weby pro nejsevernější čechy

Libočanská branka v Žatci

This entry is part 10 of 11 in the series Brány, hradby, hlásky, vrátnice

Pod náměstím Svobody v Žatci se dochoval zbytek městského opevnění v podobě Libočanské branky.

Městské muzeum o ní uvádí:

Spojení s Podměstím zajišťovala štíhlá Libočanská branka nebo fortna. Původně však Žatečtí říkali stejně i protilehlé bráně, kterou nejčastěji nazývali Mlynářská podle předměstí, kam vedla. I k ní se chodilo po kamenném schodišti a byla stržena ve 2. čtvrtině minulého století.Dochovaná Libočanská branka je vysoká skoro 19 metrů. Má protáhlý půdorys s hlubokým a úzkým průchodem. Z města se otevírá lomeným obloukem s jednoduše skosenou hranou, stejná arkáda je i na vnitřní straně. Fasáda má charakter pozdního 18. století. První poschodí branky má lomenou valenou klenbu, ostatní patra jsou plochostropá. Gotické zdivo nesahá až k barokní hlavní římse, neboť hořejšek věže byl nastaven. Do roku 1879 stála u branky bašta s pamětní deskou a letopočtem 1463 – datem dokončení výstavby pozdně gotických hradeb. V současné době branka slouží k bydlení, přízemí je využíváno ke komerčním účelům.

Jedná se o kulturní památku, která je součástí dochovaných zbytků hradeb:

Pozdně gotická brána z konce 14. století. Mírně se svažující průchod uzavírají po obou stranách lomené oblouky. V prvním a druhém patře je na fasádě jemná bosáž.V ose nad sebou jsou z obou stran čtyři obdélná, půlkruhem zakončená okna.

O bráně se píše také v knize Tomáše Koutka Městské brány v Čechách – Historická zastavení (Nakladatelství Brána 2003).

Jedna ze dvou zachovalých žateckých bran je na západní straně města, asi 100 metrů od druhé, Kněžské brány. Je „skříputá“ mezi domovní zástavbou. Do roku 1879 ji zajišťoval parkán a mohutná polygonální bašta.

Založení této brány pochází z časů závěrečné fáze budování městského opevnění, z doby Jana Lucemburského a z poloviny 15. století, kdy byla městská hradba výrazně zesílena. Objekt byl potom přestavován po roce 1565 a v 18. i 19. století.

Branka zajišťovala propojení tzv. Dolního předměstí s centrem města. Přízemím vede hluboký, tmavý průchod s nápadně drobnými portály, do něhož poměrně strmě klesá ulička z náměstí. Průchod je v hmotě věže umístěn asymetricky a jeho portály jsou goticky lomené.

Věž Libočanské branky je vysoká téměř 19 metrů a její valbová střecha lehce převyšuje okolní zástavbu. Interiér brány má pět pater. Vnitřek objektu byl – stejně jako jeho exteriéry – v minulosti postižen masivní devastací, v polovině 90. let 20. století byla brána rekonstruována a upravena pro bytové účely.

Obě vstupné průčelí jsou identická po stránce okenních otvorů: čtyři podlaží jsou osvětlena novodobými obloukovými okny, řazenými symetricky nad sebou, nejvyšší patro má ve středu oválný okenní otvor bez rámu.

Průčelí odvrácené od náměstí je do výšky třetího patra ve svahu zajištěno dvojicí masivních opěrných pilířů.

Rekonstrukce branku sice zachránila, zároveň bohužel setřela původní architektonické detaily, takže objekt získal strohý, téměř moderní vzhled.

Series Navigation<< Budějovická brána v Českém KrumlověKněžská brána v Žatci >>
Tagy