weby pro nejsevernější čechy

Městská hláska a zbytky opevnění Český Dub

This entry is part 1 of 7 in the series Brány, hradby, hlásky, vrátnice

Na křižovatce ulic Komenského a U školy v Českém Dubu se nachází nejvýznamnější zbytky městského opevnění s městskou hláskou.

Mapy.cz podávají stručný popis:

Čtyřboká věžovitá stavba pozdněgotické hradební hlásky z konce 15. století, na kterou původně přiléhal domek strážného, sloužila do 18. st. jako šatlava a „místo útrpného tázání“ (mučírna). Dřevěný domek strážného zanikl na poč. 20. století v souvislosti s budováním tzv. Helenina zámečku (Helenhof), s nímž byla středověká hláska v r. 1905 spojena historizujícím novogotickým průjezdem.

Celé hradební pozůstatky jsou kulturní památkou, evidovanou v Památkovém katalogu:

Městské opevnění Českého Dubu se dodnes dochovalo pouze torzovitě. Hradby byly pravděpodobně vystavěny již ve 13. století jako fortifikační prvek areálu johanitské komendy a pozdějšího zámku. První písemná zmínka o městských hradbách ovšem pochází až z roku 1512.

Vlastní městské hradby jsou vedeny na hraně městské ostrožny, která je výrazně čitelná zejména na západní straně obtékané Ještědkou a na jižní a východní straně ve směru k předměstí Dolánky. Na severozápadní okraj zámeckého komplexu navazuje kamenná zeď běžící po východní hranici pozemků p. č. 710/2, 706/1. Zeď má v uvedeném úseku dvojí výškový odskok, na začátku splývá se západní stěnou domu č. p. 105/IV. Koruna zdiva je krytá betonovými taškami. Zdícím materiálem je sbíraný pískovec, opuka, a je zde zřetelná snaha o řádkování, a četné dozdívky z cihel.

Úsek byl ukončen do r. 2006 menší zídkou přiléhající šikmo na hlavní zeď a vedenou dále po svahu až k Ještědce (zeď ohraničující původní parcelu). Od styku p. č. 706/1, 692 a 691 vede hradba zhruba kolmo na jižní průčelí kostela sv. Ducha. Tato část má rozvolněné zdivo a pilíř z pískovcových kvádrů. Koruna zdiva je cihelná, spáry jsou cementové přetažené na líce kamenů. Průběh hradeb je dále narušen druhotně rozšířenou lodí kostela sv. Ducha, která vystupuje z líce někdejší zdi o cca 8 m. Od severního průčelí kostela hradba tvoří východní hranici pozemků p. č. 693 a 52. Popsaný úsek je tvořen převážně pískovcovým a opukovým zdivem prolitým betonem (řádkování nečitelné, kameny jsou spíše nahodile nalepeny), je značně poškozený jak pohledově, tak staticky četnými trhlinami. Koruna zdiva je betonová nebo z betonových desek.

Na p. p. č. 52 vyčnívá z hradby drobná polygonální bašta. Před baštou je na p. p. č. 693 v horní části hradby trojice menších otvorů a dvojice opěrných pilířů. Na konce této části při p. p. č. 52 je zazděný jednoduchý kamenný pravoúhlý portál a nad ním je cihlová nadezdívka.

Další úsek městských hradeb se nachází jižně od náměstí Bedřicha Smetany, nad Masarykovou ulicí. Dochovaný úsek navazuje z východu na dům č. p. 88. Z venkovní lícové strany je patrný otisk zaniklé hospodářské stavby přiléhají k hradbám. Těleso vlastní hradby je zděné z nepravidelných opukových kvádrů, lokálně dozděných při opravách cihlami. Koruna je z pálených cihel nebo z betonové mazaniny. Východním směrem hradba klesá a ztrácí se v zatravněném terénu (poblíž se nachází mlecí kámen – dle tloušťky asi spodek).

Doba vzniku městských hradeb v Českém Dubu nebyla doposud uspokojivě doložena. Předpokládáme, že starší hradební část mohla být postavena při areálu johanitské komendy již ve 13. století, ohražení města je však patrně mladšího data – z 15. století. Hradební zeď byla opatřena dřevěným podsebitím a vodním příkopem, který napájela umělá vodoteč – strouha, vedená ze Starého Dubu. Nejpozději od 18. století byly na daný úsek hradeb přistavovány domy včetně hospodářských objektů, čímž se vzhled hradeb výrazněji proměnil.

Z právního a kulturně historického hlediska se jedná o charakteristický doklad statutu městských práv. Úseky nedotčené novodobými opravami vykazují značnou míru autenticity a jsou mimořádně hodnotným dokladem fortifikační městské architektury. Původní výraz hradeb byl modifikován po zániku funkce hradeb přístavbami domů nebo hospodářských přístaveb, které jsou součástí památkové ochrany.

Do města se mohlo vstoupit pouze dvěma bránami, které byly opatřeny věžemi. Brány stály na severní a jižní straně města a u každé byl padací most. Severní Hoření brána v dnešní ulici Václava Havla a jižní Dolení brána v ulici 17. listopadu. Obě byly zbořeny v polovině 19. století.

Hradby na západní straně měly dvě polygonální bašty. Z toho všeho se dochovaly nepatrné zbytky. Pouze věž Hláska na konci Komenského ulice při SV části starého města může napovědět, jak opevnění vypadalo.Čtvercová hláska z opuky a pískovce je mladší než nejstarší úseky hradeb, vznikla až po husitských válkách. V 16. století sloužila jako městská šatlava.

Věž prošla mezi roky 1904 až 1905 romantickou úpravou a v roce 1905 byla spojena se secesní budovou zvanou Helenin zámeček, kterou nechala vystavět dcera významného českodubského textilního podnikatele Helena von Schmitt.

Series NavigationČeská brána v Bělé pod Bezdězem >>
Tagy