weby pro nejsevernější čechy

Bývalá Pražská brána ve Slaném

Článek je součástí seriálu Brány, hradby, hlásky, vrátnice

Ve Slaném se fyzicky dochovala jen jedna jediná brána, pozůstatek městských hradeb. Po té nejvýznamnější, Pražské, nezbylo nic – a přesto má ve městě opět své místo.

Bývalá součást městského opevnění (pozůstatky jsou kulturní památkou) je na konci Vinařického ulice dnes po rekonstrukci místa vyznačena v dlažbě a připomenuta informační cedulí.

Wiki informuje:

Pražská brána byla jednou ze čtyř bran městského opevnění ve Slaném. Jméno Pražská je poprvé zmiňováno v roce 1443, brána byla ale zvána též Hradská či Podhradská, podle župního hradu na blízkém návrší.

Stála na východním okraji města, na místě dřevěné brány, která shořela v roce 1371. Náhradní brána byla vystavěna roku 1402 již z kamene. Mezi roky 1460 a 1472 byla tato kamenná brána přestavěna a doplněna o sedlovou střechu a výrazný barbakan. V září 1841 byla brána i s barbakanem zbořena.

Podle lavírované kresby Pražská brána ve Slaném z roku 1823 od Josefa Šembery byla zdobena sochou Jiřího z Poděbrad a znaky Slaného a Kladska, českým lvem a moravskou a slezskou orlicí. O přesném určení zobrazeného panovníka i jednotlivých znaků se ale vedou spory, mj. kvůli tomu, že díla se dochovala jen částečně. Po zboření brány byly tyto plastiky nejdříve zazděny do zdi sousední školní budovy, za druhé světové války pak byly přesunuty do budovy bývalé piaristické koleje, kde dnes sídlí Vlastivědné muzeum ve Slaném.

V soupise památek politického okresu Slaný je ke studiu:



A ještě co je uvedeno na zmíněné infotabuli:

V těchto místech stávala do roku 1841 starobylá Pražská brána, nejvýznamnější prvek opevnění města Slaného a také nejvýznamnější zaniklá slánská památka. Tuto bránu Slánští vystavěli pravděpodobně ještě za vlády Vladislava II (1278/83 – 1305), který udělil městu právo hradební. Brána byla poničena za husitských válek při dobytí města vojsky Jana Roháče z Dubé v roce 1425.

Do monumentální podoby byla brána dostavěna a rozšířena v době vlády Jiřího z Poděbrad (1451-1471). K vysoké bráně přiléhal barbakán s několika úzkými vížkami. Barbakán byl bohatě sochařsky vyzdoben, uplatnil se zde ohlas na triumfální symboliku (socha vladaře a zemské znaky) mostecké věže na Karlově mostě v Praze. Té sice slánská nemohla výpravností konkurovat, nicméně i zde našla idea triumfálního vstupu do města pod ochranou panovníka své naplnění. Před barbakánem stával jednoobloukový most přes brod (vodní příkop), z něhož se dodnes zachovala vodní nádrž před sousedním děkanským kostelem sv. Gotharda. Cesta přes most poté vedla do prostoru barbakánu, kde se z bezpečnostních důvodů lomila a pokračovala do vlastní brány. Pražská brána je zachycena na řadě dobových obrazů a vedut, včetně pozdějších romantických vyobrazení.

Pražská brána byla zbořena v letech 1840/1841. O záchranu památky usiloval František hrabě Thun, který konstatoval, že slánský magistrát udělal pro zachování brány všechno, co bylo v jeho silách, ale krajský úřad hnal věc s nenávistným spěchem kupředu bez ohledu na protesty ochránců památek. Její demolici se již nepodařilo zastavit. Tehdejší Společnost přátel Vlasteneckého muzea požádala slánskou radnici o přenechání zbylých kamenných skulptur a nápisů z předbraní. Když se však dne 6. července 1842 na místo dostavil Josef V. Helich, aby sochy převzal, nebylo to již možní, protože všechny byly roztlučeny a použity na stavební materiál do nových lázní. Nicméně část cenných sochařských prvků se nakonec dochovala a dlouhou dobu byla vsazena do průčelí protější školy. Dnes je můžeme spatřit na vnitřní zdi v patře slánského muzea. Neblahý osud Pražské brány přispěl k organizovanějšímu západu o záchranu českého kulturního dědictví.

Naposledy byly pozůstatky Pražské brány odkryty při revitalizaci Vinařického ulice v r. 2011. V téže době byla do blízkého prostoru přenesena socha sv. Antonína Paduánského od slánského sochaře Havla z roku 1891, která připomíná působení františkánů ve Slaném (1655-1950).

Model Pražské brány a několik zachovalých soch z její výzdoby lze zhlédnout ve Vlastivědném muzeu, expozici opevnění města Slaného můžete navštívit v zachovalé Velvarské bráně.

Series NavigationVelvarská brána ve Slaném >>
Tagy