weby pro nejsevernější čechy

Kněžská brána v Žatci

This entry is part 11 of 11 in the series Brány, hradby, hlásky, vrátnice

V těsné blízkosti chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Žatci, kde Žižkovo náměstí přechází do Žižkovy ulice, stojí Kněžská brána.

Wiki o bráně uvádí:

Gotická Kněžská brána je jeden ze dvou dochovaných vstupů do středověkého opevněného města Žatce. Brány a fortny byly součástí mohutného středověkého fortifikačního systému budovaného v 13.-15. století, díky kterému se Žatec stal jedním z nejlépe opevněných českých měst. V 19. století hradby bránily dalšímu rozvoji města a tak byly postupně bourány. Ze čtyř městských bran se dochovaly pouze dvě – Kněžská brána a Libočanská branka. Název Kněžská brána není spolehlivě vysvětlen, pravděpodobně souvisí s blízkostí farního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Brána měla ještě další názvy – Ženská brána, Dolní brána (jako protějšek Pražské – jinak též Horní brány), či podle blízkého farního kostela brána Blahoslavené Panny Marie.

Brána je průjezdní třípatrovou věží o výšce 17,5 metru nepravidelného půdorysu, který je ovlivněn její situací v terénu a hlavní hradbě. Věž totiž nebyla v hradbě zasazena souměrně, ale vzhledem k šikmé trase přístupové cesty od Ohře zaujala pozici nakoso. Oblouku cesty bylo mírným zalomením uzpůsobeno i městské průčelí brány. Charakteristickým znakem hlavního průčelí brány je vysoká lomená vpadlina, v jejíchž postranních drážkách se vytahovala a spouštěla okovaná mříž, tzv. hřeben. Účinnost hřebenu znásobovala ještě dvoukřídlá vrata, umístěná za tímto portálem. Do prvního patra se nevstupovalo jako obvykle z ochozu hradby, ale vzhledem k uvedenému natočení brány pomocí kamenného schodiště, zabudovaného do průčelí na městské straně. Z tohoto podlaží, jehož dveře zajišťovala zasouvací závora, bylo možno otvorem v klenbě pozorovat dění v průjezdu a zároveň se zde obsluhoval kladkový mechanismus, umožňující pohyb hřebene.

Stálou službu ostrahy brány usnadňoval prevet – arkýřový záchod, který vystupoval z jižního průčelí brány v úrovni druhého patra. Věž brány vrcholila dlátkovou střechou, lemovanou otevřeným ochozem. V průjezdu brány se dochoval trám pro upevnění vrat, vyhotovený podle dendrochronologického průzkumu z dubu pokáceného na přelomu let 1358 – 1359. Protože není pravděpodobné pozdější osazení tohoto trámu do starší stavby, je velmi reálný její vznik až po tomto datu, nejspíše kolem roku či nedlouho po roce 1360 za vlády Václava II..

V místě bočního opěráku původně stával přímo na hradbách dům, k prolomení dnešní komunikace došlo před polovinou 19. století. Dnešní fasáda kopíruje vzhled stavby z let 1899 – 1906. 

Zajímavý je latinský text na východní (vnitřní) fasádě brány. Jde o oslavnou báseň věnovanou Žatci, jejímž autorem je český humanista a dvorní básník císaře Rudolfa II., Jiří Carolides z Karlsperka:

Žatci, ty šťastnější jsi nad všechna Čechie města.
Kolik již bez újmy své přestál jsi nepřátel bouří!
Na věky vítězně stůj a rozkvétej dál ve svých věžích.
Rozkvět tvůj potrvá tenkrát, když k ochraně města a žití
Trvale ve svých zdech a v hlubině věrného srdce
S vděčností, láskou a díky dál budeš ctít slovo Boží.

[český překlad Jana Mareše z roku 2003]

Info je takřka shodné s tím, co o bráně uvádí městské muzeum, tudíž doplňky dopracovány do již citovaného textu.

Jedná se o kulturní památku, která je součástí dochovaných zbytků hradeb.

O bráně se píše také v knize Tomáše Koutka Městské brány v Čechách – Historická zastavení (Nakladatelství Brána 2003).

Masivní hranol Kněžské brány je situován na západní straně žatecké ostrožny a její dnešní podoba je výsledkem nepříliš citlivých úprav, provedených po roce 1906. Obranyschopnost byla umocněna silnými zdmi parkánového opevnění a barbakánem, dnes již zcela zaniklými.

Severní průčelí je těsně napojeno na domovní zástavbu, jižní bok obtáčí dodatečně proražená přístupová cesta. V arkádě, kterou procházela padací mříž, je nad hrotem portálu umístěno obdélné okno se zkosenými horními rohy a vystupujícím parapetem, pod nímž je deska s nečitelným nápisem. Další dvě okna jsou centrálně umístěna v dalších dvou podlažích nad hrotem arkády. Pod římsou střechy je dekorativní obloučkový vlys. Nároží při komunikaci kolem tělesa brány je směrem k zemi výrazně zesíleno, což dodává stavbě na mohutnosti.

Průčelí na východě, proti kostelu, je prostší, proražené pouze jedním oknem. Z této strany je rovněž vstup do prvního patra. Dvojice kamenných krakorců nad hrotem portálu nese dřevěnou zastřešenou pavlač, ze které se vchází do interiéru.

Brána je zastřešena dlátkovou střechou s dvojicí vikýřů na východní a západní straně a s dvojicí korouhviček.

Series Navigation<< Libočanská branka v Žatci
Tagy