Vodní nádrž Chřibská

Jihovýchodně od Chřibské pod Malým Stožcem leží vodní nádrž Chřibská.

Běžně nepřístupné vodní dílo se při výjimečných příležitostech otevírá veřejnosti (např. Den otevřených dveří na přehradách 12. 9. 2015). Pokud takovou šanci někde zaznamenáte, dozajista neváhejte, stojí opravdu za to.

 Wiki:

Chřibská přehrada je přehradní nádrž na horním toku Chřibské Kamenice, 2 km jihovýchodně od Horní Chřibské na katastrálním území obce Rybniště v okrese Děčín, 1 km západně od skalnatého vrchu Malý Stožec v Lužických horách.

Přehrada byla vybudována v letech 1912 až 1924 jako retardační nádrž pro povodňové vlny, později sloužila též k rekreaci. Od roku 1977 slouží jako rezervoár pitné vody, proto jsou zde koupání a jiné druhy rekreačních aktivit zakázány. Plocha přehradní nádrže činí 13 ha, hloubka dosahuje až 20 m, nádrž obsahuje přes 1,06 miliónů m³ vody. Hráz přehrady je vysoká 26 m. V patě je široká 107 m a v koruně 6 m, délka koruny hráze je 189 m. Objem přehradní hráze činí přes 170 tisíc m³, prochází jí výpustní štola vysoká 2 m.

Vodní nádrž shromažďuje vodu z povodí o rozloze 6,28 km², ve kterém je dlouhodobý roční průměr srážek 920 milimetrů. Průměrný roční průtok je 0,07 m³/s a neškodný odtok dosahuje 2,5 m³/s.

Web o přehradách:

Vodní dílo Chřibská bylo postaveno na potoce Chřibská Kamenice v roce 1926 pro účely ochrany před povodněmi. Jde o sypanou zemní přímou hráz s jílovým těsněním při návodním líci

Účel vodního díla:
– Ochrana před povodněmi
– Zdroj pitné vody (od roku 1978)
– Nalepšení průtoku v suchých obdobích

Přehrada i její celé povodí je umístěno v lesnaté krajině. Zima v tomto kraji trvá relativně dlouho a je bohatá na sníh. Nádrž zamrzá většinou na dobu třech měsíců, ale potíže s ledem zde nevznikají. Nádrž je chráněna před splaveninami štěrkovou zdrží těsně před vtokem do nádrže a dále ještě výše položenými rybníky.

Pro potřeby pitné vody pro Šluknovský výběžek bylo koncem šedesátých let rozhodnuto o přebudování retenční nádrže na nádrž vodárenskou. Při rekonstrukci, která probíhala v 70. až 90. létech, byly postupně provedeny následující úpravy. Největší zásah byl proveden na sdruženém objektu (1978), který byl celý odstraněn a ve vzdálenosti 12 m od původního objektu směrem do nádrže postaven nový. Dále byla zřízena úpravna vody přibližně 500 m pod nádrží. V druhé polovině 80. let byl zvýšen přeliv na kótu 438,60 a zaoblen opracovanými žulovými kvádry, sanován kaskádový žlab a nahrazen skluzem s vývarem (1987). Nakonec v letech 1992 až 94 byly rekonstruovány základové výpusti a těleso hráze bylo na vzdušné straně přisypáno.

Dílo bylo stavebně dokončeno v roce 1926 a pro změnu využití rekonstruováno v roce 1978. Projektovou dokumentaci vypracovaly Severočeské vodovody a kanalizace Teplice, projekční oddělení Liberec a stavebním dodavatelem byly Vodohospodářské stavby Ústí nad Labem.

Po dokončení celé rekonstrukce je nádrž schopna zachytit i celou stoletou povodeň. Vodní dílo v současné době provozuje společnost Povodí Ohře, a.s. se sídlem v Chomutově, závod Terezín.

Povodí Ohře:

VD Chřibská je vodárenskou nádrží se stanoveným ochranným pásmem. Hráz přehrady není volně přístupná a také komunikace, vedoucí údolím kolem přehrady, je trvale uzavřena i pro pěší. Vjezd a vstup do ochranného pásma I. stupně je pro veřejnost zakázán! Pro alespoň částečné zpřístupnění vodního díla veřejnosti je od června 2012 otevřena vyhlídka na vodní nádrž Chřibská.

Vodní dílo je situováno v lesnaté krajině na toku Chřibská Kamenice nad městem Chřibská. Je největší ze tří přehradních nádrží na území Lužických hor. Nejlepší výhled na přehradu je z Malého Stožce nebo z Velké Tisové.

Městu Chřibská škodily časté povodně (katastrofální následky měla povodeň v roce 1705), a tak byla na jeho ochranu v letech 1912–1926 postavena asi 1,5 km nad Horní Chřibskou přehrada. Sloužila hlavně k zachycování povodňových vod a později byla využívána také k rekreaci. V letech 1975–1977 byla přestavěna na vodárenskou nádrž. V letech 1992–1993 proběhla rekonstrukce spodních výpustí a bylo dosypáno těleso hráze na vzdušním svahu.

Výstavba: 1912–1926
Projektant: Ing. Albert Franz Kopp, Zemská komise pro úpravu řek
Dodavatel stavby: August Hermann, Chřibská
Uvedení do provozu: 1924

VD Chřibská sníží při plném zásobním prostoru kulminační průtok 100leté povodňové vlny z hodnoty 17,7 m3/s na hodnotu 2,5 m3/s. Hladina v nádrži přitom dosáhne kóty 438,68 m n. m.

Vzdouvací objekt – hráz
přímá, sypaná, zemní s jílovým těsněním u návodního líce
kóta koruny hráze 440,59 m n. m.
délka koruny hráze 190 m
šířka koruny hráze 5,65 m
max. výška hráze nad terénem 24,73 m

Výpustná zařízení: Vodní dílo je vybaveno dvěma spodními výpustmi a pro převádění velkých vod slouží boční bezpečnostní přeliv.

Nádrž
kóta dna nádrže 415,70 m n. m.
maximální hladina 439,10 m n. m.
celkový prostor 1,212 mil. m3
celková zatopená plocha 13,78 ha

Chřibská Kamenice
Plocha povodí /A/ 6,28 km2
Průměrná dlouhodobá roční hodnota srážek /Pa/ 920 mm
Průměrná dlouhodobá roční hodnota průtoku /Qa/ 73,5 l/s
Průměrný 355denní průtok /Q355d/ 19,1 l/s
Stoletý průtok /Q100/ 17,7 m3/s

Další info z letáků, které byly na přehradě k dispozici (viz výše) a z informačních tabulí u přehrady:

Dnes je vodní dílo Chřibská využíváno jako zdroj pitné vody pro Šluknovský výběžek, leží na říčce Chřibská Kamenice cca 0,5 km nad Horní Chřibskou. Povodí říčky vede oblastí častých povodňových průtoků, proto má přehrada jako vedlejší úkol ochranu území pod hrází před možnými povodněmi, což bylo původním účelem budované nádrže. Přehrada také zásobovala vodou celou řadu průmyslových objektů, což ovšem po 2. světové válce a znárodnění živností a průmyslu ztratilo smysl. Určitou dobu dokonce sloužila k rekreaci. Až na přelomu 60. a 70. let bylo rozhodnuto o využití pro vodárenské účely a dílo prošlo rozsáhlou rekonstrukcí.

Zadání stavby se datuje k roku 1912, projekt zpracoval Ing. Albert Franc Kopp ze Zemské komise pro úpravu řek. Na přípravě stavby spolupracoval Ing. Emil Leodegar Perers z Mariánských Lázní. Stavba se proti původním předpokladům protáhla na dlouhých 12 let. Práce v roce 1912 zahájil podnikatel a císařský rada August Ignác Herman ze Chřibské přeložkou cesty a výkopy pro odpadní štolu, v červnu 1913 začala betonáž. Původně mělo být hotovo 1916, na zpoždění měla vliv nejen první světová válka, ale také havárie na Bílé Desné. Ta stavbu přerušila a začalo přezkoumávání projektu i stavby, které vyvrcholilo protičeskou kampaní zdejšího obyvatelstva, které zpochybňovalo práci českých techniků a inženýrů. Stavba byla nakonec dokončena až v roce 1924 po zesílení hráze a svou funkčnost prokázala bez chyby hned následující rok při povodních.

Plocha hladiny činí 13 ha, hloubka dosahuje až 21 m, přehrada obsahuje přes 1,06 miliónů m³ vody a měla by zvládnou 1,2 miliónů. Sypaná zhutněná hráz je vysoká 26,1 m nad základem a 24,73 m nad okolním terénem (vede po ní 150 schodů k domečku s šachtou). V patě byla původně široká cca 110 m (v letech 1992-93 proběhla rekonstrukce a dosypání na šíři 130 m) a v koruně skoro 6 m, délka koruny hráze (kóta 440,59 m n. m.) je cca 190 m. Objem přehradní hráze činí přes 170 tisíc m³ zeminy, prochází jí výpustní štola o délce cca 90 m vysoká 2 m a široká 2,4 m. Ve štole jsou uloženy dvě výpusti o průměru 700 mm.

Věž nad vodní hladinou je nová, původní objekt byl zbourán a nahradil jej betonový věžový objekt výšky 26 m (cca 21 m je pod hladinou) a vnějšího průměru 4,7 m. Vede k ní z břehu 40 m dlouhá lávka, vnitřek ve tvaru osmistěnu ukrývá strojovnu a odběrná potrubí. „Surová“ voda je prodávána společnosti Severočeské vodovody a kanalizace, která má ve Chřibské úpravnu a vyrábí z ní pitnou vodu.