Městské hradby v Nymburce

Nepřehlédnutelnou dominantu města Nymburk tvoří opevnění – městské hradby.

Wiki:

Středověké opevnění města Nymburk, tj. v ulicích Hradební, Jízdecká, Na Rejdišti a Na Přístavě, je chráněno jako kulturní památka České republiky.

Spolehlivé písemné prameny o stavebním vývoji hradeb během středověku chybí. Nepochybně začalo být opevnění budováno hned po založení města králem Přemyslem Otakarem II. (kolem roku 1275). Ve stavbě se pokračovalo zejména za vlády krále Václava II. na konci 13. století. a protože ve středním Polabí je nedostatek kvalitního kamene pro stavby a protože Nymburk osidlovali kolonisté z území kolem dolního Rýna, užili pro opevňovací hradby techniku zdění z cihel, kterou dobře znali z původní vlasti. Před „červenou“ cihelnou hradbou byl vyhlouben vodní příkop (dnešní Malé Valy). Součástí opevnění byly stavby přiléhající k Labi – přemyslovský hrad (Kamenný dům) ve střední části a klášter dominikánů na jihu města.

Nejspíše po husitských válkách bylo městské opevnění zesíleno. Byl vyhlouben druhý, vnější a značně širší hradební příkop (Velké Valy) a na parkánu mezi vnitřním a vnějším příkopem byla vybudována parkánová zeď z opuky. Z této asi metr široké „bílé“ zdi se dochovaly jen nepatrné zbytky. Ani zesílené hradby nedokázaly během třicetileté války město ochránit před útočícími Švédy, kteří Nymburk dobyli a jeho obyvatele téměř všechny pozabíjeli. Také během válek o rakouské dědictví byly hradby natolik poškozeny, že je obyvatelstvo samo začalo už jako nepotřebné bořit, případně je užívat jako součást při stavbě nových domů, jak je dodnes vidět v Hradební ulici. Také městské brány nebyly po velkém požáru v roce 1838 již opraveny a během 19. století byly postupně zbořeny kvůli rozšiřování a úpravám silnic. Mostecká a Boleslavská brána byla stržena po velkém požáru města v květnu 1838, Svatojiřská brána byla zbořena roku 1871 a stejný osud potkal i poslední Boleslavskou bránu v roce 1884. Kolem roku 1917 byly zbořeny zbytky Kamenného domu a také přilehlá poslední malá brána (Fortna).

Severní úsek hradeb se šesti věžemi přiléhající k Labi („Na Přístavě“) zrekonstruoval do romantizující podoby architekt Ludvík Lábler v letech 1905–1909. Panorama této části hradeb spolu s věží kostela se stalo symbolem města. Nymburské městské opevnění bylo v roce 1958 vyhlášeno nemovitou památkou. Zcela unikátní jsou v českém prostředí oba hradební vodní příkopy – Malé a Velké Valy, jimiž dodnes proudí říční voda. Jsou napájeny z nymburského jezu, který udržuje hladinu Labe výše než bližší Mrlina. Koryto Velkých valů přehrazuje jez nefunkčního mlýna u Boleslavské ulice. Velké valy se staly domovem velkého množství nutrií. V letech 2000–2006 byly péčí města mnohamilionovým nákladem opraveny všechny úseky hradeb, které město vlastní. Dvě věže přístupné z prostoru Rejdiště a ochoz mezi nimi mají být od začatku dubna 2022 zpřístupněny veřejnosti. Ve věžích se budou nacházet spirálová shodiště. Nejedná se o historickou úpravu neboť v původním stavu se na hradbách nenacházel ochoz.

Líce hlavní hradby s pravidelně rozmístěnými věžemi, směrem do města otevřenými, kterých bylo asi 50, a čtyři vstupní brány byly vystavěny z velmi pevných pálených cihel, jádro zdiva naproti tomu tvořila neméně odolná směs opukové drtě a vápenné malty. Hradební zeď byla téměř 1 600 metrů dlouhá a dosahovala výšky 7–8 m, věže byly ještě o 3 m vyšší.

Do města se dalo vstoupit čtyřmi hlavními průjezdnými věžemi. Na západ vedla brána Svatojiřská, na severozápad Velibská či též zvaná Boleslavská, na severovýchod Bobnická brána a na jižní straně stála Mostecká neboli Labská brána, která byla vybudována v souvislosti se stavbou dřevěného mostu přes řeku v poslední fázi výstavby opevnění města, tedy asi kolem roku 1335. Tuto největší a také nejkrásnější bránu s věžními hodinami svíraly dvě nestejně velké boční věže. Větší z věží Mostecké brány byla v renesanci opatřena zdobnou fasádou. Brány měly hranolový tvar a byly tří či čtyřpodlažní. Průjezd v přízemí vytvářely gotické lomené vstupní oblouky, na vnější straně doplněný spouštěcí mříží a bytelnými vraty. U Svatojiřské brány bylo navíc vybudováno předbraní s cimbuřím zasahující do obranného příkopu a padací most. Pátá malá brána – Fortna, zajišťovala přístup k řece (zřejmě zde byl původní vstup do města přes starý most, který nahradil pravěký brod přes řeku) a stávala při nároží malého královského hradu – tzv. Kamenného domu.

Areál starého děkanství včetně ohradní zdi jako součásti opevnění je nemovitou kulturní památkou zapsanou v Ústředním seznamu kulturních památek ČR. Budova Starého děkanství byla postavena pravděpodobně v roce 1657 v rámci obnovy města po třicetileté válce. Uvnitř objektu se nachází černá kuchyně a patrové gotické sklepy se studnou. Při vjezdu do dvora je zachována zděná brána z období baroka. V areálu jsou umístěny některé cenné náhrobky ze zrušeného hřbitova u kostela sv. Jiří.

Ohradní zeď u starého děkanství a věže Kaplanky je od roku 2012 v havarijním stavu. Její koruna je částečně krytá pálenými taškami-bobrovkami, které na mnoha místech chybí. Stav zdiva je tristní – došlo k jeho částečnému zřícení; další část je značně vykloněna (červenec 2017). Město proto plánovalo opravu, která měla trvat do poloviny října 2017, počítalo se také se zachováním původního zdiva. Otazníkem zůstává způsob financování: starosta Pavel Fojtík v roce 2017 hodlal prověřit norské či švýcarské fondy.

Městský web:

Opevnění města bylo budováno záhy po jeho založení kolem roku 1275, zejména za vlády krále Václava II. v letech 1288 až 1305, tedy ke konci 13. století. Součástí postupně budovaného opevňovacího systému byly dva pásy hradeb (cihelná a opuková), z nich se však v původní hmotě dochoval jen cihlový úsek se šesti věžemi přiléhající k řece Labi, v lokalitě Na Přístavě.

Romantizující rekonstrukci této části hradeb provedl architekt Ludvík Lábler v letech 1905-09 dle vzoru německých opevněných měst. Líce hlavní hradby s pravidelně rozmístěnými věžemi, směrem do města otevřenými, kterých bylo asi 50, a čtyři vstupní brány, byly vystavěny z velmi pevných pálených cihel, jádro zdiva naproti tomu tvořila neméně odolná směs opukové drtě a vápenné malty. Hradební zeď byla přes 1 600 metrů dlouhá a dosahovala výšky 7 – 8 m, nekryté hranolovité věže byly ještě o 3 m vyšší.

Do města se dalo vstoupit čtyřmi hlavními průjezdnými věžemi – Svatojiřskou, Velelibskou, Bobnickou a Labskou či Mosteckou branou. Největší a také nejkrásnější Mosteckou bránu s věžními hodinami svíraly dvě nestejně velké boční věže. Tato brána střežila jižní přístupovou cestu do města směrem od Labe a vybudována byla v souvislosti se stavbou dřevěného mostu přes řeku v poslední fázi výstavby opevnění města, tedy asi kolem roku 1335. Pátá, malá brána Fortna, zajišťovala přístup k řece (zřejmě zde byl původní vstup do města přes starý most, který nahradil pravěký brod přes řeku) a stávala při nároží královského hradu – tzv. Kamenného domu. Bohužel se ani jedna z městských bran do dnešních dob nedochovala. Po velkém požáru města v roce 1838 již některé nebyly opraveny a během 19. a počátkem 20. století (Fortna), pak byly postupně zbořeny kvůli rozšiřování a úpravám silnic.

Všechny zbytky cihlových úseků městských hradeb, které jsou v majetku města, tedy v lokalitě Na Přístavě, v Hradební a Tyršově ulici, byly postupně v letech 2000 – 2006 péčí města obnoveny nákladem 8 977 000,- Kč. V roce 2022 byly v lokalitě Na Rejdišti opraveny střechy (1,7 mil. Kč s finanční podporou Středočeského kraje) na dvou hradebních věžích a obě věže byly zpřístupněny (2,4 mil. Kč).

Zcela unikátní jsou v českém prostředí oba dochované nymburské hradební vodní příkopy – Malé a Velké Valy, jimiž dodnes regulovaně proudí říční voda. Tok Velkých Valů přesně ohraničuje půdorys městské památkové zóny, tedy historického jádra města.

Rok 2021 a plány na zpřístupnění hradeb:

Město vypsalo výběrové řízení na zhotovitele úprav v hradebních věžích. Projektová dokumentace řeší zpřístupnění hradeb Na Rejdišti. Po věži kostela sv. Jiljí se jedná o další městskou historickou památku, jež má být dostupná široké veřejnosti.

Výběrové řízení:

 2.8.2021 – Bylo vypsáno výběrové řízení na zhotovitele, příjem nabídek končí 20. srpna. Ve dvou hradebních věžích bude vybudováno točité schodiště propojené ochozem, návštěvníkům se nabídne nevšední pohled na park a řeku. Z podobné perspektivy se kdysi na Labe dívali i obránci městských hradeb. V rámci stavebních úprav se předpokládá minimální zásah do stávající konstrukce opevnění, práce budou probíhat pod přísným dohledem památkářů.

Zpřístupnění:

17.6.2022 – Pohled ze zcela nové perspektivy se naskytne již tento pátek všem, kdo poprvé vystoupají na historické hradby. Město nechalo během jara vybudovat ve dvou hradebních věžích točitá schodiště propojená ochozem, který návštěvníkům nabídne nevšední pohled na přilehlý park a řeku. Hradby se tak po věži kostela sv. Jiljí stanou další památkou, kterou město otevřelo pro veřejnost v posledním roce. Hradby slavnostně zpřístupníme 17. června v 17 hodin za přítomnosti vedení města a samotné Elišky Přemyslovny s Janem Lucemburským. Nové vyhlídkové místo je přístupné od Rejdiště.

Památkový katalog:

Hradební systém, tvořený zejména hradbou s cihelnými líci a systémem hranolových věží. Vnější hradba (jen fragmenty) probíhala mezi dvěma dochovanými vodními příkopy. Mimořádný příklad středověkého fortifikačního stavitelství.

Město Nymburk leží na mírně vyvýšeném pravém břehu řeky Labe. Opevnění probíhalo na oválném obvodu města, zploštělém na straně řeky. Základní součástí fortifikačního systému byla asi 1,5 m silná hradba s cihelnými líci, zakončená na místo ochozu pouze pultovou, dovnitř skloněnou stříškou. Nedílnou součástí hradby byl systém do města otevřených hranolových věží, vzájemně vzdálených asi 20 m. Na jižní straně bylo opevnění v přímém kontaktu s areálem minoritského kláštera. Součástí hradebního prstence byly čtyři brány, které zanikly v průběhu 19. a 20. století. Před hradbou probíhala úzká berma a dvojice vodních příkopů s mezilehlým pruhem terénu, na němž stála vnější hradba. Do hradby je na jižní straně vetknuta věž renesanční vodárny, zapsaná v seznamu pod samostatným číslem 1897.

Památkový soubor se skládá z těchto částí (srov. jednotlivé evidenční listy):

1) hlavní hradba s věžemi

Hlavní část středověkého městského opevnění – rekonstruovaný úsek na V straně města upravený v letech 1905-19010 podle návrhu arch. Ludvíka Láblera.

Hlavní hradba s líci z cihel a jádrem se směsi malty a opukové drtě se dochovala v několika částech na obvodě města, zejména na JV nad přístavem a v Hradební ulici na SZ. Hradba se dochovala v podobě různě vysokých, asi 20 m dlouhých kurtin (původní zakončení jen ve fragmentech) a několika hranolových, původně dovnitř otevřených věží. Nejlépe dochovaná partie nad přístavem je výsledkem radikální rekonstrukce z počátku 20. století. Ostatní části jsou téměř kompletně zakomponovány do pozdější domovní zástavby v pásmu opevnění.

2) vnější hradba

Středověká hradební zeď je dnes obsažena ve zdivu domků v ulici Na Valech.

Vnější hradba probíhala na temeni pásu území vymezeného dvěma příkopy, blízko eskarpy vnějšího z nich. Šlo o z opuky vystavěnou, asi 1 m silnou zeď, jejíž bližší charakteristika je dnes neznámá. Hradba se dochovala v podobě nesouvislých fragmentů v obvodových zdech několika domů.

3) vnitřní příkop

Vodní příkop lemuje hlavní hradbu na S a Z města.

Vodní příkop se stále tekoucí vodou probíhá před hlavní hradbou na celém obvodu města, s výjimkou jižní, kde jej nahrazuje tok Labe. Příkop má šikmé zatravněné svahy, částečně narušené zástavbou a tarasními zdmi.

4) vnější příkop

Původní evidenční list památky:

Městská fortifikace na již. straně města nad nábřežím a v ul. Hradební a Jízdecké.

Zbytky 205 m dlouhé vnitřní cihlové zdi městské fortifikace z let 1288-1305, na jižní straně města nad nábřežím Ing. dr. h.c. E. Zimmlera restaurované podle návrhu arch. Láblera v letech 1908-1909, zakončené cimbuřím s prejzami krytou pultovou stříškou, s 6 hranolovými dovnitř otevřenými věžemi s lomenou valbovou šindelem krytou střechou. Na záp. straně města v Hradební ul. za domy čp. 26-36 a v Jízdecké ulici pobořené nerekonstruované zbytky hrad. věží.

Součást fortifikace tvoří dvojitý vodní opevňovací systém hradebních příkopů tkz. val§ (Malé Valy, Velké Valy), obtékajících město v elipse od hrdla u děkanské zahrady po ústí Labe na jižní straně.

Stav dobrý, pravidelně udržováno. Zřícené zbytky hradební zdi a věží v Hradební a Jízdecké ulici nutno konzervovat, jinak pravidelně udržovat krytinu na zbytcích jižního hradebního pásu.

Jedna z hradebních věží, tkz. Kaplanka nad budovou starého děkanství – vchod z Kostelního náměstí – je nainstalována jako Památník středověkého Nymburka (pobočka Vlastivědného muzea v Nymburce).