrálního kostela sv. Mikuláše, blízko křižovatky Kanovnické a Kněžské ulice. Kaple na mírně obdélném půdorysu stojí východně od závěru katedrálního kostela. Západní průčelí je zdůrazněno párem subtilních věží vystupujících svou hmotou z nároží, které svírají v přízemí prostý obdélný portál, kudy se vchází do interiéru. Nad vstupem je mezi věžemi vsazeno okno se segmentovým záklenkem, lemované po obvodu štukovým pásem s ušima a kapkami při patách záklenku. V patře má každá z věží na západní straně půlkruhově sklenuté okno lemované šambránou s naznačenými klenáky v patách záklenku. Věže nesou na vrcholu jehlancové, prejzy kryté stříšky, na jejichž vrcholu je nasazena oplechovaná cibulová stříška s lucernou. Kaple je na plášti členěna lisénami a plochou patrovou římsou. Na bocích jsou segmentově sklenuté niky a nad nimi pak obdélná okna lemovaná stejnou pásovou šambránou s ušima jako niky pod nimi. Závěr kaple s okosenými rohy, připomíná polygon a má v patře na osu vsazené obdélné okno lemované šambránou s ušima doplněnýma párem kapek. Kaple nese zvonovou osmibokou střechu, krytou prejzy a na vrcholu je opět nasazena oplechovaná zvonička s lucernou a cibulovou stříškou.

Kaple odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 a 42, zákona č. 20/1987Sb. O státní památkové péči. Památková ochrana se vztahuje na celý objekt. Kaple vznikla ve středověku jako hřbitovní a nynější barokní stavba je významným prvkem, který utváří volný prostor zaniklého hřbitova východně od kněžiště katedrálního kostela. Kaple je významným urbanistickým prvkem, který je hmotově a výrazově podřízen sousedního kostela, s nímž vytváří harmonický kompoziční celek.

Původní evidenční list památky:

Zděná, orientovaná nad půdorysem čtverce vybudovaná centrála se dvěma hranolovými věžicemi při záp. průčelí, krytá stlačenou zvoncovou bání (prejzy) s lucernou (plech); obdobně kryty i obě věže. Průčelí se skoseným východním nárožím člení lisenové rámování a průběžná podokenní a hlavní římsa; mají rámy s ušima. Věže, vytvářející mělké nárožní risality, jsou členěny stejně; mezi nimi vložený vstupní portál má kamenné pravoúhlé ostění. Interiér člení do zaoblených nároží vložené pilastry svazkové s římsovými hlavicemi s vloženými mušlemi, které nesou úseky říms; nad nimi na pendantivech spočívá tambour kopule, pokrytý freskou znázorňující Boha-otce na oblaku v doprovodu andělů s nástroji Kristova utrpení. Na tambouru a pendantivech je namalováno osmero blahoslavenství. Stěny kaple člení mělké niky s mušlemi ve vrcholu, mezi věže je vložena pasem nesena kruchta s rovným poprsníkem, přístupná šnekovým schodištěm v sev. věži.

Regionální web:

Kaple Smrtelných úzkostí Páně stojí v Kněžské ulici přímo za presbytářem katedrály svatého Mikuláše. Vystavěna byla v letech 1727 až 1723 s největší pravděpodobností na místě zaniklé gotické kaple svatého Jakuba. V roce 1785 byla kaple v rámci josefínských reforem zrušena, obnovena byla roku 1855 biskupem Janem Valeriánem Jirsíkem. Čtyřboká kaple s lodí zaklenutou kopulí a dvěma postranními věžičkami je vystavěna v barokním slohu. Loď je zaklenuta kupolí s nástropní malbou J. A. Schöpfa „Bůh Otec s anděly“, oltář neznámého mistra zdobí obraz Krista na hoře Olivetské. Kaple bývala součástí původního městského hřbitova a uzavírala křížovou cestu vestavěnou ve zdi hřbitova, který původně kapli s katedrálou lemoval. Při archeologickém výzkumu byla pod kaplí objevena i dosud zcela neznámá zazděná kostnice, ve které byly uloženy ostatky několika set lidí.

Encyklopedie ČB:

Kaple Smrtelných úzkostí Páně – stavba čtvercového půdorysu s okosenými nárožími samostatně stojící východně od závěru farního kostela svatého Mikuláše v Kněžské ulici, vystavěná 1727—1731 na místě gotické kaple svatého Jakuba, jejíž existenci prokázal archeologický výzkum.

Při něm byla mj. znovuobjevena i zapomenutá kostnice, ve které byly uloženy ostatky několika set jedinců. Do kostnice se vstupovalo od západu po několika schodech, dnes je vstup zakrytý náhrobním kamenem. Z původní kostnice se zachovala pouze část klenutého prostoru ze smíšeného zdiva. Na východ orientovaná vysoká centrální stavba nově zbudované kaple měla ústřední místo v aktivitách barokního zbožného bratrstva Úzkostí Páně i v konceptu zdejšího hřbitova. Vrcholila v ní po několik desetiletí budovaná křížová cesta lemující hřbitovní zeď. Relativní strohost fasád kaple oživují dvě úzké hranolovité věže při západním průčelí, členěné lizénovým rámováním. Centrální část kaple kryje stlačená zvoncovitá báň s lucernou. Obdobně je řešeno zastřešení obou věží, mezi které je vložen vstupní portál s kamenným pravoúhlým ostěním. Podle zjištění archeologického výzkumu je současná stavba jenom torzem většího záměru, což dokládá zaniklý sklepní prostor na její severní straně, který je druhotně uzavřen zazdívkou.

Interiér, osvětlený jednoduchými pravoúhlými okny, člení mělké niky a svazkové pilastry s římsovými hlavicemi, nad ně se zvedá kupole. Na západní straně se do kaple otvírá kruchta s varhanami od Jiřího Dvorského (1677—po 1732) z 1731, přístupná schodištěm v severní věži. Ústředním motivem freskové výzdoby interiéru je Bůh Otec, doprovázený anděly s nástroji Kristova umučení od Jana Adama Schöpfa (1702—1772) podle smlouvy z 29. 5. 1729, a alegorie Osmera blahoslavenství.

V roce 1785 byla kaple zřejmě v návaznosti na likvidaci okolního hřbitova zrušena a využívána jako skladiště. Z podnětu biskupa J. V. Jirsíka došlo 1855 k jejímu obnovení. V současnosti slouží pro bohoslužební potřeby Církve řeckokatolické.

O kostele svatého Mikuláše, kapli, ale především o kostnici v knize Kostnice v českých zemích nakladatelství Academia podrobně na stranách 95 až 98.